Článek
Na severu sousedí se Spojenými arabskými emiráty, na jihozápadě s Jemenem a na západě se Saúdskou Arábií. Součástí Ománu jsou exklávy Madha a Musandam, jež byly součástí neshod mezi Ománem a Spojenými arabskými emiráty, v roce 2003 oba státy podepsaly smlouvu o konečném ustanovení společných hranic, ale podrobnosti o této dohodě nebyly dosud zveřejněny.
V zemi žije v současné době přibližně 5 milionů obyvatel, nejvíce jsou zde zastoupeni Arabové, po nich následují přistěhovalci původem z Jižní Asie – Bangladéše (Bengálci), Indie, Pákistánu (Balúčové) Srí Lanky a také Afriky. Valná většina tamních obyvatel jsou muslimové, nejrozšířenější je ibádíjovská větev islámu. Nejvyznávanějším náboženstvím mimo islámu je hinduismus. Mluví se tu arabsky, což je úřední jazyk a hodně se zde taky používá, naštěstí pro turisty, angličtina.
fotka ománského Grand Canyonu
Wadi Nakhur to je takový ománský Grand Canyon
Údolí Wadi Nakhur je jedním z nejpůsobivějších přírodních úkazů v Ománu. Nachází se v pohoří Al-Hadžar poblíž Jabal Shams, nejvyšší hory Ománu, která dosahuje výšky 3009 metrů. Wadi Nakhur tvoří hluboký kaňon, jehož stěny místy dosahují výšky až 1000 metrů, což vytváří dramatickou a dechberoucí scenérii. Kombinace s divokou přírodou s do nebe tyčícími se horami a hlubokými kaňony a horskými vesničkami, kde se zastavil čas, to jsou typické obrázky z těchto míst.
Vede sem několik turistických tras různé obtížnosti, které nabízejí úchvatné výhledy do hloubky kaňonu a na okolní dramatické hory. Jednou z nejznámějších tras je tzv. Balcony Walk, která vede podél úzké římsy vysoko nad údolím a umožňuje výhledy na působivé geologické útvary a starobylé vesnice.
obrázek s úchvatnými výhledy
Cestou jsme zde potkali dost Čechů a co nás tady zatím nejvíc nadchlo? Kromě překrásné přírody asi každý východ a západ slunce, ty stojí opravdu za to, si přivstat a sledovat je. Bez čtyřkolky ať tady člověk raději nejezdí, protože se mu stane, že se někde zasekne a nebude moct vyjet. Všude se motají kozy.
všude jsme potkávaly kozy
Na nejvyšší vrchol jsem se vůbec nedostali, neboť je uzavřený kvůli vojenským účelům.
Cestou jsme viděli jedno havarované auto mezi kameny ve skalách, tak jsme si říkali, jak se sem asi dostalo a co se stalo s tou posádkou uvnitř?
obrázek s havarovaným autem
Stopy po krvi nebo pozůstatky lidských těl jsme nikde neviděli, ale zase tak důkladně jsme to místo raději nezkoumali a pokračovali dál.
Příště podáme report s obrázky třeba pro změnu zase od moře.
