Článek
„Jaruško, sežeňte Šenkovou. Ať nakluše zítra! Teď tu pro nikoho nejsem.“ Na druhý den: Žoviálně pozdravil plukovníka, ukázal na křeslo: „Posaďte se, bude to dlouhé dopoledne… Nejdřív povězte, co jste zjistili.“„Jsou to jednotlivosti, ale předpokládám, že vy už to, jako obvykle správně pospojujete… Před lety nastoupil do nemocnice nový ředitel. Zdá se, že se snažil a snaží vymyslet způsoby jak si nelegální cestou pomoci k penězům. Jen za léky a zdravotnický materiál se tam utratí na čtyři miliardy korun ročně. Jak jsem vám už říkala, zadal účetnictví externí firmě. A dnes už víme, že za to nemocnice, podle smlouvy, co jsem měla v ruce, platí 160 milionů ročně. A je zcela zřejmé, že tomu řediteli majitelka firmy nosí malou domů, jak se říká. Jen zatím nevíme kolik… Víme, že k němu do kanceláře chodí v pravidelných intervalech. Ředitel před časem najal na právní zastupování advokátní kancelář a propustil podnikového právníka. Roční suma pro tu kancelář dělá 180 milionů ročně. Jo, a proběhlo tam jakési velké výběrové řízení…“„Ok, ok. Aktivuju veřejné mínění, vy mi seženete podrobnosti o aktérech. Tím začneme. Připravte mi podrobnou informaci o tom, co je to za výběrové řízení, o co tam šlo a kdo z toho profituje. Chtěl jsem to po Pazderovi, ale vám důvěřuju víc.“ Další den, když plukovník přišla svolal Bacula štáb. „Tak plukovníku.. bude to jako ve škole. Přistupte k tabuli a řekněte, co víte. Pište, kreslete… ale hlavně ať tomu rozumíme… a vy, pánové, si dělejte co nejpodrobnější poznámky. Dnes, maximálně zítra, to musí být pohromadě. A pak to spustíme. Do týdne ! A plukovníku, do dvou dnů mi položíte na stůl zprávu o tom, co nám tady a teď popíšete… Tak spusťte. „Víme“, začala plukovník, „o dvou skupinách osob, jejichž cílem bylo a stále zřejmě je, nejprve získání vlivu a posléze i manipulace vedení nemocnice za účelem nastavení penězovodů. Skupina 1, a druhá skupina -tady je to poněkud nezřetelné-stopa směrem k pokusům o privatizaci. Jde o skupinu, která je zastoupená bývalým ředitelem nemocnice. Zvláštní je, že ho tam současný ředitel Bulý zaměstnal i po té, co ho nahradil ve funkci… Ideovým iniciátorem, který by se v případě privatizace stal majitelem nemocnice, je vlastníkem toho obřího koncernu Agronerv. Té první skupině šlo především o nastavení penězovodů, to už funguje. Ten, v tomhle konkrétním případě, používal a používá směrem ke zdravotnictví bývalou šedou eminenci odvětví – Šajdra. Svou roli tam hraje i bývalý ministr války. Osobou, který ty plány skupiny uskutečňoval a uskutečňuje, je současný ředitel Bulý. Ten, jak už jsem vám, pane vrchní, říkala, vybral firmu na vedení účetnictví nemocnice. A to i přesto, že nemocnice měla a má své účetní oddělení. Z té činnosti ředitel dostává pravidelné peníze a ty posílá, respektive nosí osobně Retikovi. Totéž se má dít i s právními službami. Kromě toho proběhl v nemocnici nákup gama nože. Cena přes sto milionů korun… A tady pozor… jde o státní dotaci. To výběrové řízení je na digitalizaci chorobopisů v ceně přes sto milionů korun. A vyhrála ho spřízněná firma. Spřízněná s ředitelem Bulým. To, co jsem tu uvedla, to jsou akce z nichž podrobnosti zatím nemám. Víme jen, že odtekly nemalé částky do rukou soukromých osob… Pokud jde o toho majitele Agronervu, tak tam jsme zjistili jen, a říkám to v uvozovkách, že ten se, eufemisticky řečeno, drobnými nezabývá.“ Když plukovník skončila, bylo chvíli skoro hrobové ticho. První promluvil Ulász: „Šéfe, zatím jsem nechal připravit žádost na soud o domovní prohlídce a prohlídce kanceláře toho ředitele Bulého a ještě potřebujeme jména těch, co byli namočený do toho výběrového řízení a toho kdo dodával ten nůž. Na ty bych to napsal taky. A samozřejmě i na ty externí firmy, teda jejich majitele. Takže účetní a advokáti. Potřebuju kompletní údaje- jména, bydliště atd.