Článek
Ať už globální oteplování existuje, nebo ne, čelíme určitým klimatickým výkyvům. Každopádně je stále tepleji a zimy jsou velmi mírné, což má vliv na přírodní sféru, která se těmto změnám přizpůsobuje. Mnozí si to však neuvědomují, protože mají pocit, že se jich tyto změny netýkají, i když pravda je přesně opačná. Ano, s teplejším klimatem se do pohybu dává celá živočišná a hmyzí říše. Nejrůznější formy života, které byly v našem zeměpisném pásmu dříve považovány za tropické, se přesouvají z jihu na sever. Například jedovatý pavouk z USA zabil na jihu Evropy tři lidi. A to nemluvím o dalších, ještě nebezpečnějších tvorech, kteří pocházejí z exotických oblastí a vinou oteplování se postupně usidlují i v našich domovských končinách. Mám na mysli například komáry - malé, ale o to zákeřnější tvory, které se rozhodně nevyplatí podceňovat. V Česku se již vyskytuje nebezpečný komár tygrovaný, který přenáší horečku dengue - akutní virové onemocnění provázené horečkami. A protože bychom nebezpečnost komárů neměli podceňovat, věnujme se této problematice podrobněji. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jsou komáři největším zabijákem lidí na světě.
Čím menší, tím nebezpečnější
Na světě existuje více než 3500 druhů komárů, přičemž zdaleka ne všichni jsou krvelační – například samečci komárů se živí květovým nektarem. Nejznámějším druhem komára v České republice je komár pisklavý (Culex pipiens). Tato potvůrka nesaje krev pouze zvířatům, a když v okolí nejsou ptáci nebo jiní živočichové, nepohrdne ani lidskou krví. Z pohledu nebezpečnosti tento druh komára nepředstavuje pro člověka žádné zásadní zdravotní riziko. Jiná situace však nastává u nebezpečnějších druhů komárů, s nimiž se již můžeme setkat i v Evropě.
Mezi nebezpečné druhy komárů, se kterými se můžeme setkat v Evropě, patří například:
Aedes aegypti (komár tropický),
Aedes albopictus (komár tygrovaný),
Aedes japonicus,
Aedes koreicus,
Aedes triseriatus,
Anopheles plumbeus,
Anopheles labranchiae (anofeles černý),
Aedes atropalpus,
Anopheles atroparvus.
Tyto druhy jsou známé přenášením závažných onemocnění.
Komár
S komárem Aedes japonicus se už můžeme setkat na Olomoucku, kde byl tento invazivní druh zaznamenán. Je známý jako potenciální přenašeč některých onemocnění. I když v České republice zatím nebyl potvrzen přenos nemocí na člověka, jeho agresivita při napadání lidí během dne a večera z něj dělá nepříjemné hmyzí monstrum. Vědci v laboratořích experimentálně prokázali, že tento druh komára je schopen přenášet virus západonilské horečky a japonskou encefalitidu.
Další druh komára, o němž bychom měli vědět, je komár tygrovaný. Tento druh se v důsledku mírných zim začíná postupně usidlovat v našich klimatických podmínkách. Proč je tento komár nebezpečný? V Evropě ho vědci nejčastěji spojují s horečkou dengue, infekčním onemocněním způsobeným virem dengue. Toto onemocnění patří mezi arbovirové nákazy, které představují vážný zdravotnický problém.
Ročně jsou evidovány desítky milionů případů, které vedou k přibližně 20 - 25 tisíc úmrtím, zejména u dětí. Kromě horečky dengue může komár tygrovaný přenášet i další nákazy, jako jsou žlutá zimnice nebo virus Zika. Nicméně, zatím nebylo potvrzeno, že by tento druh přenášel nemoci typu malárie. Jako zajímavost bych uvedl, že na území dnešní ČR se malárie vyskytovala až do padesátých let minulého století, především na jižní Moravě. Nemoc se zde nazývala hodonka (podle města Hodonín). Těsně po 2. světové válce byla v naší zemi malárie vymýcena, podobně jako ve všech evropských státech kromě Turecka. Od té doby se malárie u nás nevyskytuje, kromě importovaných případů u cestovatelů, kteří si malárii přivezli z tropických oblastí, kde nedbali na účinnou profylaxi.
Jak a čím se chránit před komáry?
Nejlepší ochranou před komáry je prevence. Jenže chránit se proti těmto titěrným „létajícím pijavicím“, zvlášť když je jich hodně, může být obtížné. Mnohdy si jich ani nevšimneme a teprve až doma zjistíme, že máme malou, ale nepříjemně svědící ranku. Odborníci na hmyz uvádějí, že samice komárů přitahuje lidský pot, který detekují komáří pachové receptory, jež jim umožňují snadno nalézt svou oběť.
Další zajímavostí je, že výzkum ukázal, že vůně máty nebo karamelizované čokolády mohou komáry při hledání oběti dezorientovat, protože zmatou jejich senzory na oxid uhličitý. Čokoláda se však zatím v praxi neosvědčila.
Co se týče máty, konkrétně mátového oleje, mohu z osobní zkušenosti potvrdit, že silná aromatická vůně mátového oleje, kterým jsem si potřel nohy a ruce, účinně odpuzuje nejen komáry, ale i klíšťata a jiný otravný hmyz. Účinek tohoto přírodního repelentu vydrží přibližně jednu hodinu. Délka účinnosti závisí na tom, jak se kdo potí, protože vlhký pot smývá a snižuje vůni mátového oleje, který je základem této přírodní ochrany.
