Hlavní obsah
Právo a státní správa

Děti mě mnoho let ignorují. Ale dědit chtějí

Foto: JUDr. Petra Langerová, Ph.D., LL.M., advokátka/Generováno Ai

Vztahy v rodině mohou být různé. Někteří příbuzní o sebe vzájemně pečují, jiní se o sebe nezajímají – a je to svobodná volba každého. Je pak také ale naší svobodnou volbou, komu přenecháme svůj majetek.

Článek

Co říká zákon?

Obecně samozřejmě platí, že po rodičích dědí všechny jejich děti. Respektive pokud měl rodič ještě manžela, pak rovným dílem dědí manžel i děti. Tento stav platí, pokud se zůstavitel nerozhodne jinak. Stejně tak je zde „pojistka“ pro potomky v podobě povinného dílu, pokud by na své děti rodič v závěti bezdůvodně „zapomněl“.

Mám jako rodič/zůstavitel možnost rozhodnout jinak?

Ano, máte. Možností, jak ovlivnit, kdo po vás bude dědit a kdo nabyde Váš majetek, je vícero.

Každá z možností však má svá pravidla a také úskalí a je tedy vždy vhodné celou záležitost velmi dobře promyslet a ideálně se o tomto poradit s advokátem či notářem.

Způsoby řešení, se kterými se v praxi nejčastěji setkáme, jsou darování za života, závěť a vydědění.

Vydědění jako trest?

Vydědění potomci často vnímají vydědění jako nespravedlnost a trest. Rodiče se pak někdy snaží využít vydědění rovněž jako formu trestu pro potomky za chování, které se jim nelíbilo. Má však vydědění k tomuto sloužit?

Vyděděním zbavíme potomka veškerých nároků na majetek po smrti zůstavitele, jelikož mu nepřipadne ani povinný díl. Rozhodně se však nejedná a ani nemůže jednat o pouhý trest. Podmínky vydědění jsou přísné a rozhodně není v možnostech zůstavitele, aby dítě vydědil kdykoli se mu zachce a z jakéhokoli důvodu, který jej zrovna napadne.

Pokud se již rodič rozhodne své dítě vydědit, jedná se většinou o velmi závažné důvody a ani pro rodiče samotného to není snadné. V listině o vydědění pak musí být důvody vydědění pečlivě popsány.

Kdy lze vydědit?

Zákon obecně stanovuje, že je možné vydědit potomka, který:

- neposkytl svému rodiči potřebnou pomoc v nouzi,

- neprojevuje o rodiče opravdový zájem, jaký by projevovat měl,

- byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze, nebo

- vede trvale nezřízený život.

Specifickým důvodem vydědění je pak situace, kdy potomek je natolik zadlužen, či si počíná natolik marnotratně, že je tu obava, že pro jeho potomky žádný povinný díl už nezbyde. Takto však může zůstavitel potomka vydědit leda za předpokladu, že jeho povinný díl přenechá dětem tohoto potomka. Takto tedy může zůstavitel „zachránit“ majetek pro své vnuky.

Nezajímá se o mě

Důvod spočívající v neprojevování zájmu o rodiče je asi ten nejčastější. Ale pozor, pokud ani rodič nejeví bez důvodu zájem o potomka, nemůže se pak na tento důvod odvolávat.

Nemůže se jednat ani o krátkodobé neshody, pro které se potomek s rodičem nestýká, či se o něho nezajímá. Většinou se musí jednat opravdu o dlouhodobý nezájem. Samotná absence osobního styku pak tento důvod také nemusí zakládat, pokud jsou rodiče s dítětem v kontaktu jiným způsobem, typicky v době, kdy potomek pobývá v cizině.

To dítě žije hrozně!

Někdy rodiče přichází s tím, že se jim nelíbí, jak jejich potomek žije, a proto by jej chtěli vydědit. Samozřejmě se může jednat o legitimní důvod, ale záleží na tom, co konkrétně se rodiči nelíbí.

Pohled na to, co je vhodný a nevhodný způsob života se může u každého lišit. Pro někoho může být nepřijatelné, že se potomek rozvede, pro někoho, že se rozhodne nemít děti či se své děti rozhodne nepokřtít. Tyto důvody však obecně pro vydědění nestačí. Musí se jednat o takový způsob života potomka, který je obecně přijímaný jako nezřízený – například nadužívání drog, život na ulici, apod. Často by se pak mělo jednat také o chování potomka, které má vliv i na zbytek rodiny.

Nesouhlasím s vyděděním

Rodič má právo vydědit potomka, dítě však má také právo se vydědění bránit, pokud má pocit, že toto nebylo oprávněné. Jedná se však o citlivé spory, jelikož zůstavitel již logicky do tohoto nemůže zasahovat a uvést svůj pohled na věc a obecně by se měla vůle zůstavitele co nejvíce respektovat.

Pokud však skutečně máte pocit, že vydědění bylo ovlivněno toliko subjektivním pohledem zůstavitele, který neměl podklad ve skutečném stavu věcí, či byl jeho názor nějak ovlivněn, určitě se bránit v rámci dědického řízení můžete, kdy notář vás odkáže na podání žaloby.

Vyřeším to hned

Pokud chcete to, kdo dostane váš majetek ovlivnit docela jistou formou, kterou je velmi obtížné napadnout, darujte za života. Můžete tak svůj majetek rozdělit zcela dle své vůle a tento už nepůjde do dědického řízení. Darování mezi dětmi a rodiči je osvobozeno od daně.

Závěť

Závětí můžeme určit, kdo bude co dědit a případně také za jakých podmínek. Zůstavitel tak má svobodu v tom, jaký podíl kdo dostane bez ohledu na zákonnou dědickou posloupnost. Je možné také samozřejmě určit nejen podíl dědice, ale také konkrétní majetek, který nabyde.

Součástí závěti může být také vydědění. Pokud však všechen majetek odkážete někomu jinému než potomkům a zároveň je nevydědíte, budou mít nárok alespoň na povinný díl.

Stejně jako vydědění samotné lze napadnout i závěť. Pokud chcete možnost zpochybnění závěti co nejvíce eliminovat, sepište závěť formou veřejné listiny – tedy formou notářského zápisu. Jinak lze samozřejmě sepsat závěť i jinak, například vlastní rukou, či před svědky.

Hodně štěstí nejen v rodinných vztazích.

Petra Langerová,

advokátka v Olomouci a Šternberku

Zdroje:

zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz