Novinka pro spotřebitele: Budou konečně možné hromadné žaloby (?)

Zákon o hromadných žalobách, který umožňuje spotřebitelům bránit svá práva kolektivně, měl být přijatý nejpozději do 25. prosince 2022 - tehdy vypršela lhůta, kterou nám k jeho přijetí dala EU. Ministerstvo spravedlnosti (teprve) nyní představilo zatím jen návrh tohoto zákona. Mohou spotřebitelé začít jásat?

Omezený okruh žalobců

Podle nejnovějšího návrhu bude moci podat hromadnou žalobu za poškozené spotřebitele pouze spotřebitelská organizace, která je založená a aktivně činná nejméně tři roky (směrnice EU o hromadných žalobách přitom požaduje jenom 1 rok). Nikdo jiný hromadnou žalobu podat nesmí. Proč?

Oficiální odůvodnění: Etablované spotřebitelské organizace jsou garantem toho, že se hromadné žaloby nezneužijí. Na první pohled takové odůvodnění dává smysl. Ale co na ten druhý, podrobnější?

Spotřebitelské organizace jsou neziskovky a hospodaří s málem, které si sami obstarají (např. z prodeje časopisu s testy výrobků), nebo které dostanou od státu/kraje. Pokud by podaly hromadnou žalobu a spor prohrály, musely by nést všechny náklady řízení. Ty budou v tomto typu sporu (spor o hromadné žalobě) dosahovat zpravidla desítek, možná stovek tisíc Kč. Kdyby spotřebitelská organizace musela takové náklady na řízení platit, může to pro ni být zcela likvidační. Spotřebitelské organizace nemusí být dostatečně silné na to, aby mohly takové riziko pravidelně podstupovat. (Úplně stranou ponechávám riziko reverzní žaloby obchodníků na zásah do jejich dobré pověsti proti spotřebitelským organizacím.)

Zákon navíc říká, že spotřebitelská organizace si pro podání hromadné žaloby musí povinně najmout (a samozřejmě zaplatit) advokáta, ačkoliv zpravidla má své vlastní právníky. To pochopitelně opět navyšuje náklady, které musí spotřebitelská organizace na řízení o hromadné žalobě (s nejistým výsledkem) vynaložit.

Pokud se nevyřeší financování spotřebitelských organizací - ze zákona jediných žalobců v řízení o hromadných žalobách - tak, aby při konfliktu s velkými korporacemi neriskovaly svou holou existenci, je celá další debata úplně zbytečná, protože zákon stejně nebude mít kdo používat.

Přihlašovací režim vs. odhlašovací režim

Hromadné žaloby lze podávat buď v režimu opt-in (poškozený spotřebitel se musí do řízení přihlásit), nebo v režimu opt-out (poškozený spotřebitel je přihlášený automaticky a může se odhlásit). Rozdíl je zjednodušeně řečeno v počtu kroků, které musí spotřebitel udělat, aby se domohl nápravy. Nejspravedlivější je podle mě režim opt-in modifikovaný tak, že pro bagatelní nároky (= nároky do 10 tisíc) se používá režim opt-out.

Tím se totiž odstraní problém racionální apatie spotřebitelů. To je stav, kdy nároky spotřebitelů jsou tak nízké, že spotřebitelé vůbec nevynakládají čas, energii ani peníze na to, aby tyto nároky vymáhali soudní cestou. Raději nad ztracenou pěti stovkou mávnou rukou. Jenže pro nepoctivého obchodníka je to pět set korun krát dva tisíce všech jeho zákazníků, které takto obelhal. A rázem nejde o problém za pěti stovku, ale (v součtu) za milion korun. A přesně tímto způsobem uvažují ti, kteří se hromadných žalob nejvíce bojí. Proto je smutné, že návrh zákona počítá pouze s režimem opt-in a režim opt-out vůbec nepřipouští, a to ani u bagatelních nároků. To může vést ke snížení využitelnosti hromadných žalob. Vedoucí právník největší české spotřebitelské organizace P. Šmelhaus trefně poznamenal, že „bez opt-outu pro bagatelní částky fakticky není hromadné řízení“. Nelze než s ním souhlasit.

Obvyklé nepřesnosti, které v souvislosti s hromadnou žalobou zaznívají:

1) Tvrzení: Přijetí zákona o hromadných žalobách povede ke zdražení výrobků a služeb, protože obchodníci budou muset navýšit svoje náklady na advokáty/právníky.

Realita: Ve více než 20 zemích EU už existuje možnost podat hromadnou žalobu. V žádné z nich nedošlo po přijetí zákona o hromadných žalobách k tomu, že by zdražily výrobky nebo služby (odmyslíme-li běžnou inflaci).

2) Tvrzení: Hromadné žaloby se budou zneužívat pro konkurenční boj, proto je potřeba nastavit přísné podmínky pro jejich použití.

Realita: V České republice mají spotřebitelské organizace už dnes možnost žalovat „hromadně za spotřebitele“ v rámci zákona o ochraně spotřebitele a v rámci tzv. nekalé soutěže ("hromadná" zdržovací žaloba). Za třicet let spotřebitelské organizace tuto možnost ani jednou nezneužily k podání šikanózní žaloby. Proč by tomu mělo být zrovna od roku 2023 jinak?

3) Tvrzení: Podmínky pro spotřebitelské organizace nejsou nijak přísné. Alespoň spotřebitelská organizace bude žalovat jen ty nejkřiklavější případy porušování práva.

Realita: Představy, že si žalované korporace nenajmou špičkové právníky, kteří budou schopni je dostat i z těch nejsložitějších problémů, nebo že by rozhodování českých soudů ve spotřebitelských věcech bylo natolik konzistentní, aby si mohla spotřebitelská organizace být dopředu jistá výhrou ve sporu, ty jsou opravdu úsměvné. Za další bychom si měli uvědomit, že trest zasluhuje jakékoliv porušení práva, nejen to do očí bijící.

4) Tvrzení: Hromadné žaloby v režimu opt-out (výhodnější pro spotřebitele) jsou v rozporu s ústavním pořádkem ČR.

Realita: Kritici opt-out režimu se odkazují na Německo s tím, že režim opt-out tam zavrhli z důvodu, že je to v rozporu s jejich ústavním pořádkem, který je dost podobný tomu našemu. Německá ani česká právní věda ovšem v současnosti nic takového (přinejmenším ne většinově) neuvádí. Nesouladnost hromadných žalob v režimu opt-out s ústavním pořádkem ČR je pouhá spekulace.

5) Tvrzení: Náš právní systém je založený na individualismu, proto je kolektivní způsob ochrany práv už z principu nesprávný.

Realita: Hromadné žaloby vznikly a nejvíce se používají v anglo-saském právním světe. Ten je na individualismu po mém soudu založený více než náš (kontinentální) právní systém. Přesto tam nebyl problém zavést hromadné žaloby. V případě Británie je dokonce úprava hromadných žalob velmi liberální.

Závěr

Doufejme, že výsledek bude lepší, než současný návrh. A podpořme spotřebitelské organizace v jejich snažení za narovnávání spotřebitelských práv - třeba zde.