Výživné nezletilého dítěte

Existují dvě možnosti, jak stanovit výživné (alimenty) pro nezletilé dítě:

Samozřejmě první varianta je vždy nejlepší, neboť nejvíce odpovídá zájmu nezletilého dítěte a zároveň dochází k zachování dobrých vztahů mezi rodiči. Vztah mezi rodiči nezletilé dítě vnímá a zásadně ovlivňuje jeho chování a psychiku.

V případě, že se však rodiče nejsou schopni dohodnout na výši výživného pro své nezletilé dítě, nezbývá než se obrátit na příslušný okresní soud. A to s návrhem na stanovení (případně snížení, zvýšení) výše výživného.

Místně příslušným soudem pro podání shora uvedeného návrhu je vždy okresní soud, v jehož obvodu má nezletilé dítě bydliště.

Obrátit na soud se může jak matka, tak i otec, bez ohledu na to, kdo má dítě svěřeno v péči.

Není však výjimkou, že jeden z rodičů požádá soud o zvýšení výživného a druhý z rodičů zároveň požádá o snížení výživného.

Návrh týkající se výživného pro nezletilé dítě je osvobozen od soudních poplatků, tudíž za jeho podání se neplatí.

Nutno je upozornit na konstantní judikaturu soudů, že obecně každé tři roky dochází z důvodu samotného plynutí času k objektivní změně poměrů na straně nezletilého dítěte. A to s ohledem jeho psychického i růstového vývoje.

Výživné, ať je již stanoveno dohodou či rozhodnutím soudu je vždy povinným rodičem hrazeno k rukám rodiče, do jehož péče bylo dítě svěřeno soudním rozhodnutím nebo dle dohody rodičů.

Ministerstvo spravedlnosti za účelem sjednocení výše výživného pro dítě vydala tabulku, která sice není pro soud závazná, ale ve většině případů je z ní při stanovení výživného vycházeno. Výživné na dítě je doporučeně stanoveno takto:

Korekce: Při výpočtu výživného bohužel není možné vycházet pouze z částek uvedených ve výše uvedené tabulce. Částky uvedené ve výše uvedené tabulce je třeba podrobit korekcím, a to následujícím způsobem:

1) Rozsah styku povinného

Částka, případně částky (podle toho, jestli je 1 nebo více dětí), které uvádí kalkulačka, je třeba poměrně snížit podle toho, v jakém rozsahu probíhá styk povinného s dítětem. A to na základě následujícího výpočtu:

V = (S / 30,4) x K

V … částka výživného po korekci

S … počet dnů, po které neprobíhá styk povinného s dítětem

30,4 … průměrná délka měsíce

K … částka, která vychází z výše uvedené tabulky

2) Minimum povinného

Částka, případně částky (podle toho, jestli je 1 nebo více dětí), které vyjdou v bodě 1), je třeba poměrně snížit, pokud povinnému nezůstane stanovené minimum. To je následující:

1 dítě … není stanoveno

2 děti … 66 % z průměrného čistého příjmu

3 děti … 55 % z průměrného čistého příjmu

4 děti … 50 % z průměrného čistého příjmu

Jak: Pokud povinnému při součtu všech částek výživného, které vyjdou v bodě 1), nezůstane výše uvedené % z průměrného čistého příjmu, tak je třeba všechny částky výživného poměrně snížit tak, aby povinnému toto % povinnému zůstalo.

U nezletilého dítěte vykonávajícího povinnou školní docházku, případně připravujícího se na další povolání na střední škole, bude přiznání výživného odpovídajícího odůvodněným potřebám dítěte pravidlem. Dále taktéž soud přihlíží k hrazeným volnočasovým aktivitám dítěte a taktéž k výdajům. A to těm, jež má dítě se svým zdravotním stavem (dioptrické brýle, alergie, astma, antikoncepce aj.).

Výživné nezletilého je počítáno při zohlednění nejen fakticky dosahovaných příjmů povinného, ale celkové movité a nemovité situace stran majetku v jeho vlastnictví a jeho životní úrovně (tedy např. zda vlastní jednu či několik nemovitostí nebo bydlí v pronájmu nebo vlastní několik drahých aut a jezdí na zahraniční dovolené atd.).

