Demagogie: Jak obejít válečné štváče a ukončit válku na Ukrajině

Válka na Ukrajině se stala tématem, kterému přestává rozumět kdekdo. Nepřehlednost a dezinformace v tomto konfliktu mezi „starým Západem“ a „novým Sovětským svazem“, tedy Ruskem, dosahují svého vrcholu. V tomto článku se pokusím vysvětlit a navrhnout řešení vedoucí k míru, která by nekonvenčním způsobem ukončila tuto nesmyslnou válku jednou provždy. Předem musím čtenáře upozornit na to, že tento článek vychází z hypotetických úvah, které lze v některých případech považovat za konspirační teorie.

Bývalý zaměstnanec CIA Edward Snowden, o němž se už píše dokonce i na wikipedii, v rámci této předložené demagogie mohl zasít v myšlení „ruského cara“ Vladimira Putina nedůvěru vůči všem západním politikům. Navzdory tomu, že tuto hypotézu nemám čím doložit, americký utajovaný vládní program Prism existoval. Součástí této agendy bylo sledování internetové a telefonické komunikace v zahraničí, což mohlo pěkně nakrknout Vladimira Putina.

Dodnes přesně nikdo neví, co všechno se ruský prezident od Edwarda Snowdena dozvěděl, anebo přesněji řečeno, co všechno tento pracovník CIA ruskému vládci namluvil, že? Každopádně některé nepříjemné informace Vladimira Putina podnítily k tomu, aby začal nedůvěřovat západním zemím, včetně Spojených států amerických.

Tuto konspiraci posléze potvrdily kroky Ruska, když na jaře 2014 Ruská federace anektovala ukrajinský poloostrov Krym. Ještě si připomeňme, že 6. června 2013 začala aféra s Edwardem Snowdenem, aby o rok později ruský vůdce Vladimir Putin přestal respektovat mezinárodní smlouvy a řád současného světového uspořádání.

Tuto spekulaci, pokud si vše dáme do souvislostí, pochopíme, že za změnou a agresivním chováním Ruska nemusí být pouze imperialistické ambice, o nichž nikdo nemůže pochybovat. Mohou za ním stát i záměrně podané informace, které zbožné přání Vladimira Putina po obnově bývalého Sovětského svazu v jeho uvažování posilují. Tato agresivita vůči Ukrajině je jen jedním z projevů tohoto dění.

Samozřejmě, že každého napadne, že změna chování Vladimira Putina není bez příčiny. I když jde o čirou spekulaci, přesto vyvstává otázka, proč by si USA chtěly znepřátelit ruského vládce (?), který do roku 2013 ochotně spolupracoval se Západem. Vladimir Putin se dokonce do té doby účastnil sezení skupiny G8, která se pravidelně scházela na summitu, aby diskutovala o hospodářských tématech, obchodu, finanční stabilitě a dalších globálních záležitostech. Tato skupina spolupracuje na různých řešení ovlivňujících celosvětovou ekonomiku, a není pochyb o tom, že Putin byl poctěn tím, že byl členem tohoto klubu nejmocnějších států.

A pak náhle přijde anexe Krymu a vyloučení Ruska z nejprestižnější organizace. Přijde vám normální, že se hodnoty ruského vládce tak rychle změní? Nejspíš to nebude náhoda ani neočekávané pomatení smyslů jednoho člověka, ale spíše reakce na šokující události, které vyvolaly rozhořčení u prezidenta největší země světa vůči všem demokraticky smýšlejícím zemím. Myslím si, že v tomto případě nemusím spekulovat, abych dospěl k názoru, že za touto proměnou a odvrácením od Západu Vladimira Putina stojí aféra Edwarda Snowdena.

Tento zdánlivý zrádce Spojených států amerických, tedy Edward Snowden, musel být stoprocentně přesvědčivý, když mu uvěřil i samotný Vladimir Putin. Co asi tak šokujícího Snowden prezidentu Ruska sdělil? Plány na oslabení Ruské federace? Nebo tajný úmysl svrhnout Vladimira Putina? Předpokládám, že to nebyla žádná pozitivní sdělení, když takřka hned poté, tedy na druhý rok, Rusko anektovalo Krym, který do té doby patřil Ukrajině.

Samozřejmě, pohybujeme se na velmi vratkých pilířích, proto jsem tento článek označil za konspirační úvahu. Nicméně některá fakta tomuto spikleneckému scénáři evidentně nahrávají do karet, o tom není žádných pochyb!

Bylo by chybou předpokládat, že dobyvačnou náladu Vladimira Putina podnítil pouze Edward Snowden. Již v roce 2005, dávno před aférou uprchlého zaměstnance CIA, Putin vyjádřil nesmírnou lítost nad rozpadem Sovětského svazu. Dokonce označil tento rozpad za největší geopolitickou katastrofu 20. století.

Lze se přiklonit k názoru, že Edward Snowden pouze významně urychlil vývojové stádium této světové velmoci. Rusko sice na chvíli koketovalo s přijetím demokratického zřízení podle západních volebních zvyklostí, avšak vzhledem k mentalitě ruského národa se tato země nedemokratizovala. Otázka, zda může být Rusko v budoucnosti demokratické, zůstává nezodpovězena, nicméně nikdy není nic nemožného.

Veškeré události kolem Edwarda Snowdena nejsou pouhá náhoda, ale spíše rafinovaný záměr. Jeho cílem bylo vyvolat v Putinovi nedůvěru vůči Západu. A to se nakonec podařilo, jinak by nyní neprobíhala válka na Ukrajině, a my bychom se zde v ČR nemuseli obávat událostí, které se našemu státu přihodily v roce 1968 (v roce 1968 došlo k invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Tato událost se stala 21. srpna 1968).

Kdo si však myslí, že se nemusíme obávat ruských vojsk, která jsou již nezastavitelně na pochodu, musel by být šílencem! Nikdo totiž nemůže přesně odhadnout, kam se tahle vojenská mašinérie ubírá. Vraťme se ještě jednou k tomu, kdo by měl na Západě zájem na tom, aby se Rusko vydalo cestou imperialismu a pokoušelo se obnovit věhlas bývalého Sovětského svazu. Někomu to může připadat neuvěřitelné, že by na Západě někoho trápil rozpad SSSR.

Nicméně, i takovéto postoje se skutečně objevily. Například George H. W. Bush, bývalý americký prezident, vyjádřil smutek z konce bipolárního světa. Zbigniew Brzezinski, americký politolog a bývalý poradce pro národní bezpečnost, byl kritický k rozpadu SSSR a varoval před možnými negativními důsledky pro stabilitu a bezpečnost. Podobně i Stephen F. Cohen, americký historik a expert na Rusko, dlouhodobě kritizoval postup Západu vůči Sovětskému svazu a vyjádřil lítost nad tím, že se svět stal unipolárním po rozpadu SSSR. Pozn. Tyto výše uvedené údaje byly nalezeny AI - OpenAI's Copilot.

Pokud se budeme držet této konspirační teorie, můžeme dospět k závěru, že určité zájmové skupiny mohly mít zájem na oslabení kontroly Vladimira Putina, který byl dříve považován za umírněného a ochotného spolupracovat se Západem. Zbývá se ptát, jaké zájmové skupiny by mohly vymyslet něco tak odvážného, jako bylo podstrčení „agenta a dezinformátora“ Edwarda Snowdena, jehož činy ovlivnily postoje a názory Ruské federace, zastoupené diktátorem Vladimirem Putinem.

Není potřeba hledat složitá vysvětlení. Stačí se podívat, kdo na Ukrajinské válce profituje nejvíce, a odpověď se dostaví sama. Peníze jsou hnací silou, proto pohled na zbrojařské firmy jasně ukazuje, kdo má z takových konfliktů největší ekonomický prospěch. Paradoxně zbrojení vyhovuje oběma stranám konfliktu, což nás vrací do doby studené války, kde měli hlavní slovo zbrojaři a generálové.

Skutečností je, že moderní lidstvo by mělo přehodnotit svůj přístup k militarismu a usilovat o celosvětový zákaz výroby zbraní. Tato myšlenka se může zdát naivní, ale ve skutečnosti je to proveditelný návrh, pokud budeme požadovat odpovídající kroky od našich politiků. Můžeme se inspirovat fyzikálními zákony: přidáním paliva do ohně zvětšujeme plameny, ale pokud palivo nebudeme přidávat, oheň postupně zhasne. Stejně tak můžeme postupovat s konflikty a válkami.

Ano, že to někomu může připadat jako pošetilost, neznamená, že to není možné. Každopádně jednoho dne to bude možné, a pokud ne, pak hrozí lidstvu osud podobný dinosaurům, což je vyhynutí a zapomenutí v čase vesmírném.