Článek
Vydržení
Znamená to, že jsme o věc přišli a musíme ji původnímu vlastníkovi odevzdat? Nebo je zde šance, že jsme v mezidobí vlastnické právo k věci nabyli? Pro tyto případy občanský zákoník upravuje institut vydržení, jakožto jeden ze způsobů nabytí vlastnického práva, ať již k věci movité, či nemovité. Prostřednictvím vydržení dochází ke sjednocování stavu faktického se stavem právním, tedy ke sjednocování toho, kdo věc drží a kdo věc vlastní. K tomuto však musí být splněny podmínky, které zákon předpokládá, a které si níže rozebereme.
Držba
Abychom však mohli hovořit o „držbě“, jakožto předpokladu pro uplatnění vydržení, musí se jednat o situaci, kdy je osoba přesvědčena, že ji náleží vlastnické právo k věci, resp. nesmí se jednat například o situaci, kdy má osoba věc v nájmu, apod.
10 let
První podmínkou pro vydržení vlastnického práva je uplynutí určité doby. Řádné vydržení vyžaduje, abychom věc movitou drželi 3 roky a věc nemovitou 10 let. V případě mimořádného vydržení se tyto doby zdvojnásobí a u věci movité to bude 6 let a u nemovité věci 20 let. A jaký je rozdíl mezi řádným a mimořádným vydržením?
Typy vydržení
V případě řádného vydržení zákon vyžaduje, aby byla držba pravá, poctivá a aby se tato zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva za jiných okolností, resp. za situace, kdy by byl převodce oprávněn věc převést. V případě mimořádného vydržení je opět vyžadována poctivost držby (resp. její absence její nepoctivosti), nicméně již není zapotřebí prokázat platný právní titul.
Právní titul
Právní titul, který je vždy zapotřebí u řádného vydržení může být například kupní smlouva, kdy převodce (prodávající) nebyl vlastníkem, ale kdyby vlastníkem byl, došlo by k platnému převodu vlastnického práva.
Pravá držba
Pravá držba pak vyžaduje, aby se ten, kdo se vydržení domáhá, nedostal k držbě věci lstí či svémocně.
Dobrá víra
Nejdůležitější předpoklad pro vydržení je pak samozřejmě dobrá víra držitele, resp. jeho poctivost. Ten, kdo by měl vlastnické právo vydržet, musí být v dobré víře, že právo, které vykonává mu skutečně náleží, resp. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivým je pak ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že mu toto právo nenáleží.
Pokud tedy například nalezneme na ulici nějakou věc, nemůžeme se samozřejmě důvodně domnívat, že k ní vykonáváme vlastnické právo, když je nám zřejmé, že věc patří někomu jinému.
Pokud však někdo poctivost držitele popírá, je na něm, aby tuto nepoctivost prokázal.
Jak je to u manželů
Dlužno také zmínit, že mezi manžely vydržecí doba vůbec neběží, stejně jako mezi jinými osobami žijícími ve společné domácnosti. Tedy po dobu, kdy jsou osoby v manželství, nelze uplynulou dobu počítat do doby potřebné k vydržení věci jednoho z manželů manželem druhým.
Plynulost vydržecí doby
Co se týče běhu vydržecí doby (3 a 10 let, případně 6 a 20 let), pak tato musí nepřerušená. Držba se přeruší, nevykonával-li držitel v průběhu této doby držbu déle než jeden rok.
Žaloba na určení vlastnického práva
A zde se vracíme k původní otázce, tedy jak se bránit proti situaci, kdy někdo tvrdí, že je vlastníkem věci, o které se však domníváme, že patří nám. Pokud máte za to, že k vydržení došlo, tedy jste poctivým držitelem, který má právní titul k nabytí věci (řádné vydržení) nebo nemá platný právní titul (mimořádné vydržení), pak je potřeba se obrátit na soud s žalobou na určení vlastnického práva k věci.
