Článek
První dva díly mě trošku překvapily, nechci říct vyloženě zklamaly, ale byly trochu jiné, pomalejší, než byla ta první série. Člověk se u nich smál méně, protože se celý děj teprve rozjížděl a tvůrci vsadili navíc na vážnější témata. Ovšem špičkování mezi Prahou, Ostravou a Brnem opět nemělo chybu.
Připomeňme vrcholné momenty, v podobě uřezaných prstů a sebeironie Václava Marhoula nebo improvizovanou recitaci slam poetry v přímém přenosu ranního vysílání v podání dvou moderátorů – Cyrilka (objev Ondřej Kokorský) a Radky (vynikající Zuzana Zlatohlávková), osamělé a o ovulaci recitující. Nebo bizarní scénka, kdy popletený zotavující se režisér Mirek, toho času na léčení, se obnažuje a kouří u sochy. „To není žádný úchylák, ale režisér,“ obhajuje ho plamenně jeho obětavá ošetřovatelka Radka.
Zajímavý obrat doznala postava bezdomovce Luboše (uvěřitelný Roman Slovák), který si nyní dobře vydělává na falšování různých potvrzení, naposledy pro režiséra Mirka, ze kterého se stává čím dál větší morous (Jan Kolařík opět nezklamal) a který potřeboval razítko, aby mohl nastoupit do práce, tedy pravý opak toho, na co je falšovatel různých úředních lejster zvyklý. Potvrzení pro režiséra zfalšováno a nic nebrání v cestě Mirka zpět do televizního studia. Nic kromě mladého dramaturga Šmardy (věrohodný Vojtěch Hrabák), který má po úraze Mirka více prostoru a celkem úspěšně se ujímá role šéfa pořadu. Zvyšuje se mu divácká sledovanost a nastěhuje se k němu mladá spolubydlící. Pořád mi ale připadalo, že je to nějak málo, že jsem od pokračování první série čekal trochu něco víc. A to přišlo v pondělí se třetím dílem spolu s intrikami a anonymním udáním a podlostmi vracejícího se režiséra Mirka, který se potřeboval zbavit Šmardy, aby mohl opět pořad řídit.
V posledním díle to už začalo opět „valit jak sviňa“, jak jsem byli zvyklí z loňska z první sady. Vrcholem byla absurdní scénka, kdy rodiče mladé hlasatelky počasí přišli svou dceru navštívit do televize a během krátké doby tam způsobili doslova poprask. Otec nacouval na liliputa, který představoval trpaslíka z pohádky a matka ukradla drahá líčidla maskérce při návštěvě kostymérny. (Tady zmiňme, že se role druhé maskérky musela narychlo ujmout jiná herečka, protože Ivanka Hloužková těsně před natáčením druhé řady zemřela, čest její památce).
Nejdříve tomu ale předcházela příprava, kdy jejich dcera, mimochodem skvělá mladá herečka Simona Lewandowská obcházela své kolegy s psíkem a prosíkem, aby na ni nebyli hnusní, jako obvykle.
Mám jen drobnou jazykovou výhradu, které si běžný divák ani nemusel všimnout. Ale vzpomínám si, že když se setkala v jednom z prvních dílů první řady mladá rosnička s Jurou Pavlicou z Hradišťanu, tak on si ji pamatoval jako malou holku, protože se znal s jejími rodiči. Tedy ti měli být z logiky věci ze Slovácka. To jak herci (rodiče) mluvili, však moravský slovácký dialekt vůbec nepřipomínalo, jinak byli ale velmi přesvědčiví, takové ty figurky rodičů s chybami, které mají sice rádi své děti, ale způsobí jim díky své přehnané péči komplikace. Mile mne překvapila v roli maminky Dana Morávková, kterou mám spojenou s úplně jinými rolemi. A taky nechodím na záchod, ale „na schůzi“.
Čeká nás ještě dalších pět dílů, tak uvidíme, kam se děj posune a čím nás ještě tahle televizní partička překvapí. Herce, kteří mohou být pro diváky z Prahy neznámí, chválím za jejich výkony a díky kvalitní předloze, mají o čem hrát. Díky Bohu za takové oživení pondělních večerů u obrazovky a že si umí Česká televize a její vrcholní zaměstnanci udělat legraci sama ze sebe. Nejhorší je vnitřní audit…
