Článek
(León – Hospital de Órbigo)
Někteří ŠÍLENCI vstávají v 5:30 h, to já klidně vydržím do 7 hod. Rychle balím věci, loučím se s Janušem a bez snídaně pospíchám na mši.
Před katedrálou čeká pár lidí, ale je zatím zamčeno a já zjišťuji, že mše není v 8 h, jak jsem si myslel, ale v 9 h. Tak aby mi to nebylo tak líto, snídám celou milku. V 9 h je katedrála stále zamčená. Jdu se tedy podívat, jestli tady nemají nějaký boční vchod. A BINGO, mše je v boční lodi katedrály, ale opět se nezpívá. Je to tichá a rychlá mše. Je nás tu pár poutníků a pár asi místních tetiček.
Než jsem se po mši vymotal z Leónu, tak už byl čas k obědu. Cesta vede podél silnice, příroda nic moc, ale aspoň jdu po rovince a nikde žádný kopeček. Dohnal jsem Januše, ale protože jde pomalu, tak mu uteču.
V 17 h jsem Orbigu, kde hledám poutní dům. Prošel jsem skoro celé město, ale nikde nic, a když už, tak ubytování je nad očekávání drahé. Jdu tedy nakonec do ubytovny San Miquel, je sice drahá, ale mají tady místo. Jdu se po schodech nahoru ubytovat a najednou slyším známý hlas. Někdo se po mně ptá, tak scházím zase dolů. Januš! Přišel, že mě hledá snad ve všech ubytovnách ve městě. Jdeme společně na večeři do restaurace. Díky +.
Ušel jsem 36 km a utratil 30 €.
