Článek
Další, něčím ozvláštněnou lekcí v předvánočním čase byla v tomto týdnu lekce, kterou jsme zakončili jóga nidrou. Za tuto fyzicky zcela nenáročnou techniku vděčíme indickému jogínovi Svámimu Satjánandovi, který ji vytvořil z jiné starodávné techniky. Na lekci jsem na jóga nidru vyhradila poslední půlhodinu, což je minimální doba pro její praktikování. Maximální dobou jsou dvě hodiny, ale na to na běžných lekcích nemáme čas.
Některým jogínům září oči již na začátku lekce, představují si, jak si na konce lekce parádně schrupnou. Těší se oprávněně, na konci lekce z užitku jóga nidry nemají nic, kromě spánku, který přemůže jejich unavené mysli a těla, přílišná únava jim neumožní zůstat v bdělém stavu.
Další část jogínů střídá pochrupování s krátkými záblesky bdělého stavu. Slyším soustavné hluboké oddechování i přerušovaná zachrápnutí.
Co to tedy jóga nidra je? Jak a proč se praktikuje? Většina jogínů se těší na pravidelnou desetiminutovou relaxaci na konci pravidelných lekcí, ale toto je něco úplně jiného. Začínáme stejně, ideálně v pozici mrtvoly, v lehu na zádech. Připomeneme si svou aktuální sankalpu, pozitivně laděné přání vedoucí k našemu rozvoji, na začátku a na konci jóga nidry ji budeme vkládat do mysli. Řekneme si, že zůstaneme v bdělém stavu, že neusneme.
S několika nádechy a výdechy tělo napínáme a uvolňujeme, uvědomíme si kontakt našeho těla s podložkou. Tělo nejprve uvolňujeme po velkých částech, později se budeme soustředit na každý kousek těla. Můžeme na tělo shlédnout z výšky, vidět, jak leží uvolněně na podložce, můžeme si ho v duchu obkreslit, vnímat jeho obrysy. Možností počátečního uvolnění je více. Do mysli vložíme sankalpu. Třikrát za sebou.
Začínáme se soustředěným uvolňováním těla kousek po kousku, v duchu si opakujeme vyslovenou část těla. Mluvím tiše, zřetelně, pomalu. Unavení jogíni usínají v prvních minutách, nechávám je spát. Ostatní snad vnímají, to se dozvím až na úplném konci lekce.
Tělo máme uvolněné, dále si ho nevšímáme. Vnímáme svůj dech, plyne hladce, nádech, výdech. Počítáme je. Ne nadarmo se pro usnutí doporučuje počítat ovečky. Otravují vás myšlenky, snaží se vám neúnavně dostat do hlavy? Nechte je přijít a odejít. Laskavě, nevěnujeme jim pozornost. V takovém případě se vracíme k počítání nádechů a výdechů. Uklidňuje to naši mysl, prohlubuje pocit klidu.
Na řadu přicházejí různé představy, navádím jogíny do stavu tíže i lehkosti, tepla i zimy. Představujeme si různé barvy. Prociťujeme pocity vděčnosti, důvěry, radosti, laskavosti. Pěkně pomalu, na vše je dost času. Prožíváme představy několika různých míst i situací, využíváme svou fantazii. Myslím, že představy se liší jogín od jogína. Jakou si utvoříte představu, když instrukce zní: „představte si klidnou vodní hladinu ozářenou sluncem“? Naše mysl je klidná a bdělá, setrváváme v tomto stavu několik minut, a pak do ní znovu vložíme tu samou sankalpu, jako na začátku.
Pomalu vracím jogíny do reality, vnímáme svůj dech, prostor kolem sebe, kousek po kousku své tělo. Nechvátáme. Dáváme si čas na uvědomění, zda jsme byli bdělí, zda jsme byli bdělí alespoň chvilkami, co si pamatujeme, jak se cítíme.
„Vnímali jste tělesné pocity, barvy? Ztotožnili jste se s jogínem sedícím pod stromem?“ ptám se zvídavě. „Já jsem byla bdělá, teda myslela jsem si to, ale jogín pod stromem? To jsem vůbec nezaznamenala.“ Nevadí. Všichni vypadají odpočatě, někteří i do růžova vyspale.
Tak zase třeba za rok, nebo na nějakém workshopu. Na internetu je k nalezení několik nahrávek, které si doma můžete pouštět a nechat se jimi vést. Nebo se instrukce naučit nazpaměť a říkat si je v duchu. Doporučuji nařídit si minutku na čas, ve kterém se chcete probudit, abyste neprospali celý den.
Často s kouskem jóga nidry večer usínám, po celodenním shonu spím jako špalek po pár minutách.
Když se cítíte být unavení, tělo vám říká, abyste více odpočívali, více spali. Nasloucháme svému tělu! Přece nechcete při jóga nidře usnout! To by byla škoda. Smajlík.
