Článek
(Sankt Gallenkappel – Einsiedeln)
Opět se mi nechce vstávat, ale musím. Mám s tím vstáváním obecně problém. V noci vůbec nepršelo, takže na pohodu! Zato teď to vypadá, že každou chvíli začne. No, co jsem říkal, už začalo, to zas bude den. Nebýt deště, šlo by se o poznání líp. V Neuhansenu kupuji něco k snědku a frčím dál.
V 11 h jsem v Rapperswilu. Tady dostávám razítko od místního kněze a jde se. V přístavu je zrovna nějaká slavnost parních lodí, je jich tu spousta. Jdu to omrknout. Točí Heinekena, to se ví, že neodolám. Potom jsem si to namířil do infocentra pro mapy a s nepořízenou pokračuji v cestě. Cesta dál vede přímo středem jezera. Je tu krásný dřevěný most, vypadá jako nově postavený. Na kopečku za městem je krásný výhled na jezero. Budu tu obědvat. Pozoruji, jak loďky plují sem a tam. Lidi jak mravenci v přístavu chodí od jedné lodě ke druhé a pak se hodně lidí prochází po mostě. Pozoruji ten ruch a představuji si, co bych dělal já, kdybych tady neseděl. Asi bych žil úplně jinak. Večer bych si zašel někde na párty a pořád dokola, jak tomu bylo až do začátku mé Cesty. Snad mě to alespoň trochu změní.
Teď to bude pár kilometrů samý kopec. Před Einsiedelenem si fotím krásné jezero a fontánu u autobusové zastávky. Za chvíli jsem odtud v Einsiedelnu. Za městem je „mega“ klášter nebo spíše poutní místo. Jdu se podívat do kostela, zrovna začíná mše, tak zůstávám – je to super naplánování. Po mši začínám hledat místečko k přenocování. V poutním hotelu chtějí za nocleh 65 fr – to je fakt moc. Jedna paní mi ale radí, ať to zkusím v klášteře, že i tam je možnost ubytování. Po chvilce bušení na vrata se otvírá okno. Paní mi něco říká německy a posunky ukazuje, že jde otevřít. Netváří se moc nadšeně, asi se chystala domů, přišel jsem už po zavíračce. Vede mě velkými chodbami kláštera a ukazuje, kde je jídelna, sprcha a záchod, až přicházíme do pokoje, kde budu spát. Až tady mi říká cenu, tedy 50 fr. Vysvětluji jí, že je to na poutníka moc, ale nedá se nic dělat. Spát venku dnes nechci. Zítra neděle, chci být čistý a okoupaný na mši svatou. Při večeři došla, abych zaplatil, tak jí dávám peníze. Vrací mně mnohem víc, než by měla, tak ji jen upozorňuji, jestli se neošidila, a říká, že je to v pořádku. Ráno vstávám až na mši v 10 h, která bude v latině. Konečně změna po němčině. Díky Bože.
Ušel jsem 30 km a utratil 46 fr.
