Článek
NA NEBI SVÍTÍ HVĚZDY
A to je moc dobře, protože kdyby nesvítily, pak by něco nebylo v pořádku. Znamenalo by to, že jim došlo palivo nebo oblohu zakryl černý mrak. U mraku je naděje, alespoň latentní, že jej rozfouká vítr. Prý před pětašedesáti miliony let byl mrak mnoho měsíců tak hustý a nepropustný, že vegetace všude na Zemi usychala a velcí býložravci z toho důvodu chcípali hlady. Což malí hlodavci, jako třeba myši, ti mají tuhý kořínek a vždy něco schovaného na horší časy u kořenů stromů. To tenkrát praštil do Země větší kámen, když letěl moc blízko kolem. Řekl bych, že lepší předky, než ta malá zvířátka jsme si nemohli vybrat. Dodnes jsou nám milými společníky. Vnoučata se mazlila nejdřív s křečky, později s králíky. V mém mládí jsme králíky milovali v neděli kolem dvanácté, hned po polévce.
Světelnou show lampiček na noční obloze s obavami sleduji každý rok, protože její obraz slábne. Není to dojem, je to realita! Ačkoliv žiju na venkově mimo metropoli i velkou průmyslovou zónu, mléčnou dráhu na obloze už jako v dětství nevídám. Lidi, probuďte se! Umělá světla jsou drahá, může nastat „Black out“, a co si potom počneme. Žádné romantické procházky při měsíčním svitu. Jo, tenkrát, když trval v New Yorku pár dnů, hned se to projevilo v natalitě obyvatelstva. Kdyby však trval více dnů, na porodnost by už neměl žádný vliv.
Občas se v televizi objeví graf svítících bodů pospojovaný přímkami, připomínající ekonomickou studii nejkratších cest. Poněvadž není grafem rovinným, může jít i o studii jakýchsi krystalizujících objektů. Třeba je nějakou zašifrovanou zprávou špiónů, aniž by si toho všimla CIA nebo BIS. Špióni jsou všude a etnika „Navajo“ se už možná prozradila, tudíž zpravodajské služby potřebují nějaké prostředky k dorozumění. Kdepak mobily, ty už operátoři dávnou kontrolují. Zařízení typu „Enigma“ byl výborný prostředek k předávání zpráv, ale zase potřeboval přenosový systém. Čísla k šifrování jsou výborný prostředek, proč však vytvářet nové abecedy. Někteří ezoterici překládají biblické texty jako „alfa numerické“ zprávy v čekávání, že jim něco bylo zatajeno. Důležité je to, aby informace byla nezkreslená, uchovatelná a jednoduchá na rozluštění.
V době internetu a moderních technologií vidím progres šifer v obrazových, respektive „grafických zprávách“. Jde jen o to, jak na sebe neupozornit. I po šesti stech letech Dan Brown ještě dokázal světu vysvětlit, že na obrazu „Poslední večeře Páně“ sedí po pravici Kristově žena, nikoliv nejmladší z apoštolů Jan, jak se církevní hodnostáři snažili věřícím vysvětlovat. Leonarda da Vinci také moc bavilo posílat zprávy do budoucna, přičemž si představoval, jak jsou „čtenáři“ překvapeni. Jak obejít dogmata, aby za jejich porušení nepřicházel trest. Půvab ženského živlu byl v křesťanství až do baroka trochu popelkou v umění. Chlapi se raději modlí ke krásné ženě než k vousatému dědkovi. Proto zobrazovaná Marie Magdalská se musela fyzicky líbit polovině lidstva, její duchovní krásu si představovala druhá polovina.
Už ve starověkých civilizacích viděli hvězdopravci v několika svítících bodech na nebi určité zvíře nebo objekt. Ostatní předstírali, že mají pravdu. Přiznávám, že si umím představit Velký a Malý vůz (dvě Medvědice) v sedmi uspořádaných bodech, protože v dětství nám je ukázal otec spolu s průsečíkem zemské osy a nebeské klenby. Polárka nebo Severka není jedna hvězdička, ale hnedle tři za sebou jsoucí v prostoru.
Hvězdičky nemívají tvar krychle, nýbrž koule, protože je do tohoto tvaru při chladnutí deformovala Gravitace. Jde o nejmenší povrch konkrétní hmotnosti. Když skladovat drahé kovy, potom ve tvaru kuliček. Co se týká tvaru nebeských těles, pak se hodí koule k výuce početnosti objemů. Na nich si můžeme ukazovat, jak se k sobě přibližují, dotýkají se a po spojení deformují.
Nejprve si vysvětleme prvotní pojmy a zkratky. Na počátku byla „Absolutní Prázdnota“, v níž bojovala naděje s beznadějí, vznikání a zanikání, prostě rovnováha vzájemných protivenství. Filosofická škola v Mílétu hostila učitele jménem Anaximandros, který tento „stav jsoucna“ nazval Apeironem, čímsi prvotním. Použijme pro něj symbol „A“, číselně „jednotícím“ (1). Pak se něco stalo, přišel jakýsi příkaz, a z tohoto jednotného (1) se zrodila druhá kvalita. Z jediného Bodu vytryskl Prostor a čas, pro nějž užijme symbol „P1“.Ten požírá Apeiron, takže tu jsou dva kvalitativně rozdílné jevy, P a A, které odděluje bezrozměrná Blána, BuBlina, Bariéra.
Předpokládejme, že Apeiron nemá jakousi „vnější“ hranici, avšak časoprostor díky „Počátku“ vykazuje „Barieru“, která je společnou hranicí obou jevů. Dle kvantové fyziky je tu pravděpodobnost opakování jevu, takže počátků („P“) s barierami („B“) může být neomezeně. „Obraz“ hyperprostoru může připomínat „sýr s dírami“ nebo „mýdlovou pěnu“. Na přechodech přes bariery se zatím usilovně pracuje. Bublinkový hyperprostor lze početně zapsat rovnicí:
PN= A+ BN – 1
Josef Ježek
