Článek
S podzimem se mezi sousedy objevují problémy související se stromy, které stojí v těsné blízkosti sousedících pozemků.
Vlastnit znamená (také) respektovat ostatní
Vlastnictví opravňuje, ale i zavazuje. Všechno, co se odehraje na vaší straně plotu, by nemělo nepřiměřeně rušit vaše sousedy a bránit jim v obvyklém užívání jejich pozemků. Přiměřenost si každý představujeme jinak, proto ji soudy posuzují podle tzv. místních poměrů. Tedy podle toho, jak to chodí v oblasti srovnatelné s tou, v níž žijete vy a vaši sousedé. Jablkem sváru jsou mezi sousedy velmi často stromy, které stojí blízko hranice obou pozemků. Soused, na jehož pozemku strom neroste, si musí vytrpět padající okvětní lístky nebo agresivní pylové alergeny na jaře, stínění nebo vosy u spadaných plodů v létě a hromady listí na podzim. A přitom by strom nejraději viděl padat k zemi. Jde to zařídit? A jak se naopak vlastník stromu může bránit?
Především můžete souseda vyzvat, aby odstranil větve nebo kořeny, které zasahují na váš pozemek. Za tímto účelem je na místě umožnit sousedovi přístup na váš pozemek. Když vám soused nevyhoví, můžete ve vhodném období a šetrným způsobem (botanicky vzato) provést úpravu stromu sám. Vždy musí ale váš zájem na tom, aby vás sousedův strom neomezoval, převyšovat zájem na jeho nedotčeném zachování. Případně uřezané větve i kořeny nemůžete hodit sousedovi jen tak přes plot nazpátek, musíte je zpracovat sami. To samé platí i pro spadané listy, i ty se staly vaším vlastnictvím. I když takovým, „které vám byl čert dlužen“. Každou výzvu pro souseda-potížistu je vhodné provést ústně i písemně (dopis, mail, sms…), usnadní vám to pozici u soudu.
Od 31.12.2013 existuje pravidlo, podle něhož můžete souseda požádat, aby nevysazoval stromy ve vzdálenosti (v zásadě) do 3 metrů od vašeho pozemku, pokud pro to máte rozumný důvod. Jestliže vám soused nevyhoví a stromy přesto takto blízko k plotu vysadí, můžete žádat jejich pokácení. Často uváděný omyl ovšem je, že nemůžete dosáhnout pokácení stromu, který byl vysazen před tímto datem nebo který stojí dál než 3 metry od vašeho pozemku. Soud může uložit vašemu sousedovi pokácet strom bez ohledu na datum jeho vysazení a jeho vzdálenost od vašeho pozemku (to jsou jen a pouze parametry, podle kterých advokát vybírá typ žaloby). Typickým příkladem je situace, kdy nemocnému stromu hrozí pád. Tehdy soud může sousedovi uložit, aby pádu (resp. jeho následkům) předešel, a to i pokácením stromu.
Pokud se zbavujete listí tím, že ho pálíte, dbejte i na to, že souseda nesmíte obtěžovat kouřem. I zde platí pravidlo přiměřenosti k místním poměrům, tedy v zásadě nesmíte ob den pálením listí vykouřit půl vesnice. Zároveň vám však obvykle nikdo nemůže zakazovat, abyste se během jednoho odpoledne listí nadobro zbavili jeho spálením. Pamatujte, že v otevřeném ohni můžete spálit jen suché listí, neznečištěné chemickými látkami. Tedy byste neměli pálit mokré listí, kterému „pomůžete“ benzínem, olejem nebo jinou hořlavinou. Navíc každá obec si může vyhláškou stanovit zákaz, resp. omezení pálení listí. I ten pochopitelně musíte dodržovat. Nicméně obce mají v případě úplného zákazu pálení listí povinnost zajistit svým obyvatelům náhradní způsob jeho likvidace.
Závěrem snad jen připomenutí, že snaha zbavit se listí skrz dnes populární kompostéry s sebou může také přinést komplikace. Od výskytu plísní a jejich migrace na další a další rostliny v okolí, přes příšerný zápach, až po zvýšený výskyt hlodavců nebo nepříjemného hmyzu. Tím vším lze nechtěně zadělat na budoucí spory se sousedy.
Zdroje: z. č. 201/2012 Sb.; z. č. 89/2012 Sb.; J. Spáčil, D. Hrabánek, Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976-1474), 2. vydání, 2021, C.H.Beck.; rozh. Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2017, sp. zn. 22 Cdo 5259/2015; Bulletin advokacie, 9/2017, s. 38; rozh. Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2018, sp. zn. 22 Cdo 1554/2018; J. Huleš, Právní rozhledy 10/2018, s. 370.