Komu vyhovují chemické prostředky, může vyzkoušet různé ochranné repelenty, které vás také chrání před komáří agresivitou. Můžete zvolit repelenty obsahující DEET, picaridin nebo IR3535, které účinně odpuzují komáry.
Na co bychom neměli zapomínat v boji s tímto komářím hmyzem, je skutečnost, že žádná ochrana není stoprocentní. Proto nezapomínejte na posilování vlastního imunitního systému, například pravidelným pohybem. Během cvičení a po něm se do organismu uvolňují protizánětlivé cytokiny, což zvyšuje aktivitu bílých krvinek a podporuje vylučování antibakteriálních látek z potních žláz. Bylo prokázáno, že sportovně založení lidé jsou odolnější vůči nemocem a pokud onemocní, průběh nemoci je obvykle lehčí než u lidí s nedostatečnou fyzickou aktivitou.
Když tuto sportovní činnost podpoříme dostatečným spánkem (7 až 9 hodin denně) a zdravou stravou, bohatou na minerály a vitamíny, zvýšíme tím šance, že si nás komáři ani nevšimnou. Pokud se přesto nějaká nemoc objeví, náš posílený imunitní systém nám může pomoci se jí bránit.
Každý rok je jiný, ale s komáry je to vždy stejné
Ovšem nejdůležitější otázkou je, jak se s komářími kalamitami vypořádávají velká města a jednotlivé regiony, které jsou nejvíce ohroženy. V současné době se přemnožení komáři likvidují za pomoci selektivních insekticidů, které hubí pouze komáří larvy.
Tyto speciální insekticidy sice nemají žádné vedlejší účinky a nejsou toxické pro vodní organismy, nicméně nejsou zadarmo. Jeden litr takového přípravku stojí v průměru 2 500 Kč. Když si vezmete, že například město Břeclav objednává 30 litrů těchto postřiků, snadno dojdete k nemalé částce - 75 000 Kč, kterou město musí na boj s komáry vynaložit. Určitě se tedy ptáte: „Existuje něco jiného a účinnějšího než tyto chemické postřiky?“
Jedině příroda ví, co chce
Domnívám se, že člověk má k dokonalosti ještě poměrně daleko, na rozdíl od přírody, která je sama sobě soudcem, sokem i vzorem. To je atribut dokonalé trojice. Z toho vyplývá jedno - pokud se chceme vypořádat s nějakou přírodní potíží, musíme na to jít ryze přírodně. A to platí nejen v této záležitosti s otravnými komáry.
Ano, pokrok a technologie, když jsou využívány k prospěchu lidstva, mohou přinést účinnou pomoc, která může v boji s nebezpečnými komáry učinit „šmitec“. Časopis Science Robotics přinesl zprávu o tom, že komáří hejna lze eliminovat i laboratorně.
Hromadnou sterilizací komářích samců v laboratořích se zdravotnické orgány snaží eliminovat hmyz, který v postižených oblastech přenáší smrtelné nemoci. Rakousko-čínský výzkumný tým uvádí, že jeho nový automatický třídicí stroj dokáže oddělit samičí a samčí kukly. Komáři kladou vajíčka do vodních nádrží, ve kterých se vylíhnou larvy, jež se následně vyvinou v kukly - ve stádiu kukly se larva přeměňuje v dospělého jedince.
V rámci technologie „Sterile Insect Technology“ (SIT) jsou samci komárů chováni v laboratořích a následně sterilizováni pomocí radiace. Poté jsou vypouštěni v hejnech do přírody, aby k sobě přilákali komáří samice a zabránili jim v páření s divokými (plodnými) samci. Po kopulaci sice samice kladou vajíčka, ale vinou neplodných spermií se z nich nevyvine žádné potomstvo.
Separátor pracuje vysoce efektivně
Tým vedený Jeremym Bouyerem z „Programu kontroly hmyzích škůdců“ Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) ve Vídni, spolu se Zhiyongem Xi z biotechnologické společnosti v Guangzhou v Číně, vyvinul zařízení, které automaticky odděluje kukly samců a samic na základě jejich velikosti.
Vědci jej testovali se třemi různými druhy komárů, jmenovitě s komáry přenášející žlutou zimnici (Aedes aegypti), asijskými tygřími komáry (Aedes albopictus) a komáry (Culex quinquefasciatus), kteří přinášejí horečku dengue, virus Zika, chikungunya a západonilskou horečku. S automatickým „třídičem pohlaví“ může jedna osoba týdně oddělit až 16 milionů samců, uvádějí vědci ve své publikaci.
Laboratoř
Pokrok založený na zelené garantuje zelenou budoucnost
Pokud nebudeme přehánět a tyto technologie se prosadí v boji proti krvelačným komárům, může pokrok založený na přírodních zákonech skutečně vymýtit (nebo porazit) jednoho z největších zabijáků lidstva. To vše za předpokladu, že se tohoto významného výzkumu okamžitě nezmocní vojenský průmysl, zejména jeho biologická sekce, která by mohla tento vzestup zneužít k vojenským účelům, jak se již v minulosti několikrát stalo.
Obdobným způsobem bychom se mohli vypořádat například s lýkožroutem smrkovým, který nás díky suchým létům a teplejšímu podnebí připravuje o smrkové lesy. Tyto lesy mají klíčovou roli v ochlazování planety, která se bohužel na všech možných frontách začíná přehřívat.
Zdroje:
