Článek
(la Roche – Aumont Aubrac)
Vstávat se mi moc nechce, je hrozná zima. Rychle se oblékám a vyrážím do St. Alban na mši. Za 2 h jsem tam, mše je až v 11h, takže mám čas koupit si něco v místní pekárně a před kostelem snídám. V 10 h si to šinu ke kostelu, už je otevřen, tak si dávám nabít mobil. Po mši hned vycházím, ale moc se mi nechce, jdu tak na půl plynu.
Po pár kilometrech dělám obědovou pauzu na kopečku. Dneska potkávám hodně poutníků, je to šílené. Doháním i paní Kláru, která se se mnou dělí o třešně. Chvilku si vykládáme, ale za chvilku jí utíkám, jde pomalu.
V další vesnici mají krásný kostel, jdu se do něho podívat a odpočívám. Budím se asi po půl hodině a o vesnici dál znovu doháním paní Kláru. Dnes už dál nepůjde, má tu domluvené ubytování. I tak jdeme spolu na kávu a zmrzlinu. U kávy mi dává tipy ohledně levných přespání. Po dopití se rozloučíme a já pokračuji sám.
V Aumont Aubrac je výstava, která je zaměřená na Svatojakubskou cestu. Ptám se pána, jestli neví o nějakém levném ubytování. Kamsi volá a za chvilku je tady auto, které mě vezme na ubytovnu. Ještě dostávám razítko a něco málo na jídlo a odjíždím s jiným mužem k němu domů. Parkujeme před domem a on mi ukazuje, kde budu dnes spát. Je to zahradní domek, jsou tu 2 postele a není tu elektrika. Ještě mi jde ukázat umyvadlo ve sklepě, kde se můžu umýt. Dnes jdu na večeři do restaurace. Je tu asi jen jedna, která je ještě otevřená. Vypadá to tu moc pěkně, skoro bych řekl až noblesně. Pravděpodobně je to rodinný podnik. V kuchyni a u kasy jsou rodiče a dcery obsluhují. Snažím se domluvit anglicky, ale bohužel neumí, tak rukama a nohama z lístku vybírám na slepo. Prostě s úsměvem ukazuji na něco, co není úplně drahé. Pravděpodobně jsem měl steak z vola, ale jistý si nejsem. Bylo to moc dobré. Děkuji Bože.
Ušel jsem 25 km a utratil 30 €.
