Článek
Není nic pohodlnějšího než z vlastního domova bezpečně sledovat zprávy jakéhokoli druhu, včetně světového a mnohdy i nestabilního dění. Zvlášť když všechny možné přírodní katastrofy, válečné konflikty apod., mohou někomu připadat jako hollywoodské trháky, které se nás nemohou v žádném případě ani dotknout, natož ublížit, že? Je pravda, že tu a tam u nás nastanou devastující záplavy, jako v letech 1997 (50 mrtvých) nebo 2002 (17 mrtvých), či tornádo na Břeclavsku a Hodonínsku 24. června 2021, při němž zemřelo šest lidí. Nicméně, nejsou to apokalyptická kataklyzmata, která by mohla ohrozit chod samotného státu. Jak jsou tedy naše domácnosti připravené na nečekaný výpadek elektrického proudu, náhlé a zničující zemětřesení, nebo dokonce na radioaktivní záření způsobené přírodními či lidskými faktory (vesmírné záření, havárie jaderné elektrárny apod.)?
Proč německá vláda doporučila svým občanům, vytvářet si zásoby jídla a pití na deset dní?
Například pro Švýcary je samozřejmostí být připraven, a proto asi nikoho nepřekvapí, že součástí mnoha bytů jsou i jaderné kryty. Dokonce i německá vláda doporučila svým občanům, aby se připravili na stav nouze a měli zásoby potravin alespoň na deset dní. Podobně je na tom zbytek Evropy.
Kvůli mnoha faktorům, které není nutné podrobně rozebírat, žijeme ve velmi nestabilních a zároveň transformačních časech. Jako malý národ bychom proto měli být velmi obezřetní a připravení na všechno.
Jenže nejsme, jak se ukázalo ve výzkumu provedeném Nejvyšším kontrolním úřadem. V tomto průzkumu se zjistilo, že 48 tisíc dotazovaných respondentů vůbec netuší, jak se mají v krizových situacích chovat.
Téměř nikdo neví, kde se v jeho blízkosti nachází nějaký úkryt v případě nouze. Polovina lidí nemá nejmenší povědomí o tom, jak reagovat při vyhlášeném chemickém poplachu, který může propuknout kdekoliv, třeba na silnici při převozu chemikálií, na zimním stadionu, nebo v blízkosti nějaké továrny.
Podle prezidenta NKÚ Miloslava Kaly, když tento výzkum převedeme do reálných čísel, ona tři procenta (48 tisíc respondentů) představují necelých 330 tisíc lidí. A co ti zbývající? Nevědomost a nedostatečná připravenost Čechů na krizové události může způsobit, že se většina našich „spících“ obyvatel zbytečně dostane do chaosu. Ten je prvním krokem k zbytečným úmrtím v případě, že by nastala závažná kritická situace.
Protože málokdy jdeme svou vlastní cestou, která je obvykle nejspolehlivější k dosažení cíle, nepochopitelně ztrácíme půdu pod nohama, což vede k nejistotě a významně nás oslabuje v otázkách bezpečnosti. Chci tím říct, že po listopadu 1989 zcela zbytečně ze školních osnov zmizela branná výchova.
Kdo tato cvičení zažil a pamatuje si je, může právem argumentovat, že používání plynových masek, házení gumovými granáty, střelba ze vzduchovky a orientace v neznámém terénu (například v lese) příliš nepomáhá a ani logicky nemůže pomoci ochraně obyvatel v případě jaderné války.
Navzdory tomu spatřuji v této branné výchově mnohá pozitiva. Posilovala děti fyzicky, vedla k soudržnosti a kamarádství. Dnes děti sedí jen u počítačů a tloustnou, což je nepřipravuje na možné nebezpečné jevy, jako jsou povodně, tornáda nebo požáry. Umět si v případě potřeby nasadit plynovou masku může zachránit život komukoliv, včetně školou povinných dětí.
Nemusíme hledat příklady u našich sousedů, jako jsou Německo a Švýcarsko. Stačí se podívat do naší vlastní minulosti, kde najdeme mnoho užitečných zkušeností. Tyto zkušenosti jsou v dobách nejistoty, jako je například konflikt na Ukrajině, nejlepší ukázkou toho, jak s připraveností ochránit bezbranné obyvatele a civilisty. V otázkách bezpečnosti nesmíme nikdy zaváhat.
Kdo je připraven, přežije!
Proč bychom měli stavět nákladné podzemní úkryty jako Švýcaři, kteří si to mohou dovolit? Odpověď je jednoduchá: Historie ukazuje, že ti, kdo se starali o ochranu svých obyvatel, přežili. To platí i dnes.