Mezi příjmy povinného je třeba počítat nejen příjmy ze zaměstnání či z podnikání, ale taktéž příjmy z brigád a jiných příjmů jako například příjmy z pronájmu. Nelze však mezi příjmy počítat například zemědělské dotace či dávky státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi.

K posouzení majetkových poměrů povinného se taktéž počítají příjmy osob, žijících s ním ve společné domácnosti. Typicky příjmy ze zaměstnání (a jiné příjmy) manželky či přítele/přítelkyně povinného a naopak, za předpokladu, že společně hospodaří.

Umožňuje soudu vycházet nejen z faktických, ale i případně možných příjmů povinného. Potencionalita má postihovat zejména situace, kdy je výživou povinný bez prostředků, vyhýbá se práci nebo je zaměstnán v práci, kde dosahuje nižších výdělků, než by dosahoval v zaměstnání, pro které má vzdělání, a proto nemůže a ani nechce plnit řádně vyživovací povinnost.

Ten z rodičů, kterému je nezletilé dítě svěřeno do péče, si svou vyživovací povinnost vynahrazuje svojí osobní péčí o dítě. Obecně platí, že na rodiči, s nímž dítě žije ve společné domácnosti, leží vyživovací povinnosti ve fakticky větším rozsahu než na druhém, výživou povinném rodiči, neboť zajišťuje dítěti, bydlení, stravu, úklid, praní, hygienické potřeby apod.

Dle ustanovení občanského zákoníku má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko přitom předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte, tedy předchází hledisku shora uvedenému pro výživné nezletilého.

Životní úroveň rodičů však dítě sdílí v obou směrech, typickým příkladem jsou děti, které se věnují drahým sportovním aktivitám, mnohdy na vrcholové, závodní úrovni. Zájmová činnost, byť by byla finančně náročná, důvodem pro zvýšení výživného být nemůže. A to pokud si její financování rodiče nemohou dovolit, protože životní úroveň dítěte je závislá na životní úrovni rodičů.

Při rozhodování soudu je třeba taktéž vždy zohlednit tzv. odůvodněné výdaje tedy, zda mají rodiče ještě jinou vyživovací povinnost k dalším svým dětem.

Dalšími odůvodněnými výdaji jsou typicky náklady na dopravu do zaměstnání a náklady spojené se svým zdravotním stavem.

Naopak pro soud nerozhodné jsou, a velice často je jimi i přesto argumentováno, náklady na bydlení, splátky půjček, hypoték či jiné závazky, ať už je jejich důvod jakýkoliv. Tyto nelze plnit přednostně na úkor zajištění řádné výživy nezletilých dětí, která je pohledávkou přednostní. Ani režim dnes velice často využívaného oddlužení, v němž se rodič může nacházet, nemá na stanovení výživného vliv.

Velice často se rodiče odvolávají na dárky, které dětem kupují a na náklady vynakládané v rámci styku s dětmi. Podle judikatury soudu vynakládá-li rodič finanční prostředky pro dítě v rámci styku, pak k tomu nemůže soud přihlížet, neboť se jedná o zcela dobrovolná plnění, která druhému rodiči při zajišťování základních potřeb nezletilého dítěte nepřinášejí žádné benefity. Dále také není možné přihlížet k příspěvkům, které nepřekračují rámec běžného obdarovávání dětí.

Výživné nezletilého, stejně jako péče a styk, se vždy povinně řeší v rámci každého rozvodu manželství.

Ohledně rozvodu manželství se dočtete více v tomto článku:

Pokud by Vás kromě výživného nezletilého dítěte zajímalo i výživného zletilého dítěte (rodiče často mají více dětí), tak si přečtěte tento článek:

Peněžní prostředky pro nezletilé dítě nejsou nic bagatelního, proto je důležité dbát na to, aby výživné (alimenty) bylo hrazeno v adekvátní výši.

S úctou Váš průvodce právem

JUDr. David Pytela, MBA, LL.M., advokát

Advokátní kancelář Olomouc • Prostějov • Přerov | akpytela.cz