Článek
Ta doba už nastala – pokrokové technologie začaly do našeho života pronikat více než kdykoliv dříve. Podobně jako si nevšímáme pohybu naší planety Země, která za jednu hodinu urazí okolo Slunce 108 000 km, často si neuvědomujeme, že v oblasti umělé inteligence započala digitálně-biologická revoluce. Toto přechodové období výrazně ovlivňuje evoluci současného i budoucího člověka, tedy našeho rodu Homo sapiens, způsobem, jaký byl v minulosti nepředstavitelný. A protože v podstatě neexistuje žádná překážka, která by výrazněji brzdila vývoj a využití umělé inteligence v jakémkoliv oboru lidské činnosti, vybral jsem si na paškál zdravotnictví.
Tento obor se ocitl na fantazijní křižovatce, kde se skutečnost prolíná s iluzí, a směřuje jedním jediným jízdním pruhem – po vysokorychlostní dálnici. Dovede nás tento trend a vyspělost k tomu, že zanedlouho již nebudeme chodit k lidskému lékaři, ale k atestovanému „doktorovi-robotovi“ na bázi autonomní umělé inteligence? Je něco takového vůbec realizovatelné? A co na to pacienti, když si uvědomí, že za jejich zdraví poprvé v historii lidstva ponese zodpovědnost umělá inteligence, tedy binární kódy nul a jedniček? Pokud se rozhodnete dočíst článek až do konce, budete zírat, jakých nevšedních „zázraků“ se ve zdravotní sféře za našeho života ještě můžeme dočkat.
Kam s nimi?
Pokud brzy nastane epochální éra robotických lékařů, kteří už dnes ve zdravotnictví částečně působí, byť zatím ne na sto procent, bude většina současných lékařů, s několika výjimkami, nahrazena efektivnějšími a prakticky nechybujícími robotickými doktory.
Vyvstává však etická otázka: Co bude s těmi stávajícími lidskými zdravotníky, zvlášť když lékařské vzdělání patří k nejnáročnějším ze všech vysokoškolských oborů? Jakkoliv složitě tato otázka zní, řešení je překvapivě prosté.
Ze současných lékařů se stanou dohlížitelé – kontroloři, kteří budou technicky zajišťovat zdravotní úkony a spolupracovat s umělou inteligencí ve vzájemném dohledovém režimu. Nikdo z lékařů se nemusí obávat o ztrátu povolání, protože půjde především o spolupráci mezi lidským vědomím a autonomní inteligencí, která k jakémukoliv úkonu bude vyžadovat souhlas lékaře, v tomto případě spíše zdravotního koordinátora.
Vzájemná spolupráce lidí a umělé inteligence v lékařství by měla zajistit vyšší bezpečnost a efektivnější léčbu. Tento přístup funguje jako prevence, která může zabránit chybám v diagnóze či dokonce zbytečným úmrtím způsobeným lidským faktorem. Když si uvědomíme, že se blíží doba příchodu kvantových počítačů, což je zcela nová rychlejší a efektivnější výpočetní technika, napadá mě logická otázka, jak výkonnými a dokonalými se stanou zdravotničtí roboti, kteří budou využívat kvantovou technologii. Ani má fantazie si nedokáže představit, jak pokrokové a zázračné zdravotnictví na nás čeká doslova za dveřmi.
Až robotičtí lékaři, kteří budou využívat kvantové počítače, zaujmou své pracovní pozice, dojde k postupné symbióze mezi lékařem a umělou inteligencí. Co nám takové spojení přinese? Nepochybně prodlouží lidskou délku života, odhaduji o 30 až 40 let, což bude obrovský skok směrem k vysokému věku a možná i k nesmrtelnosti.
Robotičtí zdravotníci se stanou základem pokrokového zdravotního systému, zejména v rychlosti a diagnostických schopnostech. Již dnes tyto zdravotní technologie fungující pod umělou inteligencí dokážou během pouhých deseti sekund z lidského hlasu odhalit možné riziko cukrovky. A to není vše, jak se dozvíte níže. Umělá inteligence nás v oblasti zdravotnictví nepřestane udivovat, na to se můžeme spolehnout.
