Článek
Nejen, že ráda píšu, také ráda čtu. Dříve jsem přečetla téměř vše, co mi přišlo pod ruku. Již delší čas čtu ale hlavně knihy týkající se jógy, pohybu, těla. Na jednom z online re-knihkupectví jsem sehnala několik starých knižních jógových pokladů. Jak tak knížky pročítám, nacházím další a další moudra. Třeba to z úvodu článku se mi líbí. Řídím se jím, jen jsem ho neuměla správně definovat.
Uvědom si, co děláš. Buďme přítomní. Vnímejme každou činnost, nedělejme nic jen tak, mimoděk. Když jím, uvědomuji si, jak jídlo vypadá, jak voní, jakou na něj mám chuť, nezapomínám na vděčnost. Uvědomuji si pak každý kousek jídla v ústech. Teplý i studený, konzistence jemné či hrubší, chuti lahodné či méně, s nutností kousat nebo jen nechat rozplynout na jazyku, drobivost či hladkost.
Když se zastavíme, uvědomujeme si i nejjemnější detaily toho, co děláme. Nejen při jídle. Když zamykám dům, uvědomuji si, že otáčím klíčem, že klíč dávám do kapsy nebo kabelky. Když se za pár minut sama sebe ptám, jestli jsem zamkla, uvědomím si, že ano, protože jsem byla při zamykání vědomá a celý zamykací akt si pamatuji.
Na lekci jógy jsme vědomí. Vědomě plujeme lekcí s pozorností ke svému tělu, dechu. Když zvedáme pravou ruku, víme, že je pravá. Víme, že není podél těla, ale aktuálně ve výšce. Když kroužíme ramenem, uvědomujeme si, že teď umísťujeme rameno více vzad, pak více dolů, více vpřed, a nakonec více nahoru. A když už jsme zkušení, tak si také uvědomujeme, že dýcháme a jak náš dech plyne v souladu s pohybem.
Uvědom si, jak se při tom cítíš, co prociťuješ. Při jídle prociťuji, jestli mi pokrm chutná, také prociťuji, že můj hlad je ukojen a žaludek spokojený. Cítím, jak se mi zvedá hladina energie v těle, jak se teplo, pokud nejím zmrzlinu, rozlévá do celého těla. Když po uzamknutí domu vkládám klíč do kapsy či kabelky, vnímám pocit jistoty, že vše je zabezpečeno a mohu v klidu odejít.
Na lekci jógy, třeba když zvedáme tu pravou ruku, prociťujeme napínání svalů, procítíme stav ramenního kloubu, jeho bolestivou či ideálně bezbolestnou pohyblivost. Všeobecně prociťujeme, zda svaly, které právě uvolňujeme, jsou opravdu uvolněné, zda v nich přeci jen necítíme nějaké napětí. Když ano, tak se zamyslíme, proč uvolnění nepřichází. V pozici tělo uvolňujeme trpělivě, někdy je to totiž proces na dlouhé týdny.
Uvědom si, jak se při tom proměňuješ, čím nebo kým se stáváš. Při jídle se z hladových postupně stáváme spokojeně sytými. Poté, co si uvědomíme, že jsme zamkli dům, stáváme se klidnými. Naše mysl není zaneprázdněna myšlenkami, zda se máme či nemáme vrátit a zamknutí ověřit.
Na lekci jógy se stáváme pružnějšími, silnějšími. Stáváme se například příjemně protaženou kočkou nebo syčící kobrou, procítíme své zakořenění do země, prociťujeme sílu svého dechu, přívaly energie, lásku k sobě, lásku kolem nás.
Nechci tím vším říct, že se stáváme lepšími než jsou ostatní, stáváme se lepšími pro sebe, ve svých očích, lepšími pro ostatní.
Uvědom si, co děláš. Uvědom si, jak se při tom cítíš. Uvědom si, jak se při tom proměňuješ.
