Článek
Příspěvek, ve kterém jsem tuto informaci četla, mě překvapil. Nikdy jsem na jógu nehleděla jako na něco, co je in. Vnímala jsem ji jako poselství starých časů, které stojí za to vyzkoušet. Všechny kurzy, které jsem absolvovala, vedli učitelé, kteří o józe a její podstatě mluvili s láskou a pokorou, necítila jsem z nich žádné směřování k moderním trendům. Cíleně jsem si vybírala nekomerční kurzy, a dobře jsem udělala.
Kdysi jsem pro svůj FB profil napsala krátké shrnutí, co mi dala jóga:
JÓGA A JÁ aneb co mi jóga přinesla…
Před několika lety, po první lekci jógy jsem s hrůzou zjistila, že moje tělo je plné nepoužívaných svalů, zkrácených šlach a vazů, hrůza. Že je obaleno tukovými polštáři, jsem věděla dávno sama. K józe jsem se postupně propracovala přes taiči, vždy mě lákala. Když jsem na této první lekci viděla, co se svým tělem dokáže moje učitelka Brankica, byla to pro mě jasná výzva.
Jak šel čas, tělo se zpevnilo, uvolnilo, mysl zklidnila. Přestalo mi stačit pouhé cvičení ásán, chtěla jsem více. I proto jsem se pustila do instruktorského kurzu, díky kterému jsem se dostala do jógových hlubin, a jsem za to moc ráda. Nejprve pro mě bylo nepředstavitelné, že bych sama mohla vést lekce jógy. Postupným učením, hloubáním, zkoušením, praktikováním různých jógových technik pod vedením Brankici i samostudiem jsem nabývala stále větší sebedůvěry. Nyní se stále učím, snažím se myslet, chovat, žít podle jógových zásad. Na své lekce se těším, snažím se na nich cvičícím předat to nejlepší ze sebe. Mám radost, když odchází po lekci spokojení a stále se vrací.
Mám ráda lidi, hledám pozitiva, snažím se nesoudit sebe ani ostatní, to je ovšem někdy hodně pracné, a ne vždy se mi to daří, stále mám co zlepšovat, stále se učím.
Jím zdravěji, když si vzpomenu na složení našeho rodinného jídelníčku „před jógou“ kroutím nechápavě hlavou. Změna přišla postupně, cítila jsem, že některé potraviny tělo nechce, žaludek se začal vzpírat.
Jsem disciplinovanější, spokojenější, přehodnotila jsem svůj hodnotový žebříček, jóga mě změnila hlavně vnitřně, vylepšení postavy a pružnější tělo je pro mě bonusem navíc.
Čím dál více chápu slova svého Učitele jógy profesora Nikiče: „Nikdy nezačínej, pokud si nejsi jistý, že chceš jít do konce.“ Jsem ráda, že se jóga stala významnou součástí mého života.
Kdybych měla své jógové studio, zatím ho nemám, bylo by útulně vyzdobené. Bez pozlátek, bez luxusu. Jednoduše. Zvalo by jogíny ke vstupu na cestu k sobě, do bezpečného prostředí.
Byla jsem v různých studiích, ráda se vracím do těch obyčejných, v nichž na mě duch jógy dýchá ze všech stran. Do přezdobených se nevracím. Nějak mi s opravdovou jógou nesedí.
Záleží na tom, co od praktikování jógy očekáváme. Já jsem na dlouhé cestě být celoživotní jogínkou se vším všudy, ne jogínkou kvůli módního trendu. Pro mě je jóga trvale in.
