Článek
„Ten poslední byl hroznej debil, musela jsem se s ním rozejít, protože kromě mě měl minimálně dvě další, na který jsem mu teď přišla a jich bylo ještě víc, ani mi nezapíral a říkal, jestli nezkusíme trojku nebo čtverku, tak jsem ho hned poslala do háje,“ sdělila mi nedávno moje známá Kamila, která nemá náladu na sexuální experimenty neboť má před sebou jiný úkol a to najít muže, se kterým by ráda založila rodinu. Připustila, že jestli to takhle půjde dál, nevylučuje ani možnost, že by se v budoucnu jen nechala oplodnit a s tím mužem by potom ani být nemusela, ale zatím ještě stále hledá toho pravého.
Kamila vypadá k světu, dá se s ní i dobře popovídat, práce se nebojí, takže bych na první pohled i poslech řekl, že je fajn holka. Nechápu tedy, proč má neustále stále se opakující problémy s muži a proč si konečně nemůže najít někoho normálního.
Je to takový neustále se opakující cyklus. Pokaždé se s nějakým mužem seznámí, většinou se do něj i zamiluje, ale po čase zjistí, že se s ním nedá vydržet a že je to maminčin mazánek, který si sám „ani neutře zadek“ anebo další extrém jako ten její poslední, je to „děvkař“, který se seznamuje s ženami na inzerát jen proto, aby si co nejvíce užil a na vážný vztah nepomýšlí (i když jí to prý na začátku neřekl a tvářil se, že s ní chce chodit a ne jen mít sex).
A takto je to plus mínus stále dokola a trvá to už skoro dvacet let. Za tu dobu poznala desítky různých chlapů, kteří ale nakonec měli vždy společné to, že se ukázali, že „sou divní“, jak mi opakuje vždycky, když se potkáme, což nebývá mockrát do roka. Je mi jí líto, snažím se jí poradit, aby se přes sebe přenesla a vybírala si jiné typy a také se snažila se ovládnout a nenaléhala na ně hned, že bych se chtěla vdávat a mít děti. Ona jim to jistě takto explicitně neříká, ale prostě to z ní vycítí.
Vysvětloval jsem jí, přestože jsem žádného z jejích partnerů nepoznal, že je na ně asi moc „hr“ a že na ně tlačí a že je na ní vidět, jak ráda by se už usadila a byla maminkou a to může ty muže odrazovat. Uznala, že to tak asi může být, že se snaží s tím něco dělat, ale po pár setkáních to prý na ní poznají, protože je opravdu už trochu nervózní a ve stresu z toho, že jí tikají biologické hodiny a že pokud si do pár let dítě nepořídí, tak později už to nemusí vyjít vůbec, takže je nejistá a začíná se obávat, aby vůbec kdy nějakého našla. Nechci, aby to vyznělo, že je chudinka neschopná a nepřitažlivá, která může být ráda, že vůbec nějakého sežene. Takto to rozhodně není. Také ji prý hodně stresují příbuzní, kteří se na každé oslavě (dělávají to zejména babičky nebo tátové) bez obalu vyptávají jestli někoho má a kdy bude mít děti a když řekne, že nikoho nemá, tak jestli není lesba.
Čím je starší, tím víc jí začínají podobné řeči vadit. Snažil jsem se jí nedávno seznámit s jedním mým kamarádem, o kterém jsem věděl, že dlouho neměl holku a že je slušný a že by to spolu mohli dát dohromady. Jenomže jsem nebyl důsledný a svůj pokus jsem nedotáhl do konce, když napoprvé hned oba nemohli a pak jsem na to zapomněl a když jsem toho svého kamaráda potkal teď, po boku měl takovou podobnou ženu, jako je Kamila, ale Kamila to nebyla, možná byla o pár let starší ta jeho nová přítelkyně, takže zase z toho nic nebylo.
Když o ní takto píšu a přemýšlím o ní, tak si říkám, že se musím ještě jednou zamyslet a zavzpomínat, kdo z mých známých by snad ještě připadal v úvahu a mohlo by z toho ještě něco být, kdybych jí s ním seznámil a pomohl ten problém vyřešit. Moc bych jí to přál…