Současné zdravotnictví se však potýká s nedostatkem personálu a podfinancováním, což vede k postupnému snižování jeho úrovně. Na tento problém doplácejí především pacienti. Právě tuto „achilovku“ nejen českého zdravotnictví by mohli personálně vyřešit robotičtí lékaři. Jejich nasazení by mohlo výrazně snížit náklady a zpřístupnit kvalitní (pokrokovou) zdravotní péči všem, bez ohledu na místo či finanční možnosti.
Nemáme co do činění se zázrakem?
V médiích a zprávách se neustále dozvídáme o nedostatku lékařů. Například chybí pediatři a stomatologové, ale ani v dalších lékařských oborech to není o mnoho lepší. Tento personální nedostatek vede k přetížení zdravotníků, což může negativně ovlivnit jejich rozhodování, které pak může vést k chybným diagnózám nebo dokonce k tragickým následkům pro pacienta.
Tento smutný příběh, bohužel, není ojedinělý. 15.8. 2024 zemřel Matěj Kocián, který ve věku 3,5 roku zkolaboval po banální operaci mandlí a začal zvracet krev. Jeho zoufalá maminka běhala s chlapcem v náručí po chodbách a hledala lékaře, který na oddělení právě nebyl. Než sestra našla lékařku ve vedlejší budově, dítě bylo sedm minut bez kyslíku. Tato doba bez kyslíku vážně poškodila jeho mozek.
Kdyby tehdy v brněnské fakultní nemocnici měli robotické doktory, umělá inteligence mohla včas zasáhnout, a ubohý chlapec by dnes byl s rodiči. Kromě toho nebude těžké robotické doktory uplatnit i mimo nemocniční zařízení. Mohou pracovat v různých firmách, například v nebezpečných provozech, jako je hornictví, na školách pro „případ nouze“ nebo v domovech důchodců, a to nepřetržitě, 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Řekněte sami, není tohle zázrak moderní vědy, který nám může poskytnout (stvořit) vysoce kvalifikované a zkušené lékaře?
Poznámka k výše uvedenému konstatování: Je pravdou, že umělá inteligence zatím nedokáže plně nahradit lidské lékaře. Předchozí závěr proto berte spíše jako nadsázku, která k nám prostřednictvím času promlouvá z budoucnosti. Lze totiž předpokládat, že AI se dokáže prosadit i v tak složitém oboru, jakým je zdravotnictví.
Zamyslete se nad tím, jak dlouho asi trvá, než se ze studenta stane medik a posléze zkušený lékař? Studium medicíny je totiž dlouhý a náročný proces, který zahrnuje několik fází:
1 - Předklinická část: Trvá obvykle 3 roky a zahrnuje teoretické předměty jako anatomie, fyziologie, biochemie a další základní vědy.
2 - Klinická část: Trvá další 3 roky a zahrnuje praktické předměty a stáže v nemocnicích, kde studenti získávají praktické zkušenosti v různých lékařských oborech.
3 - Aprobace: Po dokončení studia musí absolventi složit státní zkoušky a získat titul MUDr. (Medicinae Universae Doctor).
4 - Specializační vzdělávání: Po získání titulu MUDr. následuje specializační vzdělávání, které může trvat 3 až 6 let v závislosti na zvolené specializaci (např. chirurgie, interna, pediatrie).
Celkově tedy studium medicíny a získání specializace může trvat 9 až 12 let. A nyní si představte, že naučíte AI, aby se stala lékařem s letitou praxí. I když to může znít šíleně, umělá inteligence zvládne tento proces během několika minut. Není nic těžšího, než nahrát potřebná data a informace do datových struktur AI.
Ta je pak fundovaná k tomu, aby mohla rozhodnout o případném lékařském zákroku. To není hudba vzdálené budoucnosti, protože už dnes se u nás, například v českém institutu IKEM nebo v nemocnici v Šumperku, setkáváme s AI, která úspěšně diagnostikuje rakovinu.
Jak vypadá sci-fi medicína v praxi?
Kdyby vám v 80. letech minulého století někdo řekl, že přijde doba, kdy „stroje“, respektive umělá inteligence, budou schopny zlepšit detekci srdečních onemocnění během těhotenství, a to jak u matek, tak i u plodů, pravděpodobně byste tomu těžko věřili. Během pouhých deseti sekund dokáže AI na základě lidského hlasu odhalit možné riziko cukrovky.
A co víc, představte si, že AI s pomocí speciální aplikace dokáže během několika minut diagnostikovat autismus u malých dětí. Na základě třicetiminutového rozhovoru umělá inteligence určí, o jakou jde osobnost. Dokáže také předpovídat průběh onemocnění a optimalizovat terapeutické plány, což lékařům umožňuje lépe identifikovat skupiny pacientů nejvíce ohrožené vznikem konkrétních onemocnění.
I když umělá inteligence zatím nedokáže plně nahradit lidské zdravotníky, již dnes je nepostradatelným spolupracovníkem v diagnostice a léčbě nemocí.
Preventivní opatření: AI analyzuje velké množství dat a pomáhá identifikovat rizikové faktory, což umožňuje provádět preventivní opatření dříve, než se onemocnění plně rozvine.
Robotická rehabilitace: Robotické technologie pomáhají pacientům s pohybovými problémy zlepšit jejich motorické dovednosti a urychlit proces rehabilitace.
Dálková péče: Robotické systémy umožňují lékařům provádět operace na dálku a poskytovat péči pacientům v odlehlých oblastech.
Postupem času, s rozvojem těchto, jak já říkám, zázračných technologií, se objeví i další možnosti využití v oboru zdravotní péče. Dnes se například často zmiňuje nedostatek psychiatrů, jejichž potřeba je stejně nezbytná jako voda při hašení neuhasitelných požárů.
Navíc, jak ukazuje kauza mediálně známého psychiatra Jana Cimického, není všechno zlato, co se třpytí. Jak se stále častěji ukazuje, lidský faktor je nevypočitatelný – jinak by Cimický za znásilnění a vydírání nedostal pět let natvrdo.
Není divu, že se mnozí emocionální lidé raději svěřují se svými problémy chatbotům, než aby vyhledali odbornou psychiatrickou pomoc. Očekává se, že AI by se mohla brzy stát součástí běžné psychiatrické a psychoterapeutické péče. Možnosti umělé inteligence v této oblasti představil na lékařské konferenci GP Con v Praze profesor psychologie Eduardo Bunge z Palo Alto University v Kalifornii.
Co říci na závěr
Jako badatel a publicista jsem vypozoroval, že v minulosti byla civilizaci budoucnost neskutečně vzdálená, což platilo až do chvíle, než přišla do našich životů neznámá a v minulých dobách ani nevyzkoušená umělá inteligence. A od té doby je budoucnost a její čas na dosah!
Vskutku, AI zkracuje nám všem nevědomě čas, třeba tím, že urychluje výzkum a nové vědecké objevy, a to je to, co nazývám evoluční akcelerací. Nelze pochybovat o tom, že s touto technologií se vědci brzy dopracují k takzvané volné energii, která současný svět změní doslova k nepoznání, ale o tom někdy jindy.
Je tedy spíše velkou neznámou otázkou, jestli je lidská bytost z psychického hlediska vůbec připravena se sžít s novými pokrokovými výdobytky, které budou vytvořeny pod taktovkou umělé inteligence. Zvlášť když to, co bylo ještě včera fantazií nebo sci-fi, je dnes již čistou realitou – pravdou, o níž nelze pochybovat. Věřím, že jste pochopili, proč tvrdím, že budoucnost je nám blíž, než kdykoliv jindy. Užívejme si tedy tohoto prazvláštního času, kdy žijeme mezi snem a přítomností, protože pořád platí, že den začíná s raním úsvitem.
Robotický doktor - konzultace
Zdroje:
