Článek
Již odpradávna si člověk klade otázku, jak překonat nezastavitelný biologický proces stárnutí, který postihuje všechny formy života na Zemi. Existuje nějaký způsob, jak se ubránit nevyhnutelnému stárnutí a nakonec i definitivní smrti? Stárnutí je nemoc, kterou lze léčit, prohlásil David Sinclair, australský biolog a profesor genetiky. Spolu s tímto vyjádřením se nabízí otázka: Je možné prodloužit lidský život na sto a více let? Ačkoliv to může znít jako sci-fi, je důležité se touto tematikou vážně zabývat. Můžeme se tak posunout k životu bez nemocí a strachu z budoucnosti.
Jak funguje stárnutí?
Vývoj, který snižuje efektivitu fungování organismu a způsobuje chátrání celé tělesné schránky člověka, se nazývá senescence neboli stárnutí. Existuje několik příčin tohoto neodvratného účinku. Mnozí vědci se shodují, že v procesu stárnutí sehrávají klíčovou roli tzv. „volné radikály“. Jde o odpad z vlastního metabolismu, který organismus není schopen zcela samočinně eliminovat. Narůstající koncentrace těchto volných radikálů během života vede k jejich akumulaci, což pak působí jako spouštěč, vyvolávající nežádoucí proces stárnutí.
Další teorie spočívá v úloze některých genů, které se zapojují do procesu biologického opotřebení, tedy stárnutí. Poškození těchto genů může dokonce vyvolat předčasné spuštění stárnutí. Některé hypotézy také naznačují, že hormony hrají v tomto destruktivním chemickém procesu těla významnou roli.
Vliv stresu na délku života
U zvířat jsou projevy stárnutí obdobné jako u člověka, a samozřejmě závisí především na životních podmínkách konkrétního druhu. Není proto překvapením, že se zvířata v zajetí dožívají delšího věku než ta žijící ve volné přírodě.
Právě na příkladu zvířat je zřejmé, že stres a dostupná strava hrají v procesu stárnutí klíčovou roli. Faktory jako stres a strava mají u jednotlivých druhů zvířat zásadní vliv na délku a kvalitu života. Ve volné přírodě jsou živočichové vystaveni většímu tlaku, v porovnání s těmi chovanými v zajetí.
U zvířat jsou projevy stárnutí obdobné jako u člověka, a samozřejmě závisí především na životních podmínkách konkrétního druhu. Není proto překvapením, že se zvířata v zajetí dožívají delšího věku než ta žijící ve volné přírodě.
Právě na příkladu zvířat je zřejmé, že stres a dostupná strava hrají v procesu stárnutí klíčovou roli. Faktory jako stres a strava mají u jednotlivých druhů zvířat zásadní vliv na délku a kvalitu života. Ve volné přírodě jsou živočichové vystaveni většímu tlaku, v porovnání s těmi chovanými v zajetí.
Držená zvířata v ZOO netrpí hladem či strachem z nečekaných hrozeb, na rozdíl od pobytu v drsné divočině. Proto se zvířena v zajetí dožívá mnohem delšího věku, což potvrzují i sloni žijící v zoologických zahradách, neboť průměrný věk těchto suchozemských chobotnatců, ve volném prostředí se pohybuje okolo 35 let, zatímco v zajetí se mohou dožít i úctyhodných 50 let.
Mezi ptáky drženými v zajetí se nejdéle dožívají papoušci, kteří se v některých ojedinělých případech mohou dožít neskutečného stáří až 120 let! Rekordmany v délce existenčního trvání jsou však jednoznačně želvy. Byl dokonce zaznamenán případ „želvy obrovské“ (Dipsochelys dussumieri), která se dožila věku 255 let. Jak je možné, aby se nějaký živočich dožil takového stáří? Odpověď může být překvapivě jednoduchá: prostým dýcháním!
Dýchání a jeho význam
Lékařka MUDr. Taťána Kozlovová, členka Ruské lidové akademie, provedla objektivní měření a zjistila, že při vnitřním dýchání, což je způsob dýchání například u zmíněných želv, dochází ke změně krevního obrazu. Tato změna zahrnuje vzrůst počtu červených krvinek (erytrocytů), což vede k neutralizaci volných radikálů, jež se podílejí na intenzivním stárnutí všech živočichů, včetně člověka. Na základě těchto revolučních poznatků vznikla metoda nazývaná endogenní dýchání, někdy označovaná jako medicína třetího tisíciletí.
Tato metoda ukazuje slibné výsledky v léčbě mnoha civilizačních onemocnění. V některých případech může být dokonce účinná proti rakovině nebo Alzheimerově chorobě. Zajímavým faktem je, že podobným způsobem dýchají i žraloci, což by mohlo vysvětlovat, proč tento druh téměř není postižen rakovinou.
Nekonvenční medicína a žraločí ploutve
Čínská tradiční medicína tvrdí, že ploutve žraloka obsahují „protirakovinové látky“, které úspěšně působí nejen v prevenci, ale také při samotné léčbě této děsivé nemoci.
Je však důležité mít na paměti, že úspěch tzv. zázračných preparátů a léčiv získaných z biologického materiálu žraloka může být do jisté míry spojen spíše s diskutovaným „placebo efektem“ než s přímým účinkem těchto farmak.
Skutečnost, že žraloci téměř netrpí rakovinou, je pravděpodobně ovlivněna způsobem jejich života, zejména pak jejich specifickým způsobem dýchání. To je pravděpodobnější vysvětlení než odhad, že by to bylo zapříčiněno zázračnými substancemi obsaženými v tkáni žraloka, jak se někteří výrobci léčiv snaží propagovat.
