Článek
Tekutý chléb Čechů, tedy pivo, je kvašený alkoholický nápoj, který patří mezi nejstarší na světě. Dnes je pivo tak populární, že se umisťuje na třetím místě v celosvětovém žebříčku nápojů, za vodou a čajem. Jenže, jak se říká, všeho moc škodí, a pivo nemusí být vždy darem od boha, jak tomu věřili ve starověkém Egyptě. Jeho receptura a ingredience se během staletí natolik změnily, že ho již nelze považovat za „lék“, jak naši předci rádi tvrdili. Měli bychom být objektivní a držet se při zemi. Je důležité nepodléhat zastaralým trendům a tradicím, jako je například konzumace piva, které může být dnes zbytečně přeceňováno. Jedno je jisté: s tímto článkem asi nenadchnu mnohé pivaře. Proto se v tomto článku podívejme na pivo z jiného úhlu pohledu, abyste si mohli vytvořit nezkalenou představu o jeho pozitivních a negativních účincích, které mohou překvapit.
Vláda, která zdraží pivo, padne
Pivní tradice je tak silná, že informace o pivu často vyznívají tendenčně a mohou být dokonce dezinformační. Tvrzení, že konzumace piva snižuje cholesterol a riziko cukrovky, je typickým příkladem toho, jak jsou jeho zdravotní účinky záměrně přeceňovány. Taková tvrzení podporují prodej piva, ale to, co prospívá byznysu, nemusí nutně prospívat vašemu zdraví.
Jako nezávislý badatel nechci zpochybňovat studie, které popisují pivo jako lék na různé nemoci. Běžně se uvádí, že pivo zvyšuje vylučování žluče, což může pomáhat proti vzniku žlučových a močových kamenů. Další tvrzení uvádí, že konzumace piva zvyšuje příjem tekutin, což pomáhá předcházet dehydrataci a tím i vzniku ledvinových kamenů. Tvrdí se také, že se tím šetří ledviny.
Nicméně, co vlastně znamená „mírná konzumace“ piva? Tato otázka je velmi zavádějící, protože se obvykle uvádí, že přiměřené množství mohou představovat pouhá tři piva týdně.
A musíme si říct na rovinu: kdyby čeští pivaři měli vypít pouhá tři piva týdně, splnili by doporučenou a bezpečnou dávku v konzumaci zlatavého moku. Ale velké pivovary by asi měly mnohem méně radosti z odpovědného pití piva, neboť by logicky utrpěly značné ztráty z prodeje tohoto mírně alkoholického nápoje.
Je pravda, že pivo může být relativně zdravým nápojem, pokud opomineme některé látky, o nichž se dozvíte níže. To však platí pouze za předpokladu, že ho budete konzumovat rozumně a s velkou opatrností – což ale není v zájmu pivního marketingu. Ten je totiž zaměřen na masovou spotřebu.
Málokterá vláda si dovolí zvýšit daně na pivo, protože kvůli mýtům se z piva stal legendární nápoj s významným vlivem na politiku a dění kolem nás. Typickým příkladem je mnichovská pivnice Bürgerbräukeller, kam v minulém století chodíval i německý diktátor Adolf Hitler. Tehdejší politika se formovala u piva, a dnes tomu není jinak.
Bavorská hospoda
Dokonce i u nás se některé strany snažily zaujmout voliče sliby o lacinějším pivu. Tyto příklady ukazují, jak silný mýtus o pivu je, že se politika nemůže vyhnout jeho vlivu. O to složitější je psát objektivně o pivu, když je možné očekávat odpor od jeho zanícených spotřebitelů. Jestli vláda, která zdraží pivo, padne, posuďte sami. Osobně bych ale toto pořekadlo přičítal pivovarnickému lobbingu, který se touto „magickou formulí“ snaží udržet cenu piva na bezkonkurenční úrovni.
Nicméně, pokud bychom chtěli dosáhnout snížení spotřeby piva u většinové populace na bezpečnou úroveň tří piv týdně, museli bychom výrazně zvýšit daně a cenu piva. V ideálním případě by se láhev prodávala za přibližně 100 Kč. Teprve při této ceně bychom mohli skutečně mluvit o pivu jako o nápoji přínosném pro zdraví svých konzumentů. Jsem přesvědčen, že za tuto cenu by se vypily maximálně dvě až tři lahve týdně.