“„Tak, slyšela jste, plukovníku! To je první konkrétní úkol. Nejdřív důkladně připravíme ty prohlídky a souběžně sežeňte i bankovní výpisy firem i konkrétních zájmových osob. Za dva dny přijďte, budete maximálně podrobná a utvoříme štáb a harmonogram akce.“ Když se znovu ve stejném složení sešli, Bacula vůdcovsky pokynul: „Začne plukovník, po ní budou mluvit jednotliví členové mého týmu a já to pak shrnu a rozdělím úkoly.“ „Takže pane zástupče“, nadechla se plukovník, „budeme se nejdřív věnovat tomu Agronervu nebo tomu Retikovi ?“„Plukovníku! Nejprve půjdeme po konkrétních poznatcích. Konkrétních! Rozumíte?! Chiméry o Agronervu a především o jeho majiteli vypustíme. Zapomeneme na ně! Pokud ovšem nebudete mít konkrétní, naprosto hmatatelný poznatek. A i kdyby jste ho měla, nejdřív s tím příjdete za mnou a já se pak doptám u paní vrchní. Pak se uvidí! Doufám, že jste rozuměla!“„Rozuměla! Pane!“ Plukovník hlasitě polkla, na chvilku se odmlčela a pak trochu roztřeseným, ale přesto pevným hlasem pokračovala: „Všechny údaje na náměstka nemocnice a další aktéry toho výběrového řízení i nákupu nože předávám… Ještě se k tomu přimotal úředník ministerstva zdravotnictví a … tenhle, ten pro nemocnici zajišťoval nákupy léků a dalších pomůcek…“ Skočila plukovník svou řeč a podala papíry Ulászovi. Ulász to spočítal. „Hm.Je to zatím sedm adeptů na domovní prohlídku. To je to výběrové řízení. Pak je tu ta advokátní kancelář a ta účetní firma… Čím šéfe začneme ?“ „Obžalobu budu muset napsat na všechny. Ale my to rozdělíme. Začneme tím výběrovým řízením. Až bude po domovních prohlídkách, připíchneme je trestním stíháním. Trest dostanou. O to se postarám! A vy všichni se teď zvedněte ze židlí a připravte mi v bodech jak se do toho namočili. Dělat to za vás nebudu. První bude to výběrové řízení. Pak nákup nože. Nakonec advokátní kancelář a účetní firma. Po týdnu horečné policejní práce přistály na stole výsledky domovních prohlídek. Bacula dva dny seděl a psal… Pak si nechal zavolat policistku Šenkovou. „Víte, plukovníku, je tu problém! Zdrojový trestný čin je jasný. Prostě si připravili výběrové řízení tak, aby to vyhrála „jejich“ firma. Jakým způsobem tam ale probíhal tok peněz?“„Promiňte, pane zástupče, že vám skáču do řeči. Ale už jsme to vymysleli. Jen to musíte pospojovat…Firma, co to vyhrála, posílala peníze, jen na základě vystavených faktur, druhé firmě. A někdo to vybíral v hotovosti a předával dalšímu členovi bandy…“ „Ok. Zajímavá myšlenka… No,dejme tomu. Počkejte…“ Zamyslel se na moment Bacula. „…Přece jsme našli dopis, ve kterém ten Smutný žádá Pudila o půjčku… To je vodítko. Ti dva se jistě musí dobře znát! Ten Pudil je ředitelem té firmy, co kupovala a dodávala všechny léky a zdravotnický materiál do nemocnice. Musel vědět, kde se co šustlo. A když řekl Smutnému, aby mu nosil peníze, ten ho poslechl. A Pudil jako spojka nosil prachy Bulému a ten je rozdělovat dál!“ „Vy jste génius, pane zástupče… Tak jednoduché to bylo a my to neviděli!“ Řekla s respektem plukovník Šenková. „Děkuju. Ale vaše skvělá detektivní práce, vaše úvahy správným směrem, ty mně hodně pomohly. Zítra se stavte, budete jim distribuovat obžaloby a zahájení trestního stíhání.“„Můžu ještě jeden dotaz?“ „Vy jistě!“ „A co důkazy? Jak to bez nich projde u soudu ? Neměli bychom na tom ještě zamakat ?“„S tím si nelamte hlavu! Spravedlnost jsem tady já. Důkazy nepotřebuju. Jak to napíšu, tak to bylo. Nejlíp ze všech totiž vím, kdo je vinen. A to bohatě stačí. Dostane to naše soudkyně. Ona má policejní akademii a práva si dodělala potom…A ta jim to všem, podle obžaloby, na základě logicky navazujících vět o průběhu jejich činnosti, spočítá! Tak to bylo i v padesátých letech. Řada věcí tehdy byla v pořádku… tedy, co se techniky práce prokuratury týče…my se od nich musíme ještě moc učit!“
