Návrh na insolvenci

Dostat se do dluhů může být snazší, než se zdá. Jednotlivé půjčky se mohou postupně kumulovat, splátky přesahují finanční možnosti a dluhy se dostávají do prodlení. Bohužel, každý se může ocitnout v dluhové pasti, a opustit ji nemusí být tak snadné. Dlouhodobé nesplácení závazků může nakonec vést k nepříjemnému procesu exekuce. Řešením této situace může být podání návrhu na insolvenci.

Insolvence představuje specifický typ soudního řízení, známého jako insolvenční řízení, jehož cílem je projednat úpadek dlužníka nebo hrozící úpadek a určit nejlepší řešení pro co nejrychlejší a nejefektivnější uspokojení věřitelů. Toto řízení probíhá podle insolvenčního zákona, konkrétně zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a jeho řešení, v platném znění. Příslušným krajským soudem je ten, v jehož obvodu má dlužník bydliště nebo sídlo.

Insolvenční návrh představuje žádost podanou insolvenčnímu soudu s cílem zahájit insolvenční řízení. Tuto žádost může podat jak samotný dlužník, tak i jeho věřitel. Věřitel může podat insolvenční návrh pouze v případě, že je dlužník v úpadku. Naopak dlužník může podat návrh i v případě, že mu hrozí úpadek.

Většinou dlužník podává insolvenční návrh spolu s žádostí o povolení oddlužení. Pokud je návrh na insolvenci spojen s návrhem a povolením oddlužení, může ho podat pouze dlužník. Dlužník má možnost podat návrh na insolvenci spolu s návrhem na povolení oddlužení opakovaně.

Chcete vědět více o oddlužení?

Přečtěte si tento článek:

Jelikož hlavním cílem insolvenčního řízení je projednání úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka, je nezbytné v úvodu jasně definovat tyto termíny.

V případě, že dlužník vyhovuje všem uvedeným kritériím, nachází se v tzv. platební neschopnosti.

Dalším druhem úpadku je tzv. předlužení. Tato situace nastává, když dlužník má více věřitelů a celková hodnota jeho závazků přesahuje hodnotu jeho majetku, a to bez ohledu na to, kolik z těchto dluhů již bylo splatných. Předlužení se však týká pouze dlužníka, který je buď právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou.

V případě, že dlužník nesplňuje podmínky pro úpadek, může se jednat o tzv. hrozící úpadek. Hrozící úpadek nastává, když lze na základě všech okolností rozumně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

Obecně platí, že dlužník není schopen plnit peněžité závazky, pokud zastaví platby podstatné části těchto závazků nebo je neplní déle než 3 měsíce po uplynutí lhůty splatnosti. Další možností je neschopnost uspokojit některou ze splatných pohledávek věřitele vůči dlužníkovi, ať už prostřednictvím výkonu rozhodnutí, exekuce, nebo nesplnění povinnosti předložit seznam majetku, závazků nebo zaměstnanců dle nařízení insolvenčního soudu.

Dlužník má právo být zastoupen osobou, která je oprávněna podat návrh. Oddlužení představuje pouze jednu z možností řešení úpadku; vedle toho existují také alternativy jako konkurs nebo reorganizace. Podrobnější informace o těchto přístupech k řešení úpadku naleznete v článku „Úpadek dlužníka a jeho řešení“.

Pokud má dlužník v úmyslu podat insolvenční návrh spojený s žádostí o povolení oddlužení, nemůže tak učinit sám, pokud nemá magisterské právnické nebo ekonomické vzdělání. Oprávněni k sestavení takového návrhu za dlužníka (nebo dlužníky) jsou:

Návrh na oddlužení musí být podán na předepsaném formuláři. Insolvenční návrh spojený s návrhem na oddlužení může podat nejen jednotlivá osoba, ale také tzv. společný návrh manželů.

V případě čistě insolvenčního návrhu (bez spojené žádosti o oddlužení) jsou formální požadavky méně striktní. Neexistuje přesně stanovený formulář pro návrh na insolvenci, ale stále platí požadavek na písemnou formu. Dlužník musí svůj návrh na insolvenci podepsat a tento podpis musí být ověřen úředně.

Dlužník musí disponovat příjmem. Dříve bylo zapotřebí prokázat, že je schopen uhradit alespoň 30 % ze všech svých nezajištěných pohledávek věřitelů pro získání povolení oddlužení. V současné době tato podmínka není striktně vyžadována, avšak to neznamená, že by dlužník mohl získat oddlužení, i když nemá žádný nebo velmi omezený příjem a není schopen hradit žádné závazky. Pro insolvenční řízení je obecně nutné, aby dlužník prokázal dostatečný příjem, který pokryje náklady spojené například s advokátním zpracováním insolvenčního návrhu, odměnou insolvenčnímu správci a minimálně v takové výši i pohledávky nezajištěných věřitelů.

Dopady podání návrhu na insolvenci jsou v rámci insolvenčního řízení specifické, přičemž veškerá přijatá podání jsou zveřejněna v insolvenčním rejstříku. Na začátku tohoto rejstříku jsou zahrnuty informace o věřitelském insolvenčním návrhu, úředním záznamu o předběžném hodnocení insolvenčního návrhu a konečně insolvenční vyhlášce, která oznamuje účinky zahájeného insolvenčního řízení. Insolvenční soud poté vyzve i další věřitele, aby přihlásili své pohledávky do insolvenčního řízení.

Existuje i možnost, že žádná podání nebudou zveřejněna v insolvenčním rejstříku. Pokud má insolvenční soud pochybnosti o oprávněnosti podaného návrhu, nezveřejní ho a ani nevydá insolvenční vyhlášku. V takovém případě insolvenční soud odmítne návrh věřitele kvůli jeho zjevné nedůvodnosti, nebo postupuje podle prvního odstavce.

Závěrem je třeba zdůraznit, že insolvenční návrh může podat nejen dlužník, ale také věřitel. Věřitel, který podá insolvenční návrh, musí připojit přihlášku svých pohledávek na stanoveném formuláři a zároveň uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení a soudní poplatek.

Často dochází k záměně mezi insolvenčním návrhem a návrhem na povolení oddlužení, ačkoli jsou oba návrhy vzájemně propojeny, nejsou však totožné. Návrh na povolení oddlužení může být podán pouze dlužníkem a to pouze prostřednictvím určených osob. Důležitou podmínkou je, aby záměr dlužníka, například v rámci oddlužení, byl poctivý. Dlužníci jsou povinni přistupovat k celému insolvenčnímu řízení zodpovědně a současně respektovat pokyny insolvenčního správce a udržovat s ním komunikaci.

S úctou váš průvodce právem

JUDr. David Pytela, MBA, LL.M., advokát

Advokátní kancelář Olomouc • Prostějov • Přerov | akpytela.cz

Zdroje:

zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění