Článek
Právě v chápání symbolů je zakopaný pes. Někteří symbol srpu a kladiva chápou jako symbol hnutí, které hlásá nenávist až genocidu na základě třídního původu. Pak by kriminalizace takového projevu pravděpodobně byla na místě. Jiný pohled říká, že srp a kladivo není symbol výhradně stalinského komunismu (chcete-li v našich poměrech komunismu 50. let), ale že jde o uznávaný symbol mezinárodního dělnického hnutí bojujícího za spravedlivější společnost. Pak by kriminalizace takového projevu nejspíš nebyla obhajitelná. Evropský soud pro lidská práva (ESLP) vysvětlil, že klíčový pro posouzení kriminalizace komunistických (resp. dělnických) symbolů je vždy kontext. Ten by měla (pro účely trestního práva) posoudit policie a justice.
ESLP: Svoboda projevu vs. obranyschopná demokracie.
ESLP se ke kriminalizaci komunistických symbolů vyjádřil v případu Attily Vajnaie. Ten si jako místopředseda maďarské Dělnické strany (obdoba KSČM) připnul do klopy odznak rudé hvězdy a vystoupil s ním na povolené demonstraci jako řečník. V Maďarsku byl odsouzen za nošení totalitní symboliky, ESLP ho osvobodil. Verdikty ESLP jsou přitom pro státy Rady Evropy konečné, v podstatě jde o nejvyšší soudní instanci v Evropě.
Základní myšlenky byly tři:
První: Význam symbolu není spjat výhradně s komunismem, který porušováním lidských práv význam rudé hvězdy pouze zdiskreditoval. Můžeme namítat, že není podstatné, jako co symbol vznikl, ale co se z něj stalo a jak ho vnímá většinová společnost. Nicméně citlivost a emotivnost vnímání srpu a kladiva je dramaticky jiná v postkomunistických zemích a na Západě. To, že nějak vnímáme tyto symboly u nás, nutně neznamená, že je Francouz vnímá stejně. A protože je ESLP složený ze soudců různých členských států Rady Evropy, mohou nám některé úvahy soudců o tom, co srp a kladivo podle nich ve většinové společnosti představuje, připadat vzdálené. Přesto si neodpustím poznámku, že touto logikou je svastika „jen“ nacisty zdiskreditovaný symbol, jehož význam a původ je přitom jiný. K takové absurditě by se ESLP asi dopracovat nechtěl.
Druhá: Symbol nebyl používán v úmyslu účastnit se politické soutěže v rozporu s principy právního státu. A. Vajnai totiž vystoupil na povolené demonstraci coby místopředseda registrované politické strany. Nabízí se však otázka, zda v případě legálního vítězství komunistických myšlenek ve volbách by vedle sebe mohl žít demokratický právní stát a komunistická ideologie. V postkomunistických zemích existuje zkušenost, že nikoliv. Je ale možné, že chybějící negativní zkušenost Západu s komunistickou diktaturou ovlivňuje uvažování soudců ESLP z těchto zemí jiným směrem.
Třetí: Použití symbolu nevyvolalo žádné prokazatelné negativní důsledky. ESLP jinými (uhlazenějšími) slovy vzkázal obětem komunistického teroru, kterých se symbolika může dotknout, ať nejsou přecitlivělí; všem ostatním, že jedna hvězda na klopě revoluci nedělá. Nošení komunistických (resp. dělnických) symbolů označil jako spekulativní nebezpečí (pro demokracii), u něhož jakási „preventivní kriminalizace“ není vhodná a nepřeváží hodnotu svobody politického projevu. Opět se můžeme ptát, zda podobným „jen“ spekulativním nebezpečím není i nošení hakenkreuzu.
Zajímavé je, že ke kriminalizaci projevů popírající arménskou genocidu se ESLP postavil rovněž odmítavě a dal přednost svobodě projevu, zatímco antisemitistickou divadelní scénku francouzského komika se známým popíračem holokaustu už pod svobodu projevu (zde uměleckého, ne politického) nezahrnul. Rozhodnutí ESLP nejsou jak vidno příliš jednotná.
Srpy a kladiva na výročí konce války a na povolené demonstraci
Když použijeme optiku ESLP, komunistické symboly v rukách příznivců advokáta J. R. nebo na oslavách konce 2. světové války asi orgány činné v trestím řízení potrestat nemohou. Jiné to může být v případě nášivek podporujících Wagnerovce nebo oblečením s podobiznou Vladimíra Putina. Státní zastupitelství k fanouškům zabíjení lidí na Ukrajině velmi rychle zaujalo jasný postoj. Zajímavé bude sledovat statistiky, protože jedna věc je vydat tiskovou zprávu, resp. odstíhat za svitu kamer největší (hlásné) trouby Kremlu, jiná věc je mít strategii k potírání těchto trestných činů a důsledně ji ve spolupráci s ostatními orgány plošně naplňovat.
Závěrem
Šokující a útočné projevy si podle ESLP v demokratické společnosti zaslouží prostor. Dělicí čára mezi projevem, který si zaslouží toleranci a který si ji už nezaslouží (v trestněprávní rovině!), je podle ESLP primárně v kontextu, v němž je učiněn a v následcích, které může vyvolat. Čtenář jeho rozsudků se ale neubrání dojmu, že dělící čára je spíš v tom, jaké ideologie se daný hatespeech týká. Tak či onak, praporů se srpem a kladivem se za pomocí trestního práva nezbavíme.
