Článek
(Nájeva – Belorado)
Už před 6 h mě budí hluk ostatních ubytovaných, takže po 6 h nedobrovolně vstávám, balím věci, loučím se s Majkem a vyrážím. Majk má nohy plné puchýřů a bude dnes odpočívat. Snad se ještě potkáme.
Cesta vede v nekonečných polích. Počasí ujde, je pod mrakem, ale snad pršet nebude. Již v 11 h mám za sebou 21 km, tak jdu na oběd, ale žádné zdržování - jde se dál. Po pár kilometrech zase slyším češtinu. Jsou přede mnou dvě ženy. Chvilku jdu za nimi a poslouchám češtinu a pak je oslovím, samozřejmě česky. Chvilku se na mě dívají a když jim řeknu, odkud jdu, nevěřícně konstatují, že to není možné. Je to paní s dcerou a vydaly se na pouť spolu. Po chvilce konverzace se loučíme a já přidávám do kroku.
Cesta do Belorado se začíná strašně táhnout. Je to samá nekonečná rovinka, jenom tu a tam se objeví nějaká skupinka poutníků. Když přicházím do města, beru hned na jeho začátku ubytovnu.
Ušel jsem 44 km a utratil 11 €.
