Článek
(St. Jakob – Klösterle)
Budím se už v 7:10, ale nechce se mi z postele. Ležím do 7:30, ve snídani ani nedoufám. Balím si všechny věci a jdu dolů zaplatit. Paní mě ještě před placením zve na snídani. Super! Něco málo si po snídani balím s sebou, po zaplacení obdržím ještě razítko do credenciálu a můžu vyrazit. V kostele Sv. Jakuba jsem bohatší o další razítko a teď to začíná (nebo spíše pokračuje?) ještě výš, na řadu přichází kopečky!
Dnes budu nejvýše za celou cestu. Jdu po úzké cestičce, která se klikatí směrem nahoru, někam, kde nejde ani vidět. Po čtyřech hodinách velmi klidné chůze do kopce, kdy jsem tu byl jen já, ticho a příroda, jsem konečně na vrcholu. Je tady ještě sníh. Přede mnou přímo na cestě je jezero a cesta vede přímo na jakési kůly, které trčí nad hladinou (v létě tu bude asi stezka). Přeskakuji po kůlech až na druhou stranu, kde seskakuji přímo do sněhu. Bořím se skoro až po kolena. K náměstíčku St. Christophe to je už jen kousek. Tady vidím značku – 2000 m nad mořem. Konečně, a teď už jen z kopce. Kaple je tady nahoře zamčená, tak se tady alespoň naobědvám. Jdu do restaurace, kde si dávám pořádný oběd a jako odměnu pivo, pak druhé a značně posílen pokračuji v cestě. Už teď si troufám odhadnout, že do Bludenz to asi nedám, ale zkusím to aspoň do Klösterle. Mám na výběr buď nudnou cestu po hlavní silnici, nebo tu cestu, kde vede značení sv. Jakuba, to je rovnou po sněhu dolů. Volím cestu po sněhu. Je to šílené, propadám se po kolena do sněhu, a když už jsem níž, tvoří tající sníh stovky potůčků, kterými se brodím, až jsem skoro do pasu mokrý. Když už nestoupnu do vody, tak se zabořím do půlky lýtek do bahna. V botách mokro a bláto úplně všude. Čím jsem níž, tím je cesta lepší, až už jsem na pěkné cestičce. Jak jsem byl mírně přiopilý, tak mi bylo celkem jedno, kudy jdu, prostě jsem si to užíval a skotačil na sněhu jak malé děcko. Když jsem prošel další vesnicí, vidím dva poutníky. Přidal jsem do kroku, abych je dohnal. Dáváme se do řeči, zjišťuji, že jsou z Maďarska a taky míří do Santiaga. Tak spolu jdeme až do večera a docházíme do Klösterle. Nad vesnicí nacházíme chatku volně přístupnou trampům, kde se všichni tři zdarma ubytujeme. Potom jdu s jedním z Maďarů koupit něco na večeři a jako bonus jsme vychytali i razítko na informacích. Po cestě zpět nad město už mi dochází síly, ale snažím se držet tempo s Maďarem. Když přicházíme k chatce, jsem úplně vyřízený. Jdeme společně povečeřet. Po večeři cvičí něco jako jógu. Zkouším to s nimi, ale je to moc náročné, nikdy jsem necvičil a teď po mně chtějí , abych dělal kliky a pak se držel v polohách, které nejsou příjemné a do některých se nedá ani zkroutit. Zažíváme super večer a kecáme dlouho do noci. Pak únavou padáme na lavice, na kterých máme spacáky a usínáme. Díky, Bože!
Ušel jsem 20 km a utratil 45 €.