Podobně jako kvalitní víno, které stojí kolem 300 Kč, se také nepije po bednách, ale pomalu a s rozvahou, aby si konzument mohl kultivovaně vychutnat kvalitu nápoje, že?
Pití piva v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství?
Skutečnost je taková, že podle statistik průměrný Čech vypije za rok přibližně 284 půllitrů, neboli pět a půl piva týdně. Tato statistika zahrnuje všechny Čechy, včetně novorozenců a kojenců. Proto nemůžeme akceptovat studie, které tvrdí, že pivo má pozitivní účinky, protože se v tomto případě zapomíná na zásadní fakt: Češi vypijí víc než tři piva týdně. Takové množství může přispět k různým zdravotním potížím, které jsou spojeny s konzumací alkoholu.
Musím se přiznat, že ze svého okolí znám řadu pivařů, kteří nepotvrzují studie o tom, že pivo funguje jako prevence proti cukrovce a vysokému cholesterolu. Naopak, všichni pravidelní konzumenti piva, které znám, trpí cukrovkou, vysokým LDL cholesterolem a dalšími zdravotními problémy, včetně vysokého krevního tlaku.
Často se uvádí, že pivo je dobrým zdrojem hořčíku. Nicméně dlouhodobá konzumace piva, například dva půllitry denně, může mít opačné účinky. Taková konzumace může přispět k rozvoji cukrovky, která následně snižuje hladinu hořčíku v krvi. Pivo lze považovat za zdroj hořčíku pouze za předpokladu, že jeho spotřeba zůstane v bezpečných mezích, tedy maximálně tři piva týdně. Z vlastní zkušenosti bych diabetikům vůbec nedoporučoval pít pivo, pokud chtějí dožít dlouhého věku bez doprovodných zdravotních problémů.
Například v půllitru plzeňské dvanáctky je přibližně 890 kJ, což odpovídá 16 kostkám cukru. Když si tedy dopřejete tři piva, je to, jako byste snědli 48 kostek cukru. Musíte uznat, že za těchto okolností nelze pivo, navzdory tomu, že je považováno za náš národní nápoj a také za přírodní lék proti různým zdravotním neduhům, považovat za zdraví prospěšný nápoj - spíše naopak.
Myslím, že na to nepotřebujete ani vědecké studie, abyste pochopili, že konzumace piva je problematická právě tím, že jen málokdo se spokojí s pouhými třemi pivy týdně. Pravidelné pití piva v jakémkoli množství je proto zdraví škodlivé.
Co bychom o něm měli vědět?
Ještě než jsem stihl dokončit tento článek o pivu, náhodou jsem narazil na několik zajímavých příspěvků o našem národním nápoji, které mi argumentačně přišly vhod. Konzumenty piva asi nepotěším odhalením pravdy, ale ti, kteří dokážou přemýšlet sebekriticky, zvládnou i tyto nelichotivé informace. Tyto vědomosti vrhají nepříjemné stíny na pivo a odhalují jeho potenciální zdravotní rizika.
Jak se mění naše klima a civilizační návyky, dochází u různých skupin lidí k nežádoucím reakcím na potraviny. Pozorujeme nevídaný nárůst potravinových alergií, které jsou způsobeny imunologickými reakcemi – tedy alergiemi.
Nebudu zabíhat do podrobností, ale dnešní společnost začala trpět histaminovou intolerancí, která není alergií, ale symptomem histaminové nesnášenlivosti. Tato intolerance se nejčastěji projevuje zdravotními potížemi, jako jsou křeče, průjem, nadýmání, zácpa, migréna, kožní vyrážky, únava, nebo dokonce astma, rýma, svědění nosu, slzení očí a další.
Jak ale toto souvisí s pivem? Málo známým faktem je, že pivo obsahuje histamin, který se do nápoje dostává během kvašení, kdy kvasinky přeměňují cukry na alkohol. Podle dostupných výzkumů trpí histaminovou intolerancí přibližně 3 % populace. Ve 20 % těchto případů se příznaky objevují zejména při konzumaci potravin obsahujících histamin v kombinaci s inhibitory DAO, jako je alkohol.
