Článek
Co se týká potravin, podle mého názoru jsme se ocitli ve slepé uličce. Každý odborník i neodborník má svůj názor, ale pravda možná leží někde jinde. Zkusme se na otázku budoucích potravin podívat z jiného úhlu pohledu, abychom se zaměřili na to, co je pro naše tělo skutečně nejprospěšnější. Vyznat se v dnešních potravinách, zejména ve spleti obchodních zájmů a šířících se dezinformací, je úkol, ve kterém by se ztratil i sám čert. Jedno je však jasné – čím více lidí, tím více potravin lidstvo bude potřebovat. Jenže odkud je brát, když úbytek zemědělské půdy je alarmující? A proto jsem přesvědčen, že vstupujeme do nové fáze, kterou bych nazval potravinovou transformací. Ať chceme, nebo ne, nedostatek potravin představuje pro budoucnost světa vážnou výzvu, na kterou se musíme připravit už teď, pokud nechceme čelit chaosu a hladomoru. O to více platí tento citát: „Kdo je připraven, není překvapen.“
Jak snadno naletět dezinformacím
Píše se o tom v časopisech i na internetu, kde se dozvídáme o existenci různých organizací, které provádějí experimenty na lidech tím, že do některých potravin přidávají nejrůznější látky. Tyto látky mohou konzumentům značně ublížit, zejména při pravidelné konzumaci takových potravin.
Musím se přiznat, že i já sám jsem jedné takové dezinformaci naletěl. Proto je důležité si před vytvořením vlastního názoru ověřit co nejvíce dostupných informací, které mohou buď potvrdit, nebo naopak vyvrátit tvrzení, jež může být jednoznačně dezinformační. Na můj chybný názor možná neměla takový vliv samotná informace jako spíše obrázek, který ve mně vyvolal nechuť kupovat výrobky s tímto logem.
Abych vám objasnil, o co jde, a ukázal, jak lze zkreslit či ovlivnit vaše podvědomí, dovolte mi představit malou ukázku. Uvidíte, jak je možné z prospěšného projektu vytvořit dezinformačního strašáka, který poškodil nejen projekt na ochranu a obnovu přírody, ale i zlepšování života zemědělců a lesních komunit.
Ačkoliv je smutné, že mnozí lidé, včetně mě, podlehli dezinformacím, nejsem zastáncem zákazu dezinformačních webů a zdrojů. Věřím, že prevence je nejúčinnější cestou k osvětě a ochraně před manipulací – bez zákazů a omezování svobody. Přesto buďme pozorní! Zdůrazňuji: všichni bychom se měli učit rozlišovat pravdu od lži, než si vytvoříme pevný názor.
Žabák – kontroverzní logo
Žáby, jak je známe dnes, se vyvinuly přibližně před 200 miliony lety během období triasu. Jsou převážně masožravé, jejich strava zahrnuje různé druhy hmyzu, jako jsou mouchy, komáři, brouci a další drobní bezobratlí. Bohužel logo žáby, známé svým symbolem pro ochranu přírody, se stalo předmětem zavádějících informací, které se začaly šířit na Facebooku. Tyto dezinformace negativně ovlivnily vnímání produktů nesoucích toto označení s žabkou.
Žába - ilustrační obrázek
Dokonce se zveřejňovaly i takováto sdělení, cituji: „V sobotu jsme měli návštěvu a přinesla čokoládové bonbóny. Holky si dali po jednom bonbonu. Když návštěva odešla, tak jsem si taky jeden rozbalil. Nevím proč, tak jsem k němu čuchnul a něco se mi nezdálo. Hned na to jsem šel pátrat po obale, kde jsem našel značku se žabkou. Asi tak před měsícem jsem se dočetl že produkty takto označené obsahují nějaké svinstvo. Druhý den jsem vytáhl bonbóny s obalem s koše a jel za kámoškou co vlastní přístroj na frekvence (BICOM). Nestačili jsme se divit. BICOM nám odhalil co v tomto čokoládovém produktu se nachází.(spark protein, oxid grafenu, měď, nějaký konzervanty na bázi herbicidů.) A dnes ráno koupila mamka něco jako tatranku, jmenuje se to KATKA, a když se doma na to podívala pozorně - byla tam taky značka s žabičkou. Píšu to proto aby se tato informace dostala mezi lidi, protože spoustu lidi nemá ani páru čím nás tenhle stát a EU krmí.“
Jaká je skutečnost? Pravdou je, že teprve nyní se mi podařilo najít oficiální webové stránky aliance Rainforest, což v překladu znamená „deštný prales“. Tato aliance stojí za „kontroverzním“ logem žáby. Proč na to upozorňuji?
V nelehké době, kdy relativně mladá Evropská unie čelí různým výzvám – jako je válka na Ukrajině, migrační krizi, otázka elektromobility, Green Deal a především hrozbě oslabení evropské soudržnosti – podobné zprávy jednoznačně podrývají samotnou důvěryhodnost EU. Proto považuji za důležité zveřejnit vysvětlující informace o skutečných aktivitách aliance Rainforest, aby se předešlo šíření nepravdivých zvěstí a mýtů o údajné zlovůli Evropské unie nebo symbolu zelené žáby.
Každopádně organizace Rainforest, která používá logo zelené žáby, nepřidává do potravin označených tímto logem žádné „hmyzí ani jiné proteiny“! Zakladatelem této organizace je americký environmentalista, spisovatel, řečník a aktivista Daniel Katz. Na svých webových stránkách Rainforest deklaruje…
Vytváříme udržitelnější svět tím, že využíváme sociální a tržní síly k ochraně přírody a zlepšování života zemědělců a lesních komunit. Plodiny certifikované Rainforest Alliance jsou produkovány v souladu s našimi přísnými standardy udržitelnosti. Tato norma má podrobná kritéria týkající se environmentální, sociální a ekonomické udržitelnosti. Pracujeme v 62 zemích, abychom podpořili udržitelnější postupy hospodaření s půdou a zároveň kultivovali prosperující venkovské ekonomiky – nejrozšířenější osvědčenou strategii pro obnovu biologické rozmanitosti a udržení našich tropických pralesů v chodu.
Hmyz na talíři: Ano, nebo ne?
Nejprve je třeba se zamyslet, zda jsou bílkoviny z hmyzu skutečně prospěšné pro lidské zdraví, nebo zda mohou naopak škodit. Přestože bílkoviny mohou zasytit, jejich nadměrná konzumace může zatěžovat životně důležité orgány, zejména ledviny. Americká studie, zveřejněná minulý měsíc, ukazuje, že zdvojnásobení doporučené denní dávky bílkovin může pomoci budovat svalovou hmotu.
Tělo bílkoviny potřebuje, ale je lepší je získávat z běžné stravy než z proteinových prášků. Konzumace více bílkovin, než tělo potřebuje, může vyvinout přílišný tlak na ledviny, které se podílejí na zpracování přebytku, a tím ohrozit jejich funkci. Nikdo zatím nezpochybnil, že červené maso, drůbež, ryby, vejce a mléčné výrobky jsou kvalitními zdroji bílkovin. Proto je na místě zamyslet se nad tím, proč bychom měli do našeho jídelníčku přidávat hmyzí proteiny.
Vzhledem k odhadům OSN, podle nichž by světová populace měla do roku 2050 dosáhnout přibližně 9,7 miliardy lidí a ke konci století kolem 10,9 miliardy, není divu, že zodpovědné orgány v EU hledají způsoby, jak předejít budoucímu nedostatku potravin. Od 1. 1. 2018 se proto hmyzí produkty staly součástí jídelníčku obyvatel EU. Každý druh hmyzu však musí před uvedením na trh projít schvalovacím procesem a hodnocením bezpečnosti podle platných nařízení.
V rámci přechodných opatření nařízení (EU) č. 2015/2283 je možné uvádět na trh ČR celá či mletá těla jako potravinu u následujících druhů hmyzu:
Druh hmyzu
Vývojové stadium
Acheta domesticus
cvrček domácí
Imago, larva
Alphitobius diaperinus
potemník stájový - Buffalo
larva
Locusta migratoria
saranče stěhovavá
Imago, larva
Tenebrio molitor
potemník moučný
(moučný červ)
larva
Ostatní druhy hmyzu není možné uvádět na trh, dokud neabsolvují schvalovací proces nové potraviny u Evropské komise, protože jsou považovány za neschválenou novou potravinu. Na trh mohou být uvedeny teprve tehdy, pokud úspěšně projdou schvalovacím procesem a budou zařazeny do Seznamu Unie povolených nových potravin. Současně jsou v jednotlivých nařízeních stanoveny i doplňkové požadavky na označování.
To znamená, že pokud je určitý druh hmyzu obsažen v potravině, musí být spotřebitel o tomto složení informován. V seznamu složek potraviny se uvede název konkrétního druhu hmyzu a forma jeho použití (např. prášek, zmrazená forma apod.). Současně musí být na obalu potraviny uvedena informace, že složka může vyvolat alergické reakce u spotřebitelů s alergií na korýše, měkkýše a výrobky z nich, nebo na prachové roztoče. Tento údaj musí být vždy uveden v bezprostřední blízkosti seznamu složek.
Čím je hmyz krmen pro výrobu potravin? Hmyz určený k výrobě potravin je krmen různými druhy krmiv, která splňují přísné hygienické a bezpečnostní normy. Krmivo pro hmyz může zahrnovat různé druhy rostlinných materiálů, jako jsou obiloviny, zelenina, ovoce a další organické látky. Je důležité, aby krmivo bylo bezpečné a nezávadné, čímž se zajistí, že hmyz nepředstavuje zdravotní riziko pro lidskou spotřebu. Jaké závěry lze vyvodit z konzumace hmyzí stravy?
Můžeme očekávat, že potravinových výrobků z hmyzu bude v obchodních sítích přibývat, zejména kvůli tomu, že hmyz má ve srovnání s tradiční živočišnou výrobou mnohem nižší uhlíkovou stopu. Hmyz vyžaduje méně krmiva, vody a prostoru, což vede k nižším emisím skleníkových plynů a menšímu zatížení životního prostředí. Navíc hmyz produkuje méně odpadu a může být krmen organickými zbytky, což dále přispívá k udržitelnosti.
Co se týče bezpečnosti potravin, které obsahují hmyzí složku, musíme si dávat pozor na protein, který může způsobit alergické reakce u některých lidí. Hmyz obsahuje chitin, látku nacházející se v jeho exoskeletu, která může vyvolat alergie u lidí citlivých na korýše, měkkýše a prachové roztoče. Kromě alergických reakcí nejsou známy žádné závažné zdravotní problémy spojené s konzumací hmyzu. Některé studie dokonce naznačují, že hmyzí protein může mít pozitivní vliv na zdraví, například díky vysokému obsahu bílkovin, vitamínů a minerálů.
I když EU investuje nemalé finanční prostředky do výzkumu a vývoje hmyzích potravin, například projekt SUSINCHAIN (Sustainable Insect Chain), který je součástí programu Horizon 2020 a zaměřuje se na efektivní využití hmyzu v potravinovém řetězci, posílení udržitelných dodavatelských řetězců a vytváření tržních příležitostí, osobně jsem přesvědčen, že budoucnost finančně dostupných potravin spočívá v laboratořích. Proto hmyzí potraviny považuji za jakýsi módní výstřelek doby, který sice nikomu po zdravotní stránce neublíží, ale ani nevyřeší otázku, jak efektivně nasytit v budoucnosti rostoucí lidskou populaci.
Kultivované maso: Potravina budoucnosti?
Jestliže „cvrčci“ neskončí na talíři budoucnosti, což je můj osobní odhad, čím se budou příští generace vyživovat, pokud to nebude hmyzí strava a pochoutky z ní? Jsem přesvědčen, že i s pomocí umělé inteligence brzy přijde doba, kdy laboratorně vypěstované maso, známé také jako kultivované maso, osloví širokou veřejnost z mnoha důvodů. Kultivované maso je totiž skutečné maso, které je vypěstováno z buněk odebraných živým zvířatům, aniž by bylo nutné je usmrtit.
Proces zahrnuje kultivaci buněk v bioreaktorech, kde rostou nové svalové a tukové tkáně. Zajímavé je, že už Winston Churchill přemýšlel o laboratorně pěstovaném mase, nicméně teprve v roce 1997 se vědcům podařilo kultivovat svalové buňky. Myšlenka na výrobu industriálně vyrobeného umělého masa pomocí buněčných kultur pochází od nizozemského vědce Willema van Eelena.
Co brání hromadné výrobě kultivovaného masa?
Výroba kultivovaného masa je stále velmi nákladná. Náklady na růstová média a bioreaktory jsou vysoké, což ztěžuje konkurenceschopnost ve srovnání s tradičním masem. Někteří spotřebitelé mohou mít obavy z nových technologií a změn ve stravovacích návycích. Přijetí kultivovaného masa veřejností je klíčové pro jeho úspěch.
Oproti hmyzí stravě si však dovedu představit, že spotřebitelé by dali přednost kultivovanému masu před hmyzím proteinem. Zlepšení chuti, textury a senzorické vlastností kultivovaného masa jsou dalšími faktory, které mohou bránit jeho širšímu rozšíření a přijetí spotřebiteli.
Jaké závěry můžeme z tohoto zamyšlení vyvodit?
Je důležité si uvědomit, jak rychle se vše v tomto hektickém světě mění, včetně potravin. Tyto změny jsou zvlášť zásadní, protože potraviny jsou strategickým zbožím, které je neoddělitelně spojeno s naším životem – bez jídla není život možný. Navíc to, co jíme, má přímý vliv na naše zdraví, na což bychom neměli zapomínat.
Současný stav v otázce potravin bych přirovnal k referendu, o kterém běžní zákazníci nemají ani ponětí. Proto neustále zdůrazňuji, že o tom, co budeme jíst, rozhodnou nakonec samotní zákazníci. A to za předpokladu, že se nenecháme ovlivnit různými bludy, jak jsem zmínil na začátku článku ohledně loga vyobrazené žáby. Nakonec se chci zaměřit na filozofickou otázku: Pokud platí, že jsme to, co jíme, co asi z nás bude za sto let?
Zdroje:
