Článek
MEZI DOKONALÝMI
Člověk snadno řekne o ledasčems, že je to dokonalé. Není dokonalého herce, není dokonalého auta, není dokonalé knihy. To vše je subjeknivní názor řečníka, jenž svůj názor nemá ničím podložený O dokonalosti můžeme hovořit pouze při úvahách o duchovních (například geometrických) objektech, kterými mohou být koule, krychle, čtverec nebo kruh. Stalo se dávno v minulosti, že filosofové a matematici v jedné osobě, našli dokonalost i v aritmetickém světě, ve světě čísel.
Které číslo asi může být dokonalé? Kriteriem pro dokonalost označili staří učenci dělitelnost konkrétního přirozeného čísla. Řekli si, že dokonalým bude takové, jehož přirození dělitelé (včetně jednotky) dají v součtu právě hodnotu tohoto čísla. Ta ostatní přirozená čísla pak budou méně ušlechtilá. Pokud součet jejich dělitelů bude nižší než hodnota samotného čísla, pak je nazvou „deficientními“ (nedostatečnými), pokud bude hodnota součtu vyšší, pak je nazvou abudantními (překypujícími, hojnými). Jestliže byla v dávné historii stanovena tato kritéria, pak k tomu nelze říci nic jiného, než že je musíme respektovat, protože Svět čísel je nekompromisní. Pravidla aritmetiky jsou zákony Božími, neboť je člověk uznal bezespornými. Velký matematik dvacátého století André Weil (1906–1998) prohlásil: „Bůh existuje, neboť aritmetika je bezespotrná, a ďábel také existuje, neboť to neumíme dokázat!“. Názor skeptiků ještě více podpořil Bertrand Russell (1872–1970) slovy: „Matematiku lze definovat jako předmět, ve kterém nikdy nevíme, o čem vlastně hovoříme, ani zda je dané tvrzení pravdivé! “. A nyní se ptám! Kde hledat pravdu, když ani v matematice si nejsme ničím jisti?
Matematické problémy vnímejme jako problémy lidské, Antropologické. Jinak pro lidi bude svět čísel světem bludů, strašidel a hlavně nepochopitelným, nezáživným a studeným prostorem. Starověk nacházel na číslech lidské vlastnosti, které nazýváme například pohlavím. A právě základní vlastnost čísel a lidí, projevující se jako dělitelnost a množení, vedla k nalezení vlastností nazývaných příbuznost, láska, přátelství, dědičnost. Rozlišujeme dva základní druhy čísel. Bible o nich v knize Genessis říká srozumiteně. Šestý den tvoření Bůh stvořil první dva lidi, Adama a Evu, muže a muženu. Velký německý matematik Leopold Kronecker (1823–1891) se touto událostí inspiroval a vyslovil myšlenku, že „Bůh stvořil přirozená čísla, vše ostatní je dílem lidí“. Já bych si dovolil poopravit jeho bonmot tak, že „Bůh stvořil prvočísla, všechna ostatní čísla jsou jejich potomky“. Zde bych chtěl upozornit na zvláštní tajemství zplození, které se obvykle nepozoruje u lidského druhu. Nový Zákon biblický však o jednom takovém vypráví. Nazývá se „Neposkvrněné početí“. Rodiče DD (Dokonalé Dívky, Dcery, Dámy, Dítěte) musí být dokonalí. Matka MDD= 2N, kde N je přirozené číslo větší než jedna, otec ODDprvočíselný, panický. DD=MDDx ODD
Lidský Starověk jich odhalil pouze šest. Dnes jich známe desítky, ale stále obtížněji je nalézáme. Všechno to jsou Děvčata, přesto někteří matematici dosud hledají dokonalé liché číslo, kluka. Možná se ptáte, zda lze dokonalé číslo spočítat? Ano i ne. Není to však snadné. Problémem jsou otcové i matky. Jako u lidí. Jenom matky potenciálních Dokonalých Dcer tuší, kdo je otcem jejich dětí. Ano, k určení otcovství existují jisté postupy (algoritmy), které však nejsou zárukou úspěchu hledání. Napišme si je, avšak vždy kontrolujme „čistotu rodičů“. Ta jest bezpodmínečná. Zejména záleží na ženě, zda při aktu plození byla věrná pouze jedinému muži. Obecný test rodičovství má následující podobu:
DD = MDD x ODD= (2P-1) x (2P– 1)
V testovací formuli písmenko P značí Prvočíslo (Pána), ale už u šesté mocniny v řadě prvočísel (1; 2; 3; 5; 7; 11; 13; 17; … ) není otec jediný, ale hned dva (23 × 89). Všechny otce Dokonalých Dívek nazýváme po jejich úporném lovci „Mersennovými čísly“. Dokonalými čísly jsou v tom smyslu, že součet jejich dělitelů dává právě jejich hodnotu. Dosazením za P = 2 dostáváme první dokonalou dívku, kterou nazvěme pannou: DD1 = (22-1) x (22– 1) = 2 × 3 = 6 = 1+2+3, jež představuje Počet Dnů stvoření. Dosazením za P = 3 dostáváme druhé dokonalé děvče: DD2 = (23-1) x (23–1) = 4 × 7 = 28, což je počet dnů do měsíce. 28 = 1+2+4+7+14. Kromě první dokonalé dcery (DD1) mají všechna ostatní DDn zapsaná v dekadické numerační soustavě součet číslic (kongruenci) roven jedné. (6; 28; 496; 8128; … 6; 1; 1; 1; … ).
Domnívám se, že jedno liché dokonalé číslo máme přímo před očima: P=1
DD0 = MDD x ODD= (2P-1) x (2P– 1) = 20 x (21 – 1) = 1 × 1 = 1
Ano, tím Dokonalým Dítětem je přece Adam, stvořený k obrazu Božímu. Jeho mladší syn Abel není dokonalý, ale splňuje podmínku neposkvrného početí a představuje syna svaté rodiny. Matka M=4; Otec (-3): 42+(-3)2= 16+9=25= 52
Josef Ježek