Lidé s histaminovou intolerancí mají sníženou nebo oslabenou činnost enzymů odpovědných za odbourávání histaminu v potravinách. V důsledku toho může histamin vstoupit do krevního oběhu a způsobit výše uvedené zdravotní potíže. Kromě toho se objevila nová studie, která potvrzuje, že některé druhy piva obsahují lipidový transferový protein (LTP), který může způsobit alergické reakce na pivo.
Možná si to mnozí pivaři ani neuvědomují, ale za jejich zdravotními problémy, které nemají jasnou příčinu, může bez nadsázky stát pravidelná konzumace piva. Nechci tím nijak znehodnocovat české pivo, které je národním symbolem. To však neznamená, že nadměrná konzumace nemá vliv na zdraví jejich konzumentů. Pivaři, dejte si ruku na srdce a zeptejte se sami sebe, zda se vás některé z výše uvedených potíží netýkají.
Co zkusit zdravější alternativu?
A protože se říká: „Kdo nezkouší, ten neví,“ přes svého ukrajinského kamaráda jsem se dostal k netradičnímu nápoji, který má kořeny v Rusku a na Ukrajině.
Slyšeli jste někdy o kvasu? Podle Jungmannova slovníku z roku 1835 byl kvas známý i v Čechách, a dokonce se od něj odvíjelo označení pro hostinu – hodokvas. Co je na kvasu tak mimořádného, že ho mohu vřele doporučit jako náhradu za klasické pivo?
Pokud jsem v tomto článku varoval čtenáře před různými látkami v českém pivu, zejména před histaminem, který způsobuje zmíněnou intoleranci, pak u kvasu je obsah histaminu podstatně nižší. Toto tvrzení sice nemohu přímo doložit, ale pokud je pravdou, že kvas má kratší dobu fermentace než pivo, můžeme z toho vyvodit, že v kvasu bude skutečně méně histaminu než v pivu, které se vyrábí složitěji a déle.
Další výhodou kvasu oproti pivu je to, že kvas je považován za probiotickou potravinu. Probiotika jsou důležitá, protože zlepšují zdraví střevního traktu a posilují imunitní systém. Bylo prokázáno, že probiotika ve stravě, včetně kvasu, zvyšují rozmanitost střevní mikroflóry, podporují metabolickou aktivitu a mohou dokonce přispět ke snížení chuti k jídlu.
Probiotické nápoje, na rozdíl od piva, snižují příznaky intolerance laktózy, čímž zabraňují průjmu a omezují potravinové alergie, o kterých jsem se zde již zmiňoval. Další výhodou kvasu je jeho nízký obsah alkoholu, který se obvykle pohybuje mezi 0,1–1,5 %. Díky tomu se nemusíte obávat syndromu závislosti na alkoholu při jeho pravidelném požití.
Kvas je nápoj s výraznou přírodní chutí a aroma žitného chleba, neobsahuje žádné syntetické látky určené k aromatizaci ani barviva. Díky tradiční výrobě si zachovává důležité vitaminy a další biologicky aktivní látky.
Kvas obsahuje vodu, cukr, žitno-ječmenný slad, oxid uhličitý, kyselinu mléčnou, kyselinu citronovou, vitamín C (askorbovou kyselinu), vápník, hořčík, a vitamíny B1, B2, B6, B12 a E. Před užitím se doporučuje chladit nápoj na teplotu pod +15 °C.
Posezení u piva a kvasu
Celkové shrnutí a závěry
Především si tento závěr článku nevykládejte jako reklamu na kvas na úkor českého piva. Mým cílem je především pravda a nestrannost, která odkrývá často opomíjené souvislosti. Tyto souvislosti nemusí vždy rezonovat s vaším světonázorem, zvlášť když se týkají našeho národního zlatého moku, piva.
Pokud si však oblíbíte chuťově sladší kvas, můžete si být jisti, že neuděláte chybu po zdravotní stránce. Kvas je v podstatě nealkoholické pivo, které se svým způsobem výroby vrací blíže k prvopočátkům piva.
Každopádně nikoho nevybízím, aby pivo nahradil kvasem. Nicméně díky kvasu víte, že existuje střízlivější alternativa k pivu, která vás při silniční kontrole neohrozí tak, jako náš národní nápoj – český ležák.
Zdroje:
