Škoda způsobená zvířetem - kdo odpovídá a v jakém rozsahu?

Zvířecí škody často nesou s sebou dojemné příběhy. V naší kanceláři nám přišla postarší paní E., která s pláčem v očích sdělovala, jak přišla o svého domácího mazlíčka, yorkšírskou fenku. Jejího miláčka totiž napadl jiný pes, a to přímo na dvorku domu, kde paní E. žije. Tato bolestná událost se stala přímo před jejíma očima.

Základní pravidlo v § 2933 Občanského zákoníku stanoví povinnost vlastníka zvířete nahradit způsobenou škodu, bez ohledu na to, zda bylo zvíře pod jeho dohledem či dohledem osoby, které vlastník zvíře svěřil. Stejná povinnost platí i v případě, kdy zvíře vlastníka opustí. Zákonodárce v tomto smyslu vymezuje primární odpovědnost vlastníka zvířete, který odpovídá za škodu i v případech, kdy nemá faktickou kontrolu nad zvířetem, a to bez možnosti osvobození.

Pokud však zvíře způsobí škodu v době, kdy je pod dohledem jiné osoby, které bylo zvíře svěřeno nebo která zvíře chová nebo jinak používá, odpovídá tato osoba společně a nerozdílně s vlastníkem. Vzhledem k tomu, že zavinění této osoby není rozhodující a nelze se osvobodit od odpovědnosti, hovoříme o absolutní objektivní odpovědnosti.

Důležité je také podotknout, že pokud pes, který je venčen nezletilým dítětem, napadne jiného psa, nezletilé dítě nese odpovědnost za škodu způsobenou psem. Odpovědnost však nese i zákonný zástupce nezletilého dítěte, a to kvůli zanedbání náležitého dohledu podle § 2921 Občanského zákoníku.

Cílem této právní úpravy je ochrana společnosti před riziky vyplývajícími z nepředvídatelného chování zvířat. Tato ustanovení se aplikují v situacích, kdy původ újmy spočívá v chování zvířete.

Paragraf 2934 Občanského zákoníku poskytuje privilegované postavení určité kategorii zvířat, umožňující vlastníkovi a osobě, které bylo zvíře svěřeno, osvobození se od povinnosti nahradit škodu, pokud prokáží, že při dozoru nad zvířetem nezanedbali nezbytnou opatrnost. Taktéž mohou dokázat, že by škoda vznikla i při vynaložení této nezbytné opatrnosti. Zákon v tomto kontextu upřednostňuje domácí zvířata, která slouží vlastníkovi při výkonu jeho povolání, jiné výdělečné činnosti nebo k obživě. Také mohou být považována za privilegovaná, pokud slouží jako pomocníci osob se zdravotním postižením.

Pro využití této možnosti osvobození od odpovědnosti je nezbytné, aby škoda byla způsobena domácím zvířetem. Přesné definice, co se považuje za domácí zvíře, v zákoně nejsou uvedeny. V důvodové zprávě však nalezneme vysvětlení, že „domácí“ jsou taková zvířata, jejichž druh žije s člověkem buď bezvýjimečně, nebo převážně. Přítomnost farem s pštrosy či krokodýly nic nemění na tom, že z hlediska občanského zákoníku jsou pštros a krokodýl považovány za divoká zvířata.

Tedy pod pojmem domácí zvířata lze chápat psy, kočky a různý dobytek.

Zvíře lze považovat za privilegované, pokud splňuje následující podmínky:

- Slouží k výkonu povolání, jiné výdělečné činnosti nebo k obživě.

- Působí jako pomocník pro osobu se zdravotním postižením.

Tato kategorie zvířat zahrnuje ta, která jsou využívána při určité systematické činnosti, například lovecké psy, hlídací psy nebo hospodářská zvířata chovaná pro suroviny.

Tato skupina zahrnuje zvířata, která slouží k usnadnění života osobám se zdravotním postižením a pomáhají jim překonat jejich hendikep.

Pokud jsou splněny výše uvedené podmínky, má vlastník zvířete (nebo osoba, které bylo zvíře svěřeno) možnost osvobodit se od povinnosti nahradit škodu. To však platí pouze v případě, že vlastník dokáže, že při dohledu nad zvířetem nezanedbával nezbytnou opatrnost, nebo že by škoda nastala i při plné vynaložení této opatrnosti. Tato pečlivost zahrnuje veškerou péči o zvíře, kterou lze očekávat od průměrně obezřetného a rozvážného vlastníka.

Pro lepší pochopení můžeme uvést příklad s hlavní roli hrajícím útočícím psem. Tento pes se však nachází v průmyslovém objektu, kde slouží místnímu hlídači při výkonu jeho povolání. Během směny pes zaútočil na dívku, která s kamarádem procházela okolo objektu na nedalekou tramvajovou zastávku. Hlídač zapomněl zavřít bránu, pes mu utekl a pokousal bezbrannou dívku do nohy. I když se jedná o privilegované zvíře podle § 2934, takové jednání hlídače nelze považovat za dostatečné vynaložení potřebné opatrnosti. Proto není možné použít osvobozující argument pro nezodpovědnost v případě náhrady škody na pokousané dívce.

Zásadní distinkce mezi ustanoveními diskutovanými v předchozím textu spočívá v přístupu k odpovědnosti. V § 2933 je odpovědnost považována za absolutní a objektivní, na rozdíl od § 2934, kde se jedná o objektivní odpovědnost s možností osvobození. Tato odlišnost má své kořeny v tom, že jednotlivci podléhající § 2933 chovají zvířata spíše pro zábavu nebo potěšení, a proto není nutné omezovat jejich odpovědnost nebo jinak upřednostňovat jejich postavení. Naopak § 2934 se zaměřuje na situace, kdy jsou zvířata chována pro vyšší užitek. Zákonodárce tak rozpoznal, že v těchto případech by absolutní objektivní odpovědnost byla příliš přísná.

Pozor na to, když vlastníte nebo jen máte ve vlastní dispozici zvíře.

Můžete odpovídat za cokoliv, co zvíře způsobí.

S úctou váš průvodce právem

JUDr. David Pytela, MBA, LL.M., advokát

Advokátní kancelář Olomouc • Prostějov • Přerov | akpytela.cz