Článek
Variant je mnoho. Na lekcích provádíme různá dechová cvičení, můžete je znát pod jógovým pojmem pránajáma. Kolikrát za život jste si uvědomili svůj dech? Zastavili jste někdy veškerou činnost a věnovali pozornost jen svému dechu? Pokud ne, udělejte to!
Sedíme, ležíme, máme klidné tělo, zavřené oči. Mysl zaměstnáme soustředěním se na dech. Aniž bychom dech ovlivňovali, necháváme ho přirozeně plynout. Není nic, jen náš dech. Klademe si otázky. Čím a jak dýchám? Nosem, ústy? Když nosem, mám obě nosní dírky uvolněné nebo je některá ucpaná? Dýchám plynule nebo přerývavě, tiše nebo hlasitě? Vadí mi něco v plynulém, přirozeném dýchání? Umím to odstranit? Pomůže, když se vysmrkám nebo je můj nos poškozený úrazem a vysmrkání nepomůže? Kde cítím nádech? Dojde až do břicha nebo se zastaví v hrudníku? Ani jedno, ani druhé? Dýchám jen úplně mělce, tak, že vzduch nedojde ani do hrudníku?
To je možných otázek, viďte? Zdaleka nejsou všechny. Pokud jste muž, pravděpodobně zaznamenáte nádechy až v oblasti břicha, pokud jste žena, zůstanete u hrudníku. V případě, že váš nádech nedosáhl ani hrudníku a zastavil se v horní oblasti trupu, pod klíčními kostmi, dýcháte nedostatečně a nejspíše jste se před soustředěním neuvolnili. Takový dech by vám totiž nestačil k normálnímu žití.
Na lekcích jógy se učíme dýchat tak, abychom využili všechny tři oblasti plic. Takovému dechu se říká třístupňový, plný jógový dech. Nácviku tohoto dechu věnujeme na každé lekci velkou pozornost. Začínáme dýcháním břišním neboli bráničním. Pracuje nám při něm břišní stěna a bránice. Břišní stěnu při něm máme úplně uvolněnou, když na ni položíme zlehounka dlaně, uvědomujeme si pohyb břišní stěny pod nimi. Při břišním dýchání podporujeme činnost orgánů v břišní dutině, zlepšujeme prokrvení oblasti břicha a pánve. Pokročilí jogíni umí břišní dech praktikovat třeba v pozici Kleští. Dýcháním do břicha navodíme klid a uvolnění v těle.
Druhým stupněm je dýchání do hrudníku. Při něm cítíme, jak se s nádechem rozpínají mezižeberní svaly. Rozpínání hrudníku do stran vnímáme také pomocí dlaní zlehka položených na žebrech. Při břišním dýchání se vzduchem naplnila spodní část plic, při hrudním plníme část střední. Podporujeme při něm činnost srdce. Jogíni tento typ dechu praktikují třeba v pozici Ryby.
Když už umíme první dva stupně, čeká nás trpělivá práce při učení se správného dýchání horní částí plic. Třetí stupeň plného jógového dechu se nazývá podklíčkový. Zkuste se „z plných plic“ nadechnout do břicha, mít ho pořád nafouknuté, k tomu se stejně nadechnout do hrudníku, a nakonec ještě přifouknout horní část plic. Ze začátku budete marně hledat další vzduch pro naplnění horní částí plic, postupně se i toto naučíte, třeba v pozici Květinky. Věděli jste, že když máme strach, když se cítíme být ohroženi, dýcháme právě jen tímto nejmělčím typem dechu?
Naučit se dobře dýchat plným jógovým dechem není jednoduché, nácvik vyžaduje trpělivost a vytrvalost. Odměnou je nám zvětšená kapacita plic.
Jogíni si důležitost správného dýchání uvědomují. V průběhu dne se několikrát na chvilku zastaví a svůj dech si uvědomují. Zařazují i další různá dechová cvičení s pro laiky prapodivnými názvy, třeba: Nádí Šódhana, Brahmari, Kapalabháti, Bhastrika, Udždají, Šitalí a Sitkarí… Bzučíme jako čmeláci, dýcháme střídavě nejprve jednou nosní dírkou a poté druhou, dýcháme hlasitě i tiše, hluboce i mělce, umíme se pomocí dechu ochladit a přežít lépe letní vedra. Někdy náš dech připomíná činnost kovářských měchů, tím podporujeme činnost mozku. Soustředěním se na rytmus dechu si umíme navodit klid, soustředění, prostor pro meditaci, rozvahu.
O dechu bylo napsáno mnoho knih, stojí za to si některou z nich přečíst a svůj dech vylepšit. I kvůli lepšímu dýchání stojí za to navštěvovat lekce jógy, jógu praktikovat!
