Článek
Vstupujeme do zcela nové a neznámé éry, v níž bude vše natolik odlišné, že ani historické příklady nám nebudou nic platné. Proč se tentokrát nemůžeme spolehnout na historii, která lidstvu odjakživa poskytovala odpovědi na rozmanité otázky trápící budoucí civilizace? Jde o to, že žijeme v době umělé inteligence, s níž lidstvo z historického pohledu nemá žádné zkušenosti, které by nás varovaly, na co si dát s touto „neznámou“ technologií pozor.
Nemáme totiž o AI žádné potřebné reminiscence. Je třeba si uvědomit, že umělá inteligence a robotismus mohou naši civilizaci zničit, jak varuje český spisovatel Karel Čapek ve svém románu R.U.R. Ovšem s trochou štěstí, bez kterého nikdy nic dobře nedopadne, můžeme dosáhnout nečekaného evolučního povznesení, které nám bez nadsázky přinese ráj na zemi. Možná nebudeme muset chodit do práce, nebo s pomocí tohoto pokroku přelstíme smrt a mnoho dalšího, o čem se dozvíte právě v tomto příspěvku.
Fantazie dokáže přemoci nástrahy nepoznaného světa
Pokud jsem v úvodu uvedl, že v oblasti pokrokových technologií nemáme žádné potřebné reminiscence, které by nás vedly správným směrem, přesto můžeme dosáhnout kýženého konsensu, pokud uvolníme uzdu své fantazii. Tento konsensus může naši civilizaci ochránit před čímkoliv, včetně často diskutovaného konce světa.
Podívejme se tedy na tyto fantazijní vize, které nám mohou ukázat, jak a kam směřovat, abychom se v naší společnosti naučili mírově využívat umělou inteligenci. V seriálu Návštěvníci z roku 1983, napsaném vizionáři Otou Hofmanem a Jindřichem Polákem, je divákům představena civilizace z 25. století.
V této době, konkrétně v roce 2484, lidé žijí ve světě míru, lásky a bez válek. Na lidstvo dohlíží superpočítač CML, který chrání tuto civilizaci před nejrůznějšími nebezpečími, včetně kosmických hrozeb. V příběhu hrozí Zemi nebezpečí kvůli kometě, která má za 177 dní proletět blízko naší planety, což způsobí její vychýlení z dráhy a učiní velkou část Země neobyvatelnou.
Musím podotknout, že v 80. letech minulého století nikdo neměl nejmenší tušení, že jednou bude existovat umělá inteligence. Tato technologie tehdy patřila ještě do žánru sci-fi, zatímco dnes se stala součástí našich životů. A právě tato očividná změna představuje pomyslnou tečku za minulým stoletím. Jestliže jsem v roce 2012 psal o tom, že procházíme transformačním obdobím, nyní mohu prohlásit, že transformující časy jsou již za námi.
Ale jaké budou tyto časy (?), zůstává velkou neznámou. Bude třetí světová válka? Buď jak buď, v tomto příběhu, kde prim hraje vyspělá umělá inteligence pojmenovaná jako CML (CENTRÁLNÍ MOZEK LIDSTVA), se dozvídáme, že lidé v budoucnosti nebudou pracovat, respektive nebudou chodit do žádného zaměstnání, protože vyspělé technologie zajistí této civilizaci vše, co je nezbytné pro chod povznesené společnosti.
Na otázku hlavního hrdiny příběhu, dědy Drchlíka, co tedy lidé dělají, když nepracují, se mu dostalo odpovědi: „Lidé dělají jen to, co je skutečně baví a zajímá, takže si užívají naplno svého života.“
Je téměř jisté, že s příchodem umělé inteligence budou peníze a jiná platidla postupně ztrácet na významu. Proč bychom potřebovali peníze, když nám umělá inteligence dokáže zajistit všechny naše potřeby? V seriálu Návštěvníci se AI podílí na utváření moderního světa a podoby lidské společnosti.
V mnoha sci-fi příbězích dochází ke střetu s umělou inteligencí, ale v tomto konkrétním případě se zdá, že lidé a AI nejsou nepřátelé. To je zajímavý rozpor k dílu R.U.R. od Karla Čapka, kde roboti povstali proti lidem. Klíčovou pojistku, kterou bychom měli v souvislosti s vývojem AI technologií požadovat, je právo na rozhodnutí. I když umělá inteligence může navrhovat a vybírat, konečné slovo by měli mít vždy lidé.
Ačkoliv nemáme žádné historické zkušenosti s tím, jak zacházet s umělou existencí, díky fantazii, kterou nám mnozí knižní autoři představili ve svých románech, máme možnost volby. Buď se vydáme cestou filmového Terminátora, nebo budeme usilovat o svět, jaký je popsán v seriálu Návštěvníci.
Souboj mezi velmocemi – Čínou a USA urychluje vzestup AI
Za lídra v oblasti technologií AI jsou obvykle považovány Spojené státy. Avšak svět se mění a Čína se stává další velmocí, která investuje do umělé inteligence.
