Článek
Lyžařské středisko, kam jsme se letos vypravili, spadá do regionu Friuli Venezia Giulia a leží na severovýchodě Itálie v Julských Alpách na pomezí Itálie, Rakouska a Slovinska. Lyžovat tak můžete na jeden skipas kromě Tarvisia i na Monte Lussari či necelou půlhodinu autem v Sella Nevee propojené se slovinským Bovcem.
Když si zarezervujete dopředu přes cestovní kancelář ubytování a skipasy, vyjde vás to levněji, než lyžování u nás. Na jednu osobu na den lyžování zhruba sedm set korun. Tarvisio není pro Italy úplně top středisko, takže ceny jsou tu podle toho přijatelné i pro nás. Pizzu si dáte nahoře na svahu od šesti do dvanácti euro, kafe nebo kapučíno se pohybuje okolo dvou euro a pochutnáte si víc než v České republice.
Když jsme přijeli první den na parkoviště (bydlíme necelý kilometr od hlavní sjezdovky), přivítal nás italský dobrovolník, který s námi začal hovořit česky a protože byl slušný a příjemný a ukázal nám doklady, přispěli jsme mu několika eury na boj proti drogám a podobným závislostem.
dobrovolník přesvědčuje lyžaře, aby mu přispěl na léčbu drogově závislých, není však vyloučeno, že se jedná o podvodníky
Když jsme druhý den jeli do jiného střediska, opět nás na parkovišti přivítali dobrovolníci a opět chtěli příspěvek na boj proti drogovým závislostem. Přestože měli kartičky a dokumenty, které vypadaly přesvědčivě, tentokrát jsme jim už nic nedali a naopak jsem začal pochybovat o tom, jestli se nejedná o podvodníky.
Na parkovištích k vám přijdou a když zjistí, že jste Češi, začnou s vámi normálně československy hovořit a dělat vtipy. Kdybych je další den nepotkal na jiném místě, ani by mě nenapadlo podezírat je z něčeho nekalého, ale takto mi to přijde příliš sofistikovaně organizované a začínám si myslet, že se může jednat o podvodníky, takže tady jen upozorňuji všechny turisty a lyžaře, aby byli opatrní.
Co se týče lyžování, tak podmínky tu jsou lepší než u nás, přestože se tu pohybujeme ve výškách jen o něco málo větších než v Krkonoších. Přestože okolo sjezdovek je zeleň, na sjezdovkách bývá buď přírodní nebo umělý sníh a na vlecích a lanovkách nečekáte déle než dvě minuty, takže si zalyžujete více a lépe než u nás.
Je jen škoda, že letos nefunguje slovinská strana v okolí hory Kanin, kam jsme se vypravili necelou půl hodinu autem od Tarvisia, kde platí na italské straně naši skipasy. Lyžovat se tam dalo na sjezdovkách na italské straně, ale ty na slovinské straně z Bovce byly prý už vloni stejně jako letos zavřené. Kamarádi, kteří na nich dříve jezdili si je celkem pochvalovali. Já znám Julské Alpy jako turista a vyšlápl jsem si na několik vrcholků v čele s Triglavem, ale jako lyžař jsem tu letos poprvé a jsem spokojený a nevylučuji, že se sem brzy znovu vrátím.
lyžování v Tarvisiu
Počasí nám za celý týden sice úplně nevyšlo, často tu byla mlha, ale lyžovat se dalo každý den a oproti loňsku, kdy jsme několikrát čelili ve stejnou dobu jako letos u nás silnému dešti, tu vlastně sněhové podmínky k lyžování jsou dobré. Délku a obtížnost sjezdovek si člověk může vybrat podle svých schopností a sil a momentálních podmínek na svahu vybírá mezi červenými, modrými a černými. Několikrát se mi stalo, že ty černé sjezdovky byly sjízdnější než ty červené, protože tu na nich bylo méně lidí a sníh nebyl tolik rozhrnutý jako na těch méně prudkých, kde však jezdily davy.
Celkově hodnotím lyžování v Tarvisiu pozitivně a potkal jsem tu několik známých z Brna a z jižní Moravy. Má to svou logiku. Vzdálenost 500 kilometrů po dálnicích a cenově příznivé lyžařské podmínky a služby v restauracích a ubytování. Takže kdo jste tady ještě nelyžovali a nemáte rádi čekání v našich horách, tak se vypravte sem. Neutratíte víc a zklamaní určitě nebudete…
