Článek
(Sauvelade – kaplička Soyarza)
Vstávám v 6:30 h, jdu si udělat kávu. Můj spolunocležník ještě spí, ale po chvilce ho probouzí vůně kávy. Snídáme spolu. Než jsem dohodoval, on se stihnul sbalit a vyrazit. Já vycházím asi půl hodiny po něm. Už vyhlížím Španělsko! Ta vize mě táhne kupředu. Už jen přejít Pyreneje a budu si užívat každý den sluníčko. Cesta povede polní cestou a všude, kde se podívám, bude nasazené obilí. Všude přítomný prach a horko. Sem tam nějaká vesnička, kde bude pár starých lidí a psi, kteří budou tak unaveni ze slunka, že ani nezbystří, že procházím kolem. Na to se těším!
Po té kávě jsem jaksi „nabuzený“, nasazuji tedy vyšší tempo a po pár hodinách doháním spolunocležníka. V Navarrenx si dáváme další kávu. Opět nasazuji rychlé tempo, které on vzdává, a dohání mě až před Charre, kde už já 20 min obědvám, takže se znovu loučíme a já pokračuji svým tempem. Cesta je naprosto v pohodě a počasí ještě lepší. Uvidím, kam mě dneska nohy donesou.
Nastaly komplikace, za Arone mi došla voda, to se mi fakt nehodí, čeká mě cca 12 km na slunci. Po nekonečných necelých 2 h na slunku bez vody přicházím do Lambar. Vidím studnu! Rychle napustit láhev. Vypil jsem ji skoro celou, tak se ještě svlažím a jdu hledat ubytování. Nejbližší je až v Ostabat, takže mi nezbývá, než jít dál, i když jsem už celkem vyřízený. K tomu všemu vede cesta do kopce. Na vrcholu, který jsem zdolal z posledních sil, je kaplička s krásnou, uzavřenou pergolou. Rozhodnuto - přespím tady! Je tu krásný výhled na Pyreneje. Kaplička i s přístřeškem je oplocená, protože se tu všude kolem pasou krávy a ovce. Ještě jsem si i stihnul „pokecat“ s jednou místní paní, která to tady přišla zkontrolovat. Teď už ale vážně dobrou. Zítra snad už budu usínat ve Španělsku.
Ušel jsem 46 km a utratil 12 €.
