Turínské plátno a numismatika

Když bylo v roce 1978 umožněno odborníkům mnoha oborů zkoumat v rámci projektu STURP po celých pět dní a nocí Turínské plátno (dále jen Plátno; více o něm zde, nebo zde), které bylo těsně předtím vystaveno pro veřejnost, sjeli se experti z celého světa a přivezli 4 tuny přístrojů, pomocí nichž bylo možno Plátno zkoumat nedestruktivně.

Z tohoto zkoumání, které pokračovalo i po jeho ukončení vyhodnocováním sebraných dat, vzešla celá řada odborných publikací. Jednou z nich byla práce E. J. Jumpera a R. W. Motterna, kteří analyzovali fotografie Plátna pomocí analyzátoru obrazu VP-8, který převádí intenzitu obrazu do třetího rozměru, čímž vytváří plastické zobrazení. Běžné fotografie a malby poskytují porušené obrazy, ale obraz na Plátně vystoupil v trojrozměrném zobrazení dokonale.

Na místě levého i pravého oka spatřili badatelé kruhové objekty o průměru asi 15 mm, které rozlišili jako mince, jež se používaly k upevnění zavřených očních víček po smrti člověka. Byla to součást běžné péče o těla zemřelých po celá staletí. I v hrobech z přelomu tisíciletí nacházejí archeologové podobné mince v lebkách. Lebky byly i s těmito mincemi nepatrné hodnoty umisťovány, spolu s ostatními kostmi zemřelých, po rozložení měkkých tkání jejich těl na lavicích uvnitř skalních hrobů, buď do kamenných schránek na kosti zvaných ossuária nebo do depozitářů pod lavicemi.

Z doby Piláta Pontského je známo několik mincí, které mají odpovídající velikost.

V roce 1979 znovu fotografoval Francis Filas zvětšeninu Enrieho fotografie Plátna z roku 1931. V oblasti pravého oka si všiml něčeho zvláštního. Donesl svoji fotografii odborníkovi přes numismatiku Michaelu Marxovi, který jeho fotografii při skenování zvětšil a spatřil čtyři velká písmena UCAI a cosi, co vypadalo jako pastýřská hůl. Získal kopii Maddenovy práce o starých židovských mincích a penězích Starého i Nového zákona, a katalog mincí z doby Piláta Pontského v Britském muzeu. Tam našel jen jednu minci, na níž bylo cosi jako pastýřská hůl – ve skutečnosti astrologická hůl či lituus, a tou mincí byl lepton, mince, jakou vdova hodila do chrámové pokladnice, a která rozměrově odpovídala. Na levém oku Filas rozlišil lepton též z doby Piláta Pontského zvaný Joulia, na němž je zobrazen svazek obilných klasů. Ten byl ražen jen po dobu 6 měsíců v roce 29 n.l. na počet Julie, matky císaře Tiberia.

Filasovy objevy se setkaly s nepochopením, a dokonce čelil i perzekuci v zaměstnání, když mu kvůli tomuto bádání po 31 letech práce na pozici profesora jedné velké katolické univerzity snížili úvazek i mzdu na polovinu a musel se bránit u soudu. Odolal ale všem tlakům a podařilo se mu dokonce vypořádat i s námitkou, že na Pilátovu leptonu by mělo být napsáno UKAI, nikoli UCAI. Přestože Pilátovy leptony byly židovskými mincemi raženými v římské provincii, byly nápisy jmen císařů v řečtině: TIBERIOU KAISAROS (= patřící císaři Tiberiovi). I když byla ražba dost hrubá a v nápisech byly často chyby, nebyla do té doby známa verze této mince, kde by bylo napsáno CAISAROS.

Filas se však nezdával. Nechal udělat digitalizaci fotografií v oblasti obou očí pomocí přístrojového vybavení pro zobrazování země (Standard Earthview equipment). Na pravém oku se tak ukázal nápis UCAI, hůl nahoře zahnutá a obrys mince. Obrysy byly zřetelnější tam, kde se objekt téměř dotýkal látky. Na levém oku byl zvýrazněný obrys mince i některé další rysy, které později ještě vystoupily při překrývání polarizovaného obrazu.

