Protiprávní zkracující jednání dlužníka

Často se na mě obrací klienti, kteří se ocitnou v pozici věřitelů a potřebují poradit, co dělat, když dlužník, kterému půjčili peníze, se snaží zbavit svého majetku, aby se vyhnul splacení svého dluhu. Naštěstí Občanský zákoník poskytuje těmto klientům různé prostředky, jak se bránit proti takovému jednání dlužníka.

Pokud Vás zajímá, co vše udělat nejlépe pro to, abyste si co nejvíce postili, že svoji pohledávku dostanete zaplacenou, tak si přečtěte tento článek (v článku je obsažen VZOR směnky a VZOR smlouvy o zápůjčce):

Podle ustanovení § 589 odst. 1 občanského zákoníku platí, že zkracuje-li právní jednání dlužníka u spokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Následující část tohoto ustanovení stanoví, že neúčinnost právního jednání dlužníka je stanovena rozhodnutím soudu na žádost věřitele (odpůrčí žaloba). Z toho vyplývá, že v případě zjištění zkracujícího jednání dlužníka musí konat věřitel a podat žalobu k soudu.

Ustanovení se odkazuje na obecné právní jednání. Ale co to přesně zahrnuje? Pojem právního jednání musí být vykládán široce, aby věřitel mohl bránit proti co nejširšímu spektru omezujícího jednání dlužníka. Jinými slovy, jde o jakékoliv jednání, které by mohlo negativně ovlivnit majetek dlužníka (například uzavřené smlouvy, jako kupní smlouvy, kdy je něco prodáváno pod cenou, nebo darovací smlouvy, kdy se majetek převede na jinou osobu zdarma, což dlužníka zbavuje majetku). Je však důležité mít na paměti, že pokud má dlužník jiný majetek, který lze podrobit exekuci, zkracující jednání neprobíhá. Rozhodující je, zda by exekuce na majetek dlužníka vedla k plnému uspokojení věřitele.

Ustanovení také zmiňuje dlužníka. Dlužníkem není myšlen pouze dlužník ve smyslu závazkového práva. Lze odporovat i jednání ručitele a dalších osob, které mají závazky vůči věřiteli nebo jednání manžela dlužníka.

Pohledávka musí být v době zkracujícího jednání již existující, ale nemusí být splatná nebo vykonatelná. Pohledávka může vzniknout na základě existujícího právního vztahu až v budoucnosti, nemusí být určitá a může být podmíněná. Z toho vyplývá, že právo na omezení platí pouze pro pohledávky týkající se peněz.

Při rozhodování soudu však musí být pohledávka vykonatelná, což znamená, že musí být potvrzena vykonatelným rozhodnutím nebo jiným titulem, na základě kterého lze provést nucený výkon nebo exekuci.

Věřitel může namítat neúčinnost právního jednání,

a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám,

b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, nebo

c) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

Z této definice vyplývá, že úmysl omezit věřitele musí být znám oběma stranám.

V případě písmena b) platí, že druhá strana sice nemusela vědět o úmyslu, ale měla by mít podezření. Jde o zaviněnou neznalost, která vychází z nedodržení náležité péče. Podmínka je splněna, pokud byly nebo měly být podezřelé okolnosti známé. Podle Nejvyššího soudu České republiky stačí, že odpůrce věděl, že dlužník má alespoň jednu nesplacenou pohledávku a že dlužník učinil právní úkon s úmyslem zabránit jejímu uspokojení.

Osobou blízkou se rozumí příbuzný v přímé linii, sourozenec, manžel nebo partner. Toto ustanovení platí i pro právnické osoby, když dlužník je jejím statutárním orgánem, společníkem, členem nebo zaměstnancem a jestliže by její újmu pociťoval jako vlastní.

Věřitel může uplatnit neúčinnost bezúplatného právního jednání dlužníka, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. Výjimky zahrnují:

a) plnění povinnosti uložené zákonem,

b) obvyklé příležitostné dary,

c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo

d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

Jako příklad pod písmenem a) můžeme uvést plnění výživného, vrácení majetku, nebo náhradu škody. Je důležité, aby tyto formy plnění odpovídaly stanoveným částkám.

Obvyklé příležitostné dary jsou hodnoceny z perspektivy dlužníka a obdarovaného. Obvykle se jedná o dary k narozeninám, vánočním dárkům, nebo darech k výročím a podobně.

U písmena c) je kritériem přiměřenost. Plnění musí být přiměřené nejen z hlediska výše, ale také četnosti, s důrazem na finanční závazky dlužníka. Jako příklad lze uvést finanční příspěvky na charitativní účely.

Písmeno d) zahrnuje situace, kdy plnění není výslovně stanoveno zákonem, ale vyplývá z morálních principů nebo zásad slušnosti. Sem spadá například poskytování výživy osobě, která není stanovena zákonem nebo náhrada nezaviněné škody.

Podle ustanovení § 592 občanského zákoníku se stejná pravidla jako u výše uvedených právních jednání použijí i na případy opomenutí, které způsobí ztrátu majetkového práva dlužníka nebo vytvoří závazek vůči jiné, a to i v případě, že dlužník odmítne dědictví, ledaže je dědictví zadlužené.

Vzhledem k tomu, že lhůty pro podání žaloby na neúčinnost právního jednání jsou relativně krátké, má věřitel možnost předčasně uplatnit výhradu tím, že ji oznámí druhé straně, vůči níž chce neúčinnost právního jednání namítnout, a to prostřednictvím notáře, exekutora nebo soudu. Tím věřiteli běží lhůta pro podání žaloby na neúčinnost právního jednání až poté, co se pohledávka stane vykonatelnou.

Pokud nemáte svoji pohledávku vykonatelnou a čeká Vás nutnost podat žalobu, tak si přečtěte tento článek, jak na to (v článku je obsažen VZOR předžalobní výzvy):

Pokud už je dlužník v insolvenci, je potřeba svoji pohledávku vymáhat prostřednictvím insolvenčního řízení. Ohledně oddlužení najdete více v tomto článku:

Tento článek se pokusil objasnit situace, kdy se může věřitel bránit vůči právním jednáním dlužníka, která jsou proti jeho zájmům. Nicméně život přináší různé situace, které nelze vždy předvídat. Proto je vždy vhodné konzultovat s odborníkem, který poskytne individuální rady a řešení pro konkrétní situace.

S úctou váš průvodce právem

JUDr. David Pytela, MBA, LL.M., advokát

Advokátní kancelář Olomouc • Prostějov • Přerov | akpytela.cz