Domníváte se, že v některých městech naší vlasti rozsáhlá podzemní sklepení svědčí o náhodě nebo o připravenosti našich předků čelit různým ohrožením v jejich době? Vskutku, podzemní úkryty spolehlivě ochraňovaly kohokoliv před nejrůznějšími hrozbami. Zvláště v uvedených středověkých časech se mohla populace bezpečně ukrýt před dobyvatelskými vojsky, které během třicetileté války křižovaly celou tehdejší rozbouřenou Evropu.
Městské podzemní soustavy spolehlivě chránily tehdejší obyvatele před pohromami. Vezměme si například podzemí v Praze, Brně, či Jihlavě. Zde v tomto odkazu naleznete seznam historických městských podzemí v Česku.
Jistě, v dobách válek sloužilo podzemí i k úkrytu nebo dokonce ke krátkodobému bydlení. Byli naši předci snad tak naivní, že se, na rozdíl od nás, mohli kdykoliv včas schovat před nejrůznějšími hrozbami?
Navíc, vzhledem k napjaté době, ve které nyní žijeme, kdy různí jedinci drží palec nad červeným tlačítkem a vyhrožují jiným zemím (jako například výhrůžka z Ruska, že v případě porážky zničí atomovými bombami jak Berlín, tak Washington), se zdá, že úkryty pod povrchem země mají své opodstatnění i dnes, ačkoliv zatím nejsme bezprostředně ohroženi.
Takže pokud si stále myslíte, že není zapotřebí diskutovat o opatřeních zajišťujících dostupnost podzemních bunkrů a úkrytů pro občany České republiky, zamyslete se nad tím, proč si po celém světě bohatí lidé nechávají postavit luxusní podzemní úkryty. Je to jen projev nadměrného bohatství, anebo nudy z lehce získaných peněz? Nezdá se mi, že by majitel Facebooku - Mark Zuckerberg, jen tak z rozmaru vydal 270 milionů dolarů na „zbytečný“ podzemní kryt o rozloze přibližně 500 m². Přeci jen, kdo je připraven, přežije! Jaký je váš názor?
Podzemní kryt
S jakými hrozbami můžeme v budoucnosti počítat?
Jak již bylo uvedeno výše, Češi se museli vypořádat s devastujícími záplavami, a dokonce i tornádem, aniž bych zmínil koronavirovou pandemii, jež nebyla procházkou růžovým sadem.
A tak se nabízí otázka: Co by nás, kromě možné jaderné války s Ruskem nebo nečekané havárie v jaderných elektrárnách v Temelíně či Dukovanech, mohlo tak strašného ještě postihnout? Existuje mnoho potenciálních hrozeb!
Pokud jsou výzkumy odborníků z Ústavu struktury a mechaniky hornin Akademie věd České republiky pravdivé, mohou se obyvatelé České republiky cítit v bezpečí před nebezpečnými zemětřeseními.
Jen pro představu uvádím, že nejsilnější zaznamenané zemětřesení postihlo Českou republiku před více než třiceti lety, 21. prosince 1985. Tento nejsilnější otřes dosáhl na Richterově škále hodnoty 4,6. Nejsilnější zemětřesení na světě bylo zaznamenáno v roce 1960 v Chile a dosáhlo síly 9,5 stupně Richterovy škály.
Nicméně se ukazuje, že v posledních 20 tisících letech docházelo i na našem území, konkrétně v Dolním Slezsku či v západních Čechách, k zemětřesením o magnitudě až 6,5 Richterovy stupnice. I když nás podle odborníků zemětřesení nemůže v dohledné době ohrozit na životech, přesto nikdo nedokáže předvídat budoucnost, a proto si nemůžeme být ničím jisti.
Dalším nebezpečím, které nás náhle a nepříjemně může překvapit, spíše řečeno ohrozit, je vysokofrekvenční záření. Tento typ záření, v podobě rentgenových nebo gama paprsků, může být smrtelný. Tyto formy záření disponují dostatečnou energií na to, aby ionizovaly buňky a poškodily DNA.
Toto záření může kdykoliv udeřit a postihnout naši planetu. Jedinou ochranou před tímto zářením jsou zmiňované podzemní prostory. Čím hlouběji se nacházíte podzemí, tím je účinnější ochrana. Větší hloubka snižuje množství gama paprsků, které dosáhnou povrchu.
Ještě chvíli se zastavme u vysokofrekvenčních energií, konkrétně u elektromagnetického záření. Kromě slunečních bouří, které mohou na elektrických rozvodných sítích a komunikačních systémech napáchat nedozírné škody, mohou nás dokonce ohrozit i elektromagnetické zbraně.
Zbraně elektromagnetického impulzu v podobě kanónové střely, pumy i speciálních impulzních generátorů, které se snášejí na padácích, jsou schopny vyřadit výpočetní techniku. Stručně řečeno, efektivita těchto zbraní spočívá v tom, že jsou schopny ochromit jakoukoliv armádu a infrastrukturu jednotlivých států.
