Článek
Tím, jak internet nabízí bezpočet informací, se stále častěji zaměřujeme na zbytečnosti - na povrchní témata, která nepřinášejí kýžená řešení. Omlouvám se za tuto úvahu, která může působit jako další z mnoha zbytečných diskusí, jak se obecně říká. Ale když Česko porazí v kolektivním sportu jako je lední hokej Kanadu nebo Švédsko, při zpěvu národní hymny pochopíte, že tento příspěvek není jen dalším voláním do tmy, protože má potenciál vyvolat hlubší diskusi, která souvisí s národní symbolikou našeho překrásného státu. Budeme se tedy zamýšlet nad naší hymnou, jež patří k tomu nejskvostnějšímu, čím se tahle země ve světě může prezentovat.
Národní hymna – prostředek k pospolitosti
Slovo „hymna“ pochází z řeckého „hymnos“, což znamená chvalozpěv. Hymna je slavnostní píseň, která oslavuje vznešené hodnoty, jako je víra, život, vlast, lidstvo apod. Je to symbol, který dokáže semknout lidi a připomenout jim jejich původ a kořeny. Nemohu hovořit za ostatní Čechy, ale když uslyším českou hymnu, vždy mě to dojme.
A když naše reprezentace poráží své soupeře v jakémkoli sportu a následně se hraje „Kde domov můj“, jsem nesmírně hrdý, že jsem zrovna odsud, z Česka. Za povšimnutí stojí, že když si poslechnete naši hymnu opakovaně, zjistíte, že představuje jednu z nejkrásnějších hymen, která může dokonce v melodičnosti předčit francouzskou píseň (hymnu) La Marseillaise.
Mnohokrát jsem si všiml, že když naši sportovní reprezentanti slyší hrát „Kde domov můj“, dochází u nich k efektu, který bych přirovnal k mentálnímu dopingu, což zvyšuje zejména jejich výkony.
Existuje reálná možnost, že poslouchání hudby při cvičení může zlepšit náladu a snížit pocit únavy, jak ukázala například studie provedená v roce 2012.
Ovšem, v případě české hymny před vyprodanou domácí tribunou, kde fanoušci zpívají v plné síle, se tento efekt zdá být neuvěřitelně posílený. Vzniká jakési „energetické - nehmotné“ pouto mezi našimi sportovci a českými fanoušky.
Dokud jsem tento pocit osobně nezažil, nemohl jsem uvěřit, že je něco takového možné. Ale skutečně, toto nadšení je silné a fanatické, působí jako fyzická podpora pro naše reprezentující sportovce, kteří kolektivně zpívají naši národní hymnu.
Díky této povznášející melodii naší hymny dosahují čeští sportovci a reprezentanti někdy až nečekaně dobrých, nebojím se říct fantastických výsledků.
Sice nemohu poskytnout přímý důkaz, ale za skvělými sportovními výsledky našich reprezentantů může doopravdy stát naše česká hymna. Je to mocný hudební nástroj, který vede k vítězství a slávě našeho národa nad často mnohem silnějšími soupeři, kteří se tak musí poklonit před umem a silou českého ducha, tedy našeho národa.
Zamyšlení nad její délkou
Je pravda, že podobu české hymny se pokoušeli již po sto padesát let měnit různí jedinci. O nejnovější verzi se postaral skladatel a dirigent Varhan Orchestrovič Bauer. Tuto hudební variantu premiérově představil na koncertu Hudbou proti totalitě, který se konal u příležitosti čtyřicátého výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy.
Tento hudební počin nehodlám nějak komentovat; to ať posoudí jiní a profesionálnější lidé. Můj osobní názor je, že náš hudební skvost, „Kde domov můj“, není zapotřebí upravovat.
Naopak, tento originál bychom měli za každou cenu ochránit, protože jak se říká: originálu se nic nevyrovná! I přesto, že mám pevný názor na to, že na české hymně není co měnit, nečekaně jsem došel k závěru, že by bylo zajímavé zvážit jednu věc v tomto případě. Jde o úpravu, která se netýká melodie, ale spíše její délky.
Po rozdělení Československa často slýchám od různých lidí, včetně politiků, že je naše země malá, což není pravda, protože jsme středně velký stát. Tato domněnka může vycházet z naší nepřirozeně zredukované hymny, která se po rozpadu federace a odstranění slovenské části zúžila do dnešní délky přibližně na 64 sekund.
Je důležité si uvědomit, že naše dojemná hymna vznikla z divadelní hry Josefa Kajetána Tyla „Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka“. Poprvé byla tato píseň uvedena v Praze dne 21. prosince 1834. Melodii složil skladatel František Škroup. Ale málokdo ví, že česká hymna „Kde domov můj“ ve skutečnosti obsahuje dvě sloky.
Původní text hymny:
1. Kde domov můj,
kde domov můj.
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách.
V sadě skví se jara květ
zemský ráj to na pohled!
A to jest ta krásná země
země česká domov můj!
Země česká domov můj!
2. Kde domov můj,
kde domov můj.
Znáte v kraji bohumilém
duše outlé v těle čilém,
mysl jasnou, znik a zdar
a tu sílu, vzdoru zmar?
To je Čechů slavné plémě,
mezi Čechy domov můj,
mezi Čechy domov můj!
O druhou sloku jsem se nikdy nezajímal, ale jakmile jsem narazil na oficiální klip slovenské hudební kapely METALINDA na jednom video-kanálu, která v rockovém žánru zazpívala obě sloky původní české hymny, okamžitě jsem pochopil, jakou změnu (oživení) naše hymna potřebuje.
Vskutku, naše národní píseň (hymna) může být značně vylepšena o tuto druhou zmiňovanou sloku, která „Kde domov můj“ časově prodlužuje do takové míry, že člověk nemá již ten nepříjemný výše uvedený pocit, že současná (krátká) hymna odpovídá spíše malému státu, jako je například Lucembursko. Domnívám se, že i všichni sportovci by tuto změnu uvítali, zvláště když by si mohli společně s fanoušky nějaký svůj sportovní triumf delší hymnou přiměřeně vychutnat.
Ať už tak či onak, určitě mi v tomto duchu nic jiného nezbývá, než popřát českým hokejovým reprezentantům, ale i všem fanouškům, abychom si během letošního hokejového šampionátu (MS v hokeji 2024), českou hymnu mohli zpívat po každém zápase, až do posledního utkání. Jaký je váš názor na tuto mou navrhovanou změnu české národní hymny…?
