Článek
Fact-checking, tedy ověřování pravdivosti výroků ve veřejném prostoru, se stal prominentním opatřením proti dezinformacím. Zatímco v minulosti se tato aktivita primárně zaměřovala na politické debaty, dnes představuje nástroj pro moderaci sociálních sítí nebo samostatné odvětví mediální produkce. Fact-checkingu se proto dostalo i značné pozornosti od vědců, což poskytuje dostatek dat pro posouzení jeho silných stránek a limitů.
Většina výzkumů se shodne na tom, že samotný princip fact-checkingu funguje. Bylo prokázáno, že pokud někoho upozorníte na nepravdivost určitého tvrzení, je vysoká pravděpodobnost, že mu nebude věřit a ani jej dále šířit. A to platí i u lidí, kteří danému nepravdivému tvrzení již dříve uvěřili. Fact-checking je vnímán pozitivně – lidé obecně považují za užitečné, pokud jim někdo pomůže zorientovat se ve složitém informačním prostoru. Vynakládat čas a prostředky na aktivity ověřující pravdivost výroků v informační prostoru tedy má smysl.
Zároveň však fact-checking musí být posuzován v širším kontextu. Organizace zaměřující se na fact-checking nejsou příliš známé a dohledávání jejich výstupů – fact-checků – není součástí běženého procesu získávání informací. Vedle vyvracení nepravdivých tvrzení tedy fact-checkingové organizace potřebují přemýšlet o tom, jak komunikovat svá zjištění veřejnosti. I přestože fact-checking funguje, jeho účinnost je omezená. Jedním z limitů je čas, jelikož po několika týdnech lidé na fact-check zapomenou. Vliv fact-checku je omezený pouze na ověřovaného tvrzení a nemá větší dopad na širší spektrum postojů a hodnot. Lidé si tak sice mohou díky fact-checkerům být vědomi toho, že určitý politik často nemluví pravdu, ale to nemusí mít žádný dopad na jejich volební preference. Některé studie upozorňují na nezamýšlený dopad častého vystavení fact-checkům, které mohou vést ke zvýšení skepse vůči všem informačním zdrojům.
Důvěryhodnost fact-checkingu je úzce spojena s důvěryhodností entity, která jej provádí. V tomto ohledu hraje roli i vnímané ideové nastavení – zejména v kontextu politických otázek jsou totiž lidé výrazně více ochotni naslouchat entitám, které považují za názorově blízké. Naopak, pokud se domnívají, že fact-checker zastává jiné ideové postoje, mohou jeho výstupy vnímat jako účelové. Obdobná logika platí na úrovni jednotlivých tvrzení, jelikož lidé jsou ochotnější přijmout fact-checky věnované technickým a parametrickým údajům než tvrzením, které považují důležité za svou identitu. Zajímavé možnosti (ale také zneužití) nabízí umělá inteligence, jelikož její verdikty jsou vnímány jako nestranné. I přes technologické inovace však fact-checking samotný sotva může být řešením politické polarizace.
Fact-checking může být užitečným nástrojem proti šíření dezinformací, ale také pro obecnější kultivaci veřejné debaty. Zároveň se jedná o nástroj nedokonalý, jehož efekt omezuje limitovaný dosah výstupů fact-checkingových organizací, politická polarizace a krátkodobý vliv jednotlivých fact-checků. I přesto by však fact-checkeři neměli klesat na mysli, jelikož lidé jejich práci považují za potřebnou a užitečnou. Je však na místě krotit občasná přehnaná očekávání, s fact-checkingem spojená.
Seznam zdrojů
Aruguete, N., Batista, F., Calvo, E., Guizzo-Altube, M., Scartascini, C., & Ventura, T. (2024). Framing fact-checks as a „confirmation“ increases engagement with corrections of misinformation: a four-country study. Scientific Reports, 14(1).
Bachmann, I., & Valenzuela, S. (2023). Studying the Downstream Effects of Fact-Checking on Social Media: Experiments on Correction Formats, Belief Accuracy, and Media Trust. Social Media + Society, 9(2).
Bailard, C. S., Porter, E., & Gross, K. (2022). Fact-checking Trump’s election lies can improve confidence in U.S. elections: Experimental evidence. Harvard Kennedy School (HKS) Misinformation Review.
Barrera, O., Guriev, S., Henry, E., & Zhuravskaya, E. (2020). Facts, alternative facts, and fact checking in times of post-truth politics. Journal of Public Economics, 182.
Brashier, N. M. (2024). Fighting misinformation among the most vulnerable users. Current Opinion in Psychology, 57.
Brashier, N. M., Pennycook, G., Berinsky, A. J., & Rand, D. G. (2021). Timing matters when correcting fake news. Proceedings of the National Academy of Sciences, 118(5).
Burel, G., Farrell, T., & Alani, H. (2021). Demographics and topics impact on the co-spread of COVID-19 misinformation and fact-checks on Twitter. Information Processing & Management, 58(6).
Carey, J. M., Guess, A. M., Loewen, P. J., Merkley, E., Nyhan, B., Phillips, J. B., & Reifler, J. (2022). The ephemeral effects of fact-checks on COVID-19 misperceptions in the United States, Great Britain and Canada. Nature Human Behaviour, 6(2).
Courchesne, L., Ilhardt, J., & Shapiro, J. N. (2021). Review of social science research on the impact of countermeasures against influence operations. Harvard Kennedy School (HKS) Misinformation Review.
