Článek
(Brunnen – St. Jakob)
Večer jsem se ještě stěhoval na kraj města, protože přijel zájezd turistů z Japonska či Číny (úplně nevím rozdíl) a v přístavu bylo docela rušno. Stále se fotili a nedalo se spát. Tak jsem byl nucen jít spát někam jinam. Když jsem šel hledat, kde bych hlavu složil, co to nevidím? Fast-food! Kupuji pizzu a pivko, aby se lépe spalo. Pak jsem došel skoro až za město a u vody ulehám. Po cestě jsem viděl pár hodně dobrých míst, kde by se dalo spát, ale všude tu chodí moc lidí i v noci. Když jsem ulehnul, tak jde ještě pár lidí kolem, ale už to neřeším. Noc byla krásná, nepršelo. Ovšem ráno mě čekalo nepříjemné překvapení. Dnešní noc jsem měl spolunocležníky! Lozili po mně, tedy ne přímo po mně, ale po mém spacáku! Slimáci jsou všude! Můj spacák je od slizu, který nejde sundat. Fůj!
Po pár pokusech jdu do přístavu. Dnes popluji lodí, je to jediná část cesty, kdy se povezu. Je to tak značené i v průvodcích a vlastně všude, kde jsem hledal. První loď mi ujela. Další jede až v 8:20 h, tak se jdu poohlédnout po něčem ke snídani. Hledání je neúspěšné. Mám hlad jako vlk! Všude zavřeno, tak 8:20 h vyplouvám hladový. Plavba trvala 10 min a můžu jít zase po souši. To jsem nečekal. Na mapě to vypadalo alespoň na hodinu. Ráno jsem si vyšel jen v sandálkách, říkal jsem si, že se nebudu obouvat, když popluji kdo ví jak dlouho lodí. Jsem trochu zklamaný, chtěl jsem si na lodi ještě odpočinout. Už jdu 30 dní bez zastávky, každý den v nohách XY kilometrů a poslední dny mě bolí noha, že bych nejraději sedl na první zastávce na bus nebo vlak a jel domů.
Po 11 h jsem v Beckenriedu a spěchám někam na WC. Toaleta je sem tam celkem problém. Tak nějak se to snažím řešit v přírodě, ale přírodě člověk neporučí. Když už je „po všem“, jdu do kostela. Když vcházím, tak slyším, že tichounce hraje hudba, super relax, usínám. Budím se až v 13:30 h. Noha si odpočinula a já potřebuji jít dál. Každé ráno musím nohu rozhýbat, abych ušel alespoň pár kilometrů, a pak přes den nesmím moc nikde odpočívat, protože bych to musel znovu rozcházet, a to je něco hrozného. Teď jsem moc dlouho seděl, takže když vycházím, zase bolí. Snad to zase rozejdu.
Před Buochs vytahuji karimatku a odpočívám -zase u vody a zase kvůli bolesti. Před 16 h zkouším jít dál a jde to! Tak udržuji tempo až do Stans. Tady jsem dorazil po 17 h. Ještě kousek do sv. Jakoba, kde bych chtěl přespat. Před sv. Jakobem v lese jdu kolem tábořiště. Je tu přístřešek s ohništěm, tekoucí voda a záchod. Lavičky jsou široké, velké a schované pod střechou, takže i když by pršelo, nezmoknu. Paráda! Noha bolí. Přepírám si nějaké věci a po večeři to zalomím.
Ušel jsem 31 km a utratil 27 fr.
