Co zjistila archeologie o biblickém městě Ninive

Stejně jako se naplnila biblická proroctví o zkáze Babylonu, naplnila se i biblická proroctví o zkáze Ninive. Neexistuje zřejmě lepší archeologické potvrzení biblických textů než to z objevů v Ninive. Pahorky, v nichž byl po staletí pohřben Babylon, začal zkoumat až v roce 1811 zaměstnanec Východoindické společnosti, polyglot Claudius J. Rich, jehož první Zpráva o babylónských ruinách vyšla od roku 1813 v několika vydáních.

Rich se pak začal zajímat i o pahorky skrývající zříceniny biblického města Ninive na východním břehu řeky Tigris naproti Mosulu. Sesbíral hliněné tabulky a pečetě, které se po jeho předčasném úmrtí ve věku 34 let dostaly do Britského muzea. Jeho deníky vydala v roce 1836 jeho vdova pod názvem Vyprávění o pobytu v Kurdistánu. To byla první zpráva o Ninive, která se dostala do západní Evropy a která vzbudila velký zájem o další poznatky a archeologické nálezy, protože o Ninive četli lidé v Bibli, jejíž historickou věrohodnost však někteří popírali.

Díky tomu získal Paul Emile Botta podporu, aby mohl pokračovat ve vykopávkách severně od Ninive v Chorsábádu, kde vykopal palác asyrského krále Sargona (vládl 722 - 705 př. n.l.), který byl do té doby také známý jen z Biblické knihy Izajáš (20,1). Své nálezy – téměř pětimetrové sochy okřídlených býků s lidskou hlavou, desky s reliéfy a nápisy v klínovém písmu posílal Botta po řece Tigris do Paříže.

Angličan Austen Henry Layard byl dalším, kdo s britskou diplomatickou podporou a s pomocí tureckého sultána začal s vykopávkami v Asýrii, nejprve na pahorku Nimrud jižně od Ninive, kde nalezl místnosti obložené kamennými deskami s reliéfy, nápisy v klínovém písmu, kovové předměty či řezby ze slonoviny. Tyto nálezy sepsal do knihy Ninive a jeho památky (1849). Pak ale začal s vykopávkami v samotném Ninive, kde nalezl asi tři kilometry kamenných desek s reliéfy, jež pokrývaly zdi z cihel. Patřily k paláci krále Sancheríba (vládl 705 až 681 př. n.l.), o němž píše Bible v 36. kapitole Izajáše, v 18. a 19. kapitole 2. knihy Královské a v 32. kapitole 2. knihy Paralipomenon.

2Kr 18,13-14 říká, že ve 14. roce vlády judského krále Chizkijáše se Sancheríb zmocnil všech opevněných judských měst a Chizkijáš mu poslal poselství do Lakíše, odkud se chystal táhnout na Jeruzalém. Sancheríb poslal v roce 701 př. n.l. k Jeruzalému vojsko a obrátil se přes své posly přímo na lid a vybízel ho, aby neposlouchal svého krále, který ho vedl ke spoléhání na pomoc od Stvořitele, ale aby přijal Sancheríbovu nabídku na přesídlení do jiné země. Sancheríb tvrdil, že ho tak vede jeho bůh a že izraelský bůh nemá moc je zachránit. Chizkijáš volal ke Stvořiteli a prorok Izajáš byl k Chizkijášovi poslán, aby mu sdělil, že Sancheríb Jeruzalém nedobyde, ale vrátí se domů a padne tam mečem. Odtáhl od Jeruzaléma poté, co anděl Jehovah pobil během noci v asyrském táboře 185 tisíc vojáků (2Kr 19,35).

V Sancheríbově paláci odkrytém v Ninive směřuje hlavní přístupová hala do místnosti, na jejíž čelní stěně byl vyobrazen výjev z dobývání tehdy po Jeruzalému druhého nejvýznamnějšího izraelského města Lachíše, pomocí ramp za osobního dozoru Sancheríba, který pak rozhodoval o zajatcích, které mu předváděli. Lachíš byl v tomto tažení posledním ze 46 dobytých měst. Jeruzalém na jeho seznamu není. To, co píše Bible, potvrzují i klínové nápisy na reliéfních deskách s těmito výjevy. Celé tažení Sancheríb vylíčil a nechal zapsat klínovým písmem na šestiboký keramický hranol, který nalezl Taylor v troskách Nebi Junis, jednom ze dvou pahorků Ninive, kde má být podle tradice Jonášův hrob. Překlad textu tří sloupců na tomto hranolu najdete zde.

Přestože králové své počiny a vítězství zpravidla přikrášlovali, text na hranolu se s biblickou zprávou pozoruhodně shoduje hned v několika bodech:

V izraelském Lachíši odkryly vykopávky násep z velké hromady kamenů, který před hradbami navršili Sancheríbovi vojáci, aby mohli město dobýt. Jejich váha se odhaduje na 19 tisíc tun. V náspu byly nalezeny železné hroty oštěpů, kamenné koule a další předměty. Byly nalezeny důkazy o vypálení města i masový hrob s pozůstatky asi 1500 lidí, kteří při tomto boji padli.

Palác posledního významného panovníka Ninive Ašurbanipala (vládl 669-627 př. n.l.) objevil Rassam. Na Ašurbanipalovových reliéfech jsou výjevy z jeho bitev, lovu lvů i hostin.

Chcete-li se dozvědět o zajímavých souvislostech mezi velkým americkým zatměním, Ninive, Jonášem a Ježíšem, podívejte se sem.

Zdroje: