Článek
BOHUMILÁ ČÍSLA
Proč některá čísla jsou Stvořiteli milá, nad tím se zamýšleli starověcí myslitelé. Pozorovali přírodu a zdálo se jim, že některé počty jsou preferovány. A protože byla nastolena „patriarchální společnost“ a ženy ještě neměly volební práva, tak výsledek nemohl jinak dopadnout, než dopadl. Chlapi se dohodli, že Bohu milá čísla budou ta lichá. Argumenty byly následující. První stvořená lidská bytost byl chlapec, a tak dostal jméno, v němž budou alespoň dvě první hlásky seznamů hlásek, Abeced. Hebrejové mu dali jméno ADAM. Tvarově písmeno A připomíná obydlí (stany) kočovných pastevců, kteří přišli z Babylónie do země zaslíbené. Písmeno D představuje dorůstající Měsíc, a písmeno M zase dvě hory.
První hlásky Abeced se nazývají Alef (hebrejské); Anch (egyptské) atd. První velký židovský prorok měl ve jménu dva stany, AbrAm. Jakmile si ho Bůh zamiloval, už mohl používat jméno se třemi stany, AbrAhAm. Prvními písmeny se zdobila i jména egyptských bohů (Aton, Amon) i dalších civilizačních okruhů. Tato móda přervala i do dob antiky, kdy spousta filosofů měla jméno začínající hláskou A. Dokonce i Platon, původním jménem Aristoklés, syn Aristona.
Vraťme se úplně na začátek, do Edenu, do Ráje. Adam se stal obrazem Boha, tedy Jediného a Jedinečného ze všech Bohů, Jednotkou. Slovní obrat „k obrazu Jeho“ říká, ten, se kterým může komunikovat. Protože Adamovi bylo smutno, dostal družku. Když jí spatřil, zvolal AVE (sláva), a ze skal ozvěnou zaznělo EVA. Bůh ji tedy dal jméno Eva. Ta se trochu lišila od kluků, protože se mohla rozpůlit, což se klukům do dneška nedaří. Adam s Evou trochu zlobili, a tak byli vyhnáni z ráje a museli se o sebe starat a také se množit, aby lidský rod nezmizel ze Země. U čísel tomu není jinak.
Novomanželům se narodil prvorozený syn a dostal jméno Kain. Třetí lidská a číselná bytost. Dalším potomkem bylo krásné děvče, Šéta. Tady už se objevilo pravidlo, že se budou na střídačku rodit kluci s děvčaty, aby obou pohlaví bylo stejně a mohla se párovat, jako jejich rodiče. A tak vznikla přirozenost (přirozená řada) ve světě čísel. Chlapci představují lichá(nepůlitelná – Unsymetrik) čísla, použijme pro ně symbol U, děvčata zase čísla sudá (půlitelná – Evina), použijme pro ně symbol E. Aby se mohla množit, početně růst, musí k tomu být obě pohlaví čísel. Třetím a posledním dítětem prvních rodičů byl chlapec jménem Abel. Aramejsky El je Bůh, tedy vyvolený Bohem. Příběhy tří potomků Adama a Evy najdete v Bibli, tam to všechno je.
Na prvních lidských i číselných bytostech rozpoznáváme jejich kvality a povahy, které se periodicky střídají po kvartách (4.N). Těžká lichá čísla, značme T, zjistíme ze vztahu T=4.N+1, Lehká lichá čísla, značme L, ze vztahu L=4.N-1. Ženství se dělí také na dvě podskupiny. Sudá čísla ze vztahu H=4.N+2 nazývejme Hybridně (slabě) sudými – H, jejich protějšek, M=4.N nazývejme Masívně (silně) sudými – M. Přirozené číslo N je v rozmezí (- ∞ až +∞).
Všechna sudá čísla (Evina) jsou dcerami Evy, a mají ve svém genomu její gen, násobek (2). Všechna lichá čísla jej nemají, ale tvoří dvě podstatné a různě velké skupiny. První skupinu tvoří přímo Bohem stvořená zvaná Prvočísla (První mezi čísly). Druhou skupinu tvoří lichá čísla zplozená, a to prvočísly. Genom každého čísla zvaný „Kanonický rozklad“ představuje jeho rodný (zákonem daný) list s Adamovým genem (1).
Možná vám to přijde jako násilně spojené podobenství osudu lidstva a života čísel, ale matematika není žádné vágní povídání, je to vrchol lidského poznání a víry. Kdyby například mnoho let Brněnský opat Gregor Mendel nepěstoval hrách, aby zjistil poměr dědičnosti plodů, ale zeptal se matematika, jak to vidí on, tak by se dozvěděl, že dědictví znaků rodičovského páru vychází ze zákonitosti rozvoje dvojice(binomu), tedy z mocniny jejich spojení. Třeba děti Adama a Evy budou mít tyto znaky:
(A1+E1)2 = A2+2AE+E2; kde číslo mocniny značí číslo generace. Záznam čtěme tak, že potomků jsou tři kvality: 25 % potomků jako by vypadlo z oka Adamovi, stejné procento Evě, a 50 % potomků má znaky obou rodičů.
Na principu dědičnosti je postaven i zákon plodnosti čísel podle Pythagora. Hybridně (slabě) sudá čísla nemohou býti matkami dalších čísel. Třeba takové číslo šest je zváno dokonalou „Pannou“. Matkami mohou být výhradně Masívně sudá čísla, například Šéta = 4. Lehcí kluci, příkladně L=7, nemohou být otci, to mohou být pouze skuteční chlapi, Těžcí, třeba T = 5. Až trochu mrazí z toho, jak je Bible přesná. Podobná geneze lidského rodu se zračí také v genezi polyedrů.
Když si přečtete v Bibli jména potomků Kaina a Šéty, ihned vás napadne, že se jedná o tytéž bytosti. Pouze šumy staletí je oddělují jediným písmenkem. Psáno v publikaci „Kdo je kdo v Bibli“, od Petera Calvocoressiho.
Vydavatelství Baronet. Praha 1996
Josef Ježek
