Článek
Zimu přežijí tzv. dlouhověké včely.
Uvnitř úlu jsou seskupeny v chomáči, který je efektivním útvarem vhodným k tomu, aby nezmrzly. Včely na povrchu chomáče pochopitelně trpí zimou více, a proto se časem přesunou blíže ke středu chomáče. Včely prostě spolupracují a střídají si vzájemně výhodnější a studenější místa, aby přežilo včelstvo jako celek.
Chomáč
Není v úlu na stále stejném místě, ale pomalu se posunuje po plástech a vyjídá zásoby.
Na stavu a množství zásob závisí jejich přežití.
V přirozeném cyklu u divokých včel jsou zásoby tvořeny medem.
Pokud ale včely chováme v úlech a med jim odebereme, musíme jim v podletí poskytnout náhradní stravu, nejčastěji roztok cukru a vody, který si uloží do plástů na místo, kde byl původně med.
Spotřeba
Jedno včelstvo za zimu spotřebuje přibližně 10 kg zásob.
Krmení
Po posledním vytáčení medu v pozdním létě nabízíme tedy včelám cukrový roztok a ony si jej ochotně nosí do úlu.
Zde ale mohou nastat překážky. Například vykrádání.
Ano, včely kradou. Vůně teplého cukrového roztoku může nalákat i cizí včely, třeba včely sousedního včelaře. A ty letí na průzkum. V případě, že je zakrmované včelstvo nějak oslabené, třeba chorobou, cizí včely mu prostě med vykradou, protože slabé včelstvo si nedokáže zásoby uchránit.
Zde vzniká opakující se otázka. Krmit brzy? S rizikem, že včelstva se budou snažit vykrást cizí včely. Krmit později? Stihnou si pak ale zásoby udělat a nebudou potom příliš vysílené k přežití zimy? To je věčné dilema.
Takže nestačí svým včelám potravu naservírovat. Je potřeba zjistit, kdo ji vlastně zkonzumoval.
Konec zimy
Včely nemají v úlu „záchod“. Čekají, kdy bude koncem zimy venku dostatečně teplo, aby se mohly proletět a vyprázdnit. Čím déle čekají, tím snadněji podlehnou chorobám. V krásném slunném klidném dni, kdy teplota přesahuje cca 10 stupňů Celsia, včely vylétají na první prolet. Aby se vyprázdnily.
Spatřit je v takový den může na nás lidi působit příjemně, optimisticky, můžeme to s trochou nadsázky považovat za poslíčka nové sezony a za předzvěst dobré úrody.
A pak už budou včelky nedočkavě čekat na první jarní pyl a nektar, třeba z vrb.
Zajímavost na konec
Velmi štědrou medonosnou rostlinou je pícnina Svazenka vratičolistá, Phacelia tanacetifolia. Vídáme ji poslední roky třeba kolem silnic, vypadá jako fialové pole. Pokud ho spatříme, stojí za to zastavit a jít blíže. Bude nás vítat intenzivní bzučení nespočtu včel.
Který včelař má to štěstí a svazenkové pole má blízko úlu, může se těšit na abnormálně velké množství medu. Navíc medu chuťově velmi atraktivního, lahodného a nádherné barvy.
zdroj: osobní znalosti a zkušenosti dlouholetého chovatele včel pana Zdeňka P. /jeho celé jméno autorka článku zná/