Elektromagnetická zbraň
Co by se přihodilo, kdyby naše země byla napadena elektromagnetickými zbraněmi - impulsy? Každý by takový útok pocítil! Dodávky pitné vody by byly přerušeny v řádu několika hodin. Bez elektřiny by většina domácností přišla o kazící se potraviny. Přestalo by fungovat topení a klimatizace, odpadní systémy, telefonní služby, doprava, doplňování paliv apod.
Pokud by naše země byla napadena elektromagnetickými zbraněmi - impulsy, dopad by byl katastrofální. Všechny oblasti našeho běžného života by byly zasaženy. Opravy těchto škod by po takovém výpadku mohly trvat měsíce, což je pro naši dnešní zhýčkanou společnost nepředstavitelné. Ztráty na životech mezi nepřipraveným obyvatelstvem by byly katastrofální, doslova apokalyptické.
Vzhledem k tomu, že vysokofrekvenční zbraně jsou v arzenálu ruské armády hojně zastoupeny a neustále zdokonalovány, jsme jako znepřátelená země potenciálním cílem, proti němuž by tato zbraň mohla být úspěšně nasazena, aniž by se k tomu Ruská federace musela přiznat.
Pobaltí má problémy s navigací GPS, protože někdo nebo něco tento signál ruší. Pravděpodobně jde o nějaký druh rušičky na bázi elektromagnetických vln, což lze označit za elektromagnetický útok nebo terorismus vůči sousedním zemím. A přestože se tak děje, Moskva tato obvinění oficiálně popírá, což znamená, že z mezinárodního pohledu nemůže být Rusko z ničeho obviněno, i když vše logicky ukazuje právě na něj.
Samozřejmě existují i jiné, možná ještě nebezpečnější hrozby, které mohou ohrozit ČR na všech úrovních fungování státu. Snažil jsem se však vybrat ty nejaktuálnější a méně známé, abychom pochopili, proč je prevence - připravenost vůči těmto událostem strategicky potřebná.
Jak se připravit na různé pohromy?
Zastávám názor, že nejlepší pohroma je ta, o níž se pouze píše, aniž by se musela přihodit. Vzhledem k tomu, že náš svět není statický a neustále se v něm něco děje, je potřeba psát i články tohoto druhu, ať už s tím souhlasíte, nebo ne.
Možná jste už tyto rady a informace někdy slyšeli nebo četli, ale dobře se zamyslete. I když se může zdát, že nám žádná katastrofa v dohledné době nehrozí, máte doma vše, co je nezbytné k přežití?
Začněme tím, že ministerstvo vnitra vydalo pro případ ohrožení: Příručku pro obyvatele. Z této příručky souhrnně vybírám základní obsah, v němž se dočteme:
Obsah:
1. Důležitá telefonní čísla tísňového volání
2. Obecné zásady
3. Varovný signál
4. Když zazní siréna
5. Co dělat, když bude nařízena evakuace
6. Zásady pro opuštění bytu nebo rodinného domu v případě evakuace
7. Evakuační zavazadlo
8. Ochrana před povodněmi
9. Havárie a chemickém závodě s únikem nebezpečných látek
10. Havárie v jaderném energetickém zařízení s únikem
11. Biologické zbraně
12. Chemické zbraně
13. Prostředky improvizované ochrany osob v radioaktivně, chemicky a biologicky zamořeném prostředí
14. Anonymní oznámení (uložení bomby, třaskaviny; použití nebezpečné látky apod.)
15. Integrovaný záchranný systém
16. Kde získat informace
Kompletní příručku naleznete na této webové adrese: www.mvcr.cz/clanek/pro-pripad-ohrozeni-prirucka-pro-obyvatele.aspx
Přestože se kdekoliv jinde můžete dočíst, že základem k přežití jsou nouzové zásoby potravin a vody, doporučuji vám nejprve vyhledat, zda se v blízkosti vašeho domova nachází nějaký dostupný úkryt nebo podzemí, kam byste se v případě jakékoliv katastrofy mohli uchýlit do bezpečí. Říká se: Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Jakmile už nyní znáte nějaké místo, kde se můžete bezpečně ukrýt, získáváte výhodu před ostatními, zvláště když vypukne zmatek a chaos a již není dostatek času na přemýšlení.
Proto vám doporučuji, abyste si pečlivě prostudovali seznam zveřejněných úkrytů, abyste již nyní předem věděli, kde se nacházejí. Tento seznam je k dispozici na webových stránkách Hasičského záchranného sboru ČR.
Z mého pohledu je toto nejdůležitější krok, který může v případě nouzové situace zachránit život komukoli z nás. Existuje mnoho dalších doporučení, která se mají dodržovat, ale veškeré nezbytné informace byly již v tomto článku sděleny. Nyní záleží jen na vás, milí čtenáři, jak se k tomuto problému postavíte.