Endogenní dýchání spolu s kvalitní plnohodnotnou stravou může přispět k prodloužení života a zlepšení fyzické vitality nejen u člověka, a to bez nemocí či jiných omezujících zdravotních handicapů. Avšak to samo o sobě nestačí k dosažení věku, který je uveden v První knize Mojžíšově (Genesis) v kapitole páté, kde se uvádí, že postavy jako Adam, Šét, Énoš, Kénan, Mahalel, Jered, Henoch a Noe, dosáhly ohromujícího věku devět set let, přičemž Metuzalém se dokonce dožil 969 let. Samotné endogenní dýchání není stoprocentním návodem, jak dosáhnout nesmrtelnosti. Nicméně je jednou z možných cest, jak se dožít mnohem vyššího věku a zlepšit si celkovou kvalitu života.
Skutečně byl Highlander natočen podle pravdy?
Když byl v roce 1986 natočen americký akční film „Highlander“, nikoho ani náhodou nenapadlo, že tento snímek nemusí být daleko od pravdy. Některé indicie poukazují na to, že mezi námi smrtelníky mohou po této planetě chodit tzv. nesmrtelní lidé, kteří žijí v uvozovkách věčný (neomezeně dlouhý) život. Pozn. V tomto případě jde o nepodložený názor autora.
Obchodník se starožitnými obrazy Jack Mord nabízel na aukčním portálu eBay fotografii, na které je vyfocen muž z roku 1870. Nebylo žádných pochyb o tom, že se jedná o náhodnou podobiznu slavného amerického herce Nikolase Cage. Pan Mord neochvějně tvrdil, že na snímku je zachycen skutečný herec Cage, a za tuto zdánlivě bezcennou fotografii na aukci požadoval jeden milión dolarů.
Autor dražby k tomuto popisu ještě přidal: „Osobně věřím, že je to on, a snímek dokazuje, že jde o upíra, který vypadá stále stejně a jednou za 75 let se někam převtělí. Za dalších 150 let z něj může být politik, televizní moderátor či vůdce nějaké sekty.“ Bylo uvedeno v potrhlém popisu tohoto inzerátu.
I když byl nakonec tento předmět překvapivě stažen z aukčního portálu, přesto nikoho nenechal na pochybách, že tato fotka je víc než náhodně podobná tomuto hollywoodskému herci.
Z tohoto důvodu lze také spekulovat o těchto nestárnoucích (ne)lidech, kteří nepodléhají zákonům přírody, neboť jsou nesmrtelní! Proč se o této záhadě nepíše nikde moc, není těžké hádat. Jde přeci jen o tajemství, které umožňuje některým jedincům vést privilegovaný, ba přímo blahobytný život. A tajemství tohoto druhu je logicky vždy udržováno v naprostém utajení!
Zázračné prameny a jejich tajemství
Ve středověkých Čechách, v dobách morových epidemií, kdy na Černou smrt umíraly celé rodiny, vesnice ba i celá města, existovala neobvyklá místa, která byla jakoby zázrakem ušetřena tomuto neštěstí, i přesto, že se nacházela v oblastech s epicentrem výskytu této smrtící nákazy. V těchto lokalitách, kde se mor téměř nevyskytoval, lidé používali vodu ze stejných pramenů, které dle dnešních chemických analýz prokazatelně obsahují mikroskopické částice stříbra.
A právě obsah stříbra ve vodě je nepochybně správnou odpovědí na to, proč se takovýmto místům Černá smrt vyhýbala, asi jako čert kříži! Podle nejnovějších vědeckých poznatků působí stříbro v koloidní formě jako dokonalé antibiotikum, a to bez vedlejších účinků.
Američtí kosmonauti ve volném vesmírném prostoru taktéž používají stříbrem upravenou vodu k pití kvůli jejímu antibakteriálnímu účinku. Na všech těchto popisovaných příkladech je nepochybně zjevné, že některé pramenité vody mají velice zázračné účinky, které uzdravují těžce i smrtelně nemocné lidi.
Tyto léčivé prameny tady na Zemi existují od nepaměti, a člověk je během své dlouholeté historie velmi často využíval ke svému prospěchu. Kromě těchto léčivých vod není vyloučené, že se vyskytují i jiné prameny, které nemusí mít tyto ozdravné účinky, ale mohou přinášet něco úplně odlišného a možná i šokujícího!
Stojí za vším náhoda, nebo Živá voda?
Některé prameny na této planetě, které jsou považovány za zázračné (možná existují pouze tři takové na celém světě), svým minerálním, energetickým a jiným složením se vymykají všem doposud známým přírodním zákonitostem. Ti, kteří pravidelně pijí vodu z těchto zázračných pramenů, s velkou pravděpodobností nepodléhají stárnutí!
Musím zdůraznit, že toto privilegium – pití této vody – má jen několik šťastných (vyvolených) jedinců, neboť tyto prameny se stoprocentně nacházejí výhradně na soukromých pozemcích, kam nemá nikdo jiný (kromě těchto majitelů) volný přístup! I když nemohu existenci těchto pramenů dokázat, nemám pochyb o tom, že tyto zázračné vody z nedostupných hlubin země vyvěrají na povrch. O toto tajemství se však logicky nikdo s námi nepodělí. Pozn.V tomto případě jde o nepodloženou spekulaci a hypotetické zamyšlení autora, který něco takového připouští.
Náš svět je zcela bez pochyb plný záhad a nevysvětlitelných tajemství. Tento stále „skrytý“ pramen věčného života, který by hypoteticky mohl být zdrojem nadpřirozené božské nesmrtelnosti, si právem zaslouží naši pozornost, ať už skutečně existuje či neexistuje!
Tento článek ve zkrácené podobě byl také otištěn na tomto webu: www.odrazy-tajemna.wz.cz
