Článek
(Vomp – Innsbruck)
Wi-Fi jsem nakonec ještě večer zprovoznil a do 22 h jsem s bráchou chatoval. Budíček jsem dodržel, v 6 h vstávám a rychle jdu snídat. Švédský stůl – SUPER!!! Po snídani vyrážím. Ztratil jsem značku Svatojakubské cesty, ale vím, kterým směrem se mám zhruba vydat. Takže jsem to vzal přímo směr Santiago.
V 10 h mám za sebou 15 km. A v 15 h jsem v Innsbrucku. Chtěl bych tu dnes přespat. Hned v první ubytovně měli ale plno! Jdu projít kostely a uvidím, co dál. Cestou si kupuji ve „špáru“ půlku pizzy. Zasycen se vydávám na tour de Church. Ve čtvrtém kostele, zasvěcenému svatému Jakubovi, konečně dostávám razítko a seznam ubytoven. Děkuji, Jakube.
Mířím do té nejlevnější ubytovny za 24 €. Mají tam místečko i pro mě. Slečna mě odvedla na pokoj, kde jsou 3 dvoupatrové postele. Na jedné z postelí se rozvaluje starší chlápek a chce si vykládat, pochopím, že začal něco o politice. Naštěstí nerozumím ani slovo, ale přikyvuji, čímž ho, ač nechca, vybízím k další a další větě. Za chvíli zjistí, že to se mnou nemá cenu, a hovor vzdává. Na začátku rozhovoru vykládal, že je tady, protože nemá kde bydlet, a když zrovna má nějaké peníze, tak tu přespává. Potom přichází mladý kluk, seznamujeme se. Zjišťuji jen, že dělá v Innsbrucku kurz maséra. Nijak rozhovory nepodněcuji, a to hlavně proto, že má angličtina je opravdu hodně špatná a každý po chvilce pochopí, že si se mnou moc nepovykládá. Jdu si raději dát sprchu. Když se vracím do pokoje, vidím, že v pokoji přibyly dvě Japonky. To bude noc.
Večer všichni někam odešli. Odpočívám v pokoji sám, zapíši do deníku a usínám s myšlenkou na snídani.
Ušel jsem 33 km a utratil 47,7 €.