V srpnu 1981 Filas objednal 25krát zvětšenou černobílou fotografii svého vlastního Pilátova leptonu u Gamma Laboratories v Chicagu. Ke svému údivu na něm uviděl písmeno C na místě, kde mělo být K. Ukázalo se, že minci, u níž nebyla chyba v nápise dosud známa, měl ve své vlastní sbírce. Byla poněkud opotřebovaná, ale písmena byla při zvětšení zřetelně vidět.

V listopadu 1981 našel ve sbírce mincí Marshall Field´s další minci s chybou v nápise, kterou mohl koupit. Později našel ještě další leptony, kde bylo chybně vyraženo C místo K.

Whangerovi používali ke zjišťování shodnosti zobrazených objektů metodu překrývání polarizovaných obrazů a kriminalistickou techniku počítání shodných bodů. Našli 74 shodných bodů mezi obrazem pravého oka na Plátně a Filasovým leptonem s holí lituus, a 73 shodných bodů mezi obrazem levého oka na Plátně a Filasovým leptonem Joulia. U soudu se přitom vyžadovalo jen 14 shodných bodů pro prokázání shodnosti otisků prstů. Tyto mince jsou však ještě menší než otisky prstů.

Svědčí to o něčem jen těžko uvěřitelném: Filasova mince pocházela ze stejné raznice jako lepton, který zanechal na Plátně svůj obraz. Šlo o hrubý návrh a hrubou ražbu. Obraz se vyrazil do bronzových koleček mincí na tyčince a poté se mince odsekla, což způsobilo useknutí části okraje. Raznice byly ze železa a dokázaly vyrazit jen asi 1000 až 2000 mincí, než se rozbily a musely být vyrobeny nové. Proto existuje stejný design v bezpočtu variant a s mnoha chybami v různých pozicích. Stovky leptonů se mezi sebou liší, i když je na nich stejný motiv.

Do té doby se také všeobecně přijímalo, že lepton lituus byl ražen jen v letech 30-32 n.l. Datování se řídilo víc podle let vládnutí císaře než kalendářním rokem. Podobně jako písmena hebrejská, i ta řecká mohou též představovat čísla. S použitím techniky překrývání polarizovaného obrazu byla na zadní straně Filasova leptonu objevena písmena odpovídající rokům 29-32 n.l., čemuž odpovídají i údaje v Maddenově práci. Písmeno L indikovalo, že následují písmena s funkcí číslic, I (s hodnotou deset) a Sigma (s hodnotou šest), jež dohromady udávají šestnáctý rok vlády císaře Tiberia, jímž je rok 29 n.l. Toto datování potvrdil i William Pettit, specialista pracující pro Standardní katalog světových mincí.

Sběratelé s těmito starými mincemi obchodují i dnes. Když zadáte do vyhledávače „Pontius Pilate coins“, dostanete docela dobrou představu o jejich pestrosti.

Na tomto obrázku Pilátovy mince s holí, Lituus, je zvýrazněn nápis dokládající, že mince byla ražena za vlády císaře Tiberia:

Pilátovy leptony, mince té nejmenší hodnoty, jsou považovány za ty, které hodila do chrámové pokladnice chudá vdova:

Ježíš se posadil proti pokladnici a pozoroval, jak zástup vhazuje do pokladnice měděné mince. A mnozí bohatí vhazovali hodně. A přišla jedna chudá vdova a vhodila do ní dvě lepta, což je kvadrans. Přivolal své učedníky a řekl jim: „Amen, pravím vám, že tato chudá vdova dala víc než všichni ostatní, kteří vhazovali do pokladnice. Všichni totiž dali ze svého přebytku, tato však ze svého nedostatku dala vše, co měla, celé svoje živobytí.“ (Marek 12, 41-44)

Co myslíte, mohly to být tytéž dvě konkrétní mince, které se dostaly po Ježíšově ukřižování na jeho oční víčka? Mohl je třeba dostat Josef z Arimatie nazpět s drobnými, když podle Marka 15, 46 kupoval pohřební plátno, do něhož Ježíše s Nikodémem zabalili, a které bylo tak vzácné, že ho podle Mišny používali chrámoví kněží?

Svůj názor můžete vyjádřit v následující anketě:

Zdroje: