Hlavní obsah
Cestování

Pěšky z Moravy do Santiaga de Compostela-16.den-Krávy a elektrický ohradník

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Najdete je v Moje sledované na tomto webu nebo na Seznam.cz.

Foto: Jolana T

Na cestě jsem byl omráčen nejen ohradníkem, ale často i krásným výhledem.

4. 9. 13:41

V roce 2014 jsem absolvoval cestu z Domanína do španělského poutního města Santiago de Compostela. Ušel jsem něco kolem cca 3400 km a cesta mi trvala 88 dní. Prošel jsem celkem šest zemí. Zde se dozvíte, co jsem já, jakožto poutník, denně prožíval.

Článek

(Lofer – Bocking)

V noci jsem se stále budil. Po 7 h vstávám a v 7:30 h vycházím. Kilometry ubíhají, jde se pohodově taky proto, že svítí sluníčko. Ve Waidringu kupuji snídani – konečně jídlo! Už včera večer jsem měl hlad a dnes jsem vyšel bez snídaně a zpravidla se ne moc často vracím, takže i dnes jsem si řekl, že si nakoupím v další vesnici, což vždy není dobrá volba. Dnes mám v plánu dojít až do Söll.

Po obědě se zatahuje a začíná poprchat. Zrychluji, ale neuniknul jsem. Vyčkávám, až se počasí umoudří, a poté pokračuji vesele dál. Do Söll zbývá 10 km, tak to snad dnes zvládnu. V tom se přede mnou objevil kopec – no super! Po vyšlápnutí čtu na kopci ceduli s nadmořskou výškou – 893 metrů nad mořem! No, a teď hurá zase z kopce.

Už od Salzburgu vede cesta přes ohrazené pastviny, kde se pasou krávy. Zatím se tváří přátelsky. No, a když jsem si to „štrádoval“ z toho kopce, vidím další ohradu. Tak si otevřu ohradu, jak je to v Rakousku zvykem, a pokračuji po vyšlapané pěšince. Najednou kousek přede mnou vidím malé tele. Jakmile mě zmerčilo, utíká za maminou – za velkou krávou. Ta si mě prohlédne a jde po mně! Tak tudy to nepůjde. Když půjdu zpět, dostanu se před ohradu a moc si nepomůžu. Jdu tedy doleva z kopečka dolů. Dole je elektrický ohradník a za ním potůček. Zkusím to obejít korytem potoka. Přelézám ohradník a dostávám ránu (asi někde do stehna)! Padám k zemi, teda spíše do vody. Fuj! To jsem se lekl! Zohnul jsem si hůlku a trochu se namočil.

Jak se tak sbírám, vítězoslavně se otočím na krávy, které jsou na druhé straně ohradníku, a pokračuji potokem dále dolů z kopce. Naštěstí mám super boty a nebýt toho, že mi do nich natekla voda shora, tak bych prošel takřka suchou nohou. Zvládnul jsem to a už jsem zpět na cestě. Opět ztrácím značku a ke všemu začíná ještě poprchat. Nikde v blízkém okolí nevidím, kde bych přespal, tak jdu stále někam dál. Nakonec jsem došel až k hlavní silnici a je tu Gasthof (tzn. hostinec). Ještě chvilku zkouším čekat na zastávce, jestli déšť neustane. Jsem celý promočený a fouká nepříjemný vítr. Po 15 min se začínám klepat zimou, tak to vzdávám a jdu spát na Gasthof. Zkouším ukecat slevu pro poutníka, ale neprojede to. Je to drahé, doufám tedy, že si pořádně odpočinu. Mám manželskou postel a vanu. První si napustím horkou vodu a užívám si pohodu. Před spaním si ještě peru oblečení a jdu spát.

Ušel jsem 37 km a utratil 10 €.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz