Článek
Někdy před cca 10 lety jsem po své učitelce jógy, která tehdy odcházela na mateřskou dovolenou, přebrala její původní lekci. K ní patřily i letní lekce v přírodě, které byly zdarma. Ráda jsem je vedla a vedu i nadále, i když trochu jinak.
Souběžně, asi tak nějak v tom samém období, jsem začala spolupracovat s čerčanským hospicem Dobrého Pastýře. Rok dobrovolnické činnosti v hospici mi nastavil nové zrcadlo, seznámila jsem se se zaměstnanci hospice, pokud byste chtěli vidět „živé anděly“ v akci, tady jich jsou plná oddělení, v kontextu s umíráním bez utrpení, zato za obětavého zájmu zaměstnanců o z našeho světa odcházející klienty, jsem přehodnotila svůj hodnotový žebříček.
Napadlo mě, že by jogínům nemuselo vadit za letní lekce něco málo zaplatit. A zkusila jsem to. Obstarala jsem z hospice pokladničku, prvních pár let jen malou. S výdělkem kolem 2000,- Kč jsem ji na konci prázdnin odevzdávala ke spočítání. Cvičíme na krásném místě se zvláštní energií, blízko vesmíru, jogíni ho mají v oblibě. Jak šel čas, lekce získávaly na popularitě, přicházelo více jogínů, a hlavně, zvyšovaly se vybrané částky.
Nepamatuji si přesně první tři roky, částky se pohybovaly pod pěti tisíci. Ve čtvrtém roce jsme vybrali něco málo přes sedm tisíc korun. To byl skok! Pak přišel rok 2022 a ze sedmi tisíc bylo necelých třináct, konkrétně dvanáct tisíc šest set dvacet devět korun. Paráda! Měli jsme tipovací sms soutěž o pouzdro na jógamatku, jeden z jogínů trefil takřka přesnou částku a pouzdro vyhrál. V roce 2023 jsem v září odevzdávala pokladničku s patnácti tisíci a devadesáti šesti korunami. Wow! V následujícím roce 2024, byla první pokladnička velmi brzy naplněna a poprvé jsme plnili dvě pokladničky, nakonec v nich bylo devatenáct tisíc sedm set osmdesát čtyři korun. Neuvěřitelné!
A letos, přátelé, počasí v létě nebylo nic moc, třikrát jsme cvičili v tělocvičně, což vždy znamená rapidní úbytek účastníků, a přesto jogíni do pokladniček nacpali, jakože opravdu nacpali, neuvěřitelných dvacet dva tisíc dvě stě padesát jedna korun! Obě pokladničky byly díky štědrosti jogínů plné po okraj.
Vzkaz z hospice: „Děkujeme, že vás máme (jogíny), částka je naprosto famózní! Přejeme vám i nám do dalšího roku opětovné navýšení, a i kdyby ne, nevadí, hlavně, ať Vám to dělá takovou radost jako nám!“
Laskavost a dobročinnost jsou nedílnou součástí jogínského života. Přidávám vytrvalost a trpělivost, vděčnost a těším se na další společná cvičení.
Dostala jsem otázku, co si za ty peníze v hospici pořídí. Nevím, ale věřte mi, klidně bych každému z „andělů a andělek“ pořídila kytku. Jen tak, pro radost.