Graham, Matthew H. and Ethan V. Porter (Forthcoming). „Increasing Demand for Fact-Checking.“ Political Communication.
Guo, Z., Schlichtkrull, M., & Vlachos, A. (2022). A survey on Automated Fact-Checking. Transactions of the Association for Computational Linguistics, 10.
Hameleers, M. (2022) Separating truth from lies: comparing the effects of news media literacy interventions and fact-checkers in response to political misinformation in the US and Netherlands. Information, Communication & Society, 25(1).
Hettiachchi, D., Ji, K., Kennedy, J., McCosker, A., Salim, F. D., Sanderson, M., Scholer, F., & Spina, D. (2023). Designing and Evaluating Presentation Strategies for Fact-Checked Content. CIKM ’23: Proceedings of the 32nd ACM International Conference on Information and Knowledge Management.
Hoes, E., Aitken, B., Zhang, J., Gackowski, T. & Wojcieszak, M. (2024). Prominent misinformation interventions reduce misperceptions but increase scepticism. Nature Human Behaviour, 8.
Horvath, L., Stevens, D., Banducci, S., Popp, R., Coan, T. (2024). Correcting campaign misinformation: Experimental evidence from a two-wave panel study. Harvard Kennedy School (HKS) Misinformation Review.
Chae, J. H., Lee, S. Y., & Song, H. (2023). Perceiving as biased but nevertheless persuaded? Effects of fact–checking news delivered by partisan media. Political Psychology.
Chung, M., Moon, W. K., & Jones-Jang, S. M. (2023). AI as an Apolitical Referee: Using Alternative Sources to Decrease Partisan Biases in the Processing of Fact-Checking Messages. Digital Journalism.
Jia, C., & Lee, T. (2024). Journalistic interventions matter: Understanding how Americans perceive fact-checking labels. Harvard Kennedy School (HKS) Misinformation Review.
Kyriakidou, M., Cushion, S., Hughes, C., & Morani, M. (2022). Questioning Fact-Checking in the Fight Against Disinformation: An Audience perspective. Journalism Practice, 17(10).
La Barbera, D., Maddalena, E., Soprano, M., Roitero, K., Demartini, G., Ceolin, D., Spina, D., & Mizzaro, S. (2024). Crowdsourced fact-checking: Does it actually work? Information Processing & Management, 61(5).
Lawson, M. A., & Kakkar, H. (2022). Of pandemics, politics, and personality: The role of conscientiousness and political ideology in the sharing of fake news. Journal of Experimental Psychology General, 151(5).
Moon, W., Chung, M., & Jones-Jang, S. M. (2022). How can we fight partisan biases in the COVID-19 pandemic? AI source labels on fact-checking messages reduce motivated reasoning. Mass Communication & Society, 26(4).
Nyhan, B. (2021). Why the backfire effect does not explain the durability of political misperceptions. Proceedings of the National Academy of Sciences, 118(15).
Nyhan, B., & Reifler, J. (2012). Misinformation and Fact-checking: Research Findings from Social Science. Media Policy Initiative: Policy Paper. New America Foundation. Available at https://search.issuelab.org/resources/15316/15316.pdf
Nyhan, B., Porter, E., Reifler, J., & Wood, T. J. (2019). Taking Fact-Checks Literally But Not Seriously? The Effects of Journalistic Fact-Checking on Factual Beliefs and Candidate Favorability. Political Behavior, 42(3).
Porter, E., & Wood, T. J. (2021). The global effectiveness of fact-checking: Evidence from simultaneous experiments in Argentina, Nigeria, South Africa, and the United Kingdom. Proceedings of the National Academy of Sciences, 118(37).
Pretus, C., Servin-Barthet, C., Harris, E. A., Brady, W. J., Vilarroya, O., & Van Bavel, J. J. (2023). The role of political devotion in sharing partisan misinformation and resistance to fact-checking. Journal of Experimental Psychology General, 152(11).
Reinero, D. A., Harris, E. A., Rathje, S., Duke, A., & Van Bavel, J. J. (2023). Partisans are more likely to entrench their beliefs in misinformation when political outgroup members correct claims. Retrieved from www.psyarxiv.com/z4df3.
Siwakoti, S., Yadav, K., Bariletto, N., Zanotti, L., Erdoğdu, U., & Shapiro, J. N. (2021). How COVID drove the evolution of fact-checking. Harvard Kennedy School (HKS) Misinformation Review.
Yang, A., Shin, J., Zhou, A., Huang-Isherwood, K. M., Lee, E., Dong, C., Kim, H. M., Zhang, Y., Sun, J., Li, Y. Nan, Y., Zhen, L., & Liu, W. (2021). The battleground of COVID-19 vaccine misinformation on Facebook: Fact checkers vs. misinformation spreaders. Harvard Kennedy School (HKS) Misinformation Review.
Van Erkel, P. F. A., Van Aelst, P., De Vreese, C. H., Hopmann, D. N., Matthes, J., Stanyer, J., & Corbu, N. (2024). When are Fact-Checks Effective? An Experimental Study on the Inclusion of the Misinformation Source and the Source of Fact-Checks in 16 European Countries. Mass Communication & Society.
Wasike, B. (2023). You’ve been fact-checked! Examining the effectiveness of social media fact-checking against the spread of misinformation. Telematics and Informatics Reports, 11.
Ziemer, C.-T., & Rothmund, T. (2024). Psychological underpinnings of misinformation countermeasures: A systematic scoping review. Journal of Media Psychology: Theories, Methods, and Applications.