Dokonce se už proslýchá, že Čína v některých oblastech svého rivala předstihla. Tento souboj gigantů může neskutečným způsobem ovlivnit budoucnost lidstva. Zdá se, že Čína začíná postupně dominovat i na poli robotiky. Čínská společnost Unitree představila humanoidního robota G1 za senzačně nízkou cenu přibližně 16 tisíc dolarů, který udivil svými schopnostmi nejen média, ale i veřejnost. Zde je odkaz, kde si můžete prohlédnout, co všechno tento robot dokáže: https://www.youtube.com/watch?v=GzX1qOIO1bE
A to není vše, neboť Čína má ambiciózní plán stát se do roku 2027 globálním lídrem v oblasti robotiky. Tyto plány navíc posilují úspěchy čínské robotiky, konkrétně plně autonomní robot Astrobot S1, který ohromuje svou konverzací díky integrovanému jazykovému modelu.
Tento dokonalý model vyzdvihuje vyspělost Číny a zároveň nastiňuje, co můžeme v blízké budoucnosti očekávat. Pokrok v umělé inteligenci, urychlený tímto soubojem mezi Čínou a USA, posiluje neuvěřitelným způsobem. Velmi brzy, v řádu desítek let odhaduji, nás ve všech možných službách obklopí neúnavní a nechybující roboti.
Soupeření mezi USA a Čínou v oblasti umělé inteligence otevírá nový prostor pro existenciální změny, které mohou být považovány za evoluční vrchol lidského druhu. Proč hovořím v tomto případě o vrcholu? Protože od této doby se bez umělé inteligence lidstvo už neobejde. Vše nové, co se bude vyvíjet či vytvářet, bude doprovázeno a také kontrolováno umělou inteligencí. To znamená, že už nepůjde o čistě lidskou vynalézavost, ale o spoluautorství člověka a umělé inteligence. Lidský intelekt tedy už nemůže růst nezávisle, protože bude odkázán na AI systémy. To samo o sobě vytváří symbiózu mezi člověkem a AI technologiemi.
Předpokládám, že do 20 let už nebudou lidé chodit do práce!
Otázka tedy nezní, jakou práci budou lidé vykonávat, když bude postupně vše automatizováno, ale čím se budou lidé zabývat, pokud nebudou muset pracovat? A v tomto bodě se znovu dostáváme k seriálu Návštěvníci, kde bylo jasně řečeno, že lidé budou vykonávat to, co je bude nejvíc bavit a v čem budou nejlepší.
Lze předpokládat, že lidé budou více sportovat, věnovat se řemeslnickým pracím a podobným činnostem, ale to bude jen v rámci oddechu a zábavy. Vzhledem k tomu, že lidé jsou zvídavé povahy a občas potřebují k životu nějaký ten adrenalin, vydají se ke hvězdám a průzkumu tajuplného vesmíru.
Co mě přivedlo k tomuto názoru, že nejen Češi nebudou muset chodit do práce a ani nebudou potřebovat peníze jako dosud k živobytí? Podle očekávání se do roku 2030 předpokládá, že 30 až 40 procent současných pracovních míst bude nahrazeno roboty. Tento trend ukazuje, že souboj mezi Čínou a USA o přední místo v oblasti AI technologií může mít dalekosáhlé dopady na naši civilizaci, přičemž završení této transformace může nastat dříve, než se čekalo.
Zdanění robotů
To, o čem jsem psal výše, se stane za předpokladu, že bude práce robotů zdaněna. Například Bill Gates, zakladatel společnosti Microsoft, v roce 2017 mluvil o tom, že by se roboti měli zdaňovat. Stát musí zajistit financování zdravotní a sociální péče a vyplácení důchodů. Je logické, že velké technologické firmy, které sbírají obrovské množství osobních dat a využívají je ke generování zisků, by měly být zdaněny, aby přispěly k těmto veřejným službám.
Jak je zjevné, tak rozvoj umělé inteligence pravděpodobně povede k nahrazení některých profesí roboty, což může vést k zavedení základního nepodmíněného příjmu, známého také jako občanský příjem, garantovaného státem. Jaký je váš názor na to, že důchodová reforma v České republice by vzhledem k těmto očekávaným změnám mohla být v současnosti zbytečná nebo neopodstatněná?
Zamyšlení nad tímto závěrem článku
Co mám říci v tomto zamyšlení na závěr? Mnozí čtenáři tomu nebudou věřit, ale od samého počátku jsem odpůrcem digitálních technologií, protože se domnívám, že lidskou bytost může zdokonalit práce na sobě, tedy na vlastní bytosti a duchu. Z jiného úhlu pohledu, když už jsme otevřeli pomyslnou Pandořinu skřínku s umělou inteligencí, musíme se naučit, jak s ní zacházet, abychom dosáhli smíru, který nám zaručí mír a perspektivu do budoucnosti.
Znovu se budu opakovat: pokud budeme využívat AI technologie k rozvoji a zdokonalení společnosti, nemůžeme ani s touto neznámou technologií pochybit. Ovšem, jestli se bude umělá inteligence využívat především ve zbrojním průmyslu, můžeme se dočkat osudu lidstva, jaký byl nastíněn ve filmu Terminátor.
Nemohu opomenout možnost, že s pomocí AI algoritmů jednou obelstíme samotnou smrt. Pokud by nám AI pomohla vytvořit způsob, jak nahrát lidské vědomí na disk, porazili bychom samotný život, který spolupracuje se smrtí. Dnes tahle představa vypadá jako sci-fi, ale zítra se může stát realitou nesmrtelnost.
Zdroje:
