Článek
Kromě obecné povinnosti zaměstnance nahradit škodu však zákoník práce upravuje další tři zvláštní povinnosti, a sice povinnost nahradit škodu vzniklou nesplněním povinnosti k odvrácení škody, povinnost nahradit schodek na svěřených hodnotách a povinnost nahradit škodu vzniklou ztrátou svěřených věcí.
Obecná povinnost nahradit škodu (§ 250 zákoníku práce)
Obecná povinnost nahradit vzniklou škodu postihuje všechny zaměstnance, kteří porušili své povinnosti při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, v důsledku čehož vznikla škoda (rozlišujeme skutečnou škodu a ušlý zisk) a jednání zaměstnance je kryto zaviněním ve formě úmyslu či nedbalosti. Pokud tedy vznik škody zaměstnanec nezavinil a škoda vznikla zaviněním jiného zaměstnance, či vlivem náhody, za škodu samozřejmě odpovídat nemůže a není tak povinen k její náhradě.
Při obecné povinnosti zaměstnanec nahrazuje skutečnou škodu, a to buďto poskytnutím peněžní náhrady ve výši způsobené škody, nebo je-li to možné, uvedením do předešlého stavu (např. opravou poškozeného stroje). Zavinění zaměstnance je v případě obecné povinnosti povinen prokázat sám zaměstnavatel.
Forma zavinění má vliv na rozsah náhrady škody. Požadovaná náhrada za škodu způsobenou z nedbalosti (zaměstnanec nechce škodu způsobit, jde jen o určitou míru jeho neopatrnosti ve vztahu k plnění pracovních úkolů) nesmí přesáhnout 4,5násobku průměrné měsíční mzdy zaměstnance. Toto omezení neplatí v případě škody způsobené v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek, či úmyslně, kdy zaměstnanci vzniká povinnost nahradit celou skutečnou škodu. U úmyslně způsobené škody pak může nadto zaměstnavatel požadovat i náhradu ušlého zisku.
Nesplnění povinnosti k odvrácení škody (§ 251 zákoníku práce)
Povinnost nahradit vzniklou škodu má i zaměstnanec, který její vznik sice sám nezavinil, ale o tom, že škoda zaměstnavateli hrozí, věděl, a vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance nebo proti hrozící škodě sám nezakročil. Samozřejmě nelze po zaměstnanci vyžadovat zásah v případě, kdy by se sám vystavil nebezpečí ohrožení života a zdraví. Rovněž neodpovídá za škodu, kterou způsobil při odvracení škody a jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem. Výše náhrady škody pak nesmí přesáhnout částku rovnající se trojnásobku průměrného (hrubého) měsíčního výdělku zaměstnance.
Vznik schodku (laicky manka) na svěřených věcech (§ 252 zákoníku práce)
V určitých případech může zaměstnanec nést zodpovědnost za věci, které mu zaměstnavatel svěřil a které se pojí s jeho povinností tyto svěřené hodnoty vyúčtovat. Mezi takové věci můžeme například uvést peněžní hotovost v pokladně, či zboží ve skladu atd. Klíčové je, aby hodnoty byly určeny pro oběh a obrat a zaměstnanec měl možnost s nimi osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny. Druh odpovědnosti se pak liší dle toho, uzavřel-li zaměstnavatel se zaměstnancem dohodu o odpovědnosti zaměstnance za svěřené hodnoty, či nikoliv. Zatímco v prvém případě zaměstnanec odpovídá za celý schodek vzniklý na těchto hodnotách, v druhém má pouze obecnou povinnost (k tomu viz. výše).
Hodnotami, ohledně kterých nelze uzavřít dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, neboť nesplňují podmínku určení pro oběh a obrat, jsou například automobily, notebooky, firemní telefony.
Podstatným rozdílem oproti obecné povinnosti k náhradě škody je, že se zavinění zaměstnance v případě uzavřené dohody o odpovědnosti předpokládá a zaměstnavatel jej tak není povinen prokazovat. Oproti tomu je na zaměstnavateli, aby prokázat vznik schodku na svěřených hodnotách v době, kdy byly zaměstnanci svěřeny a že se zavázaným zaměstnancem byla uzavřena dohoda o odpovědnosti.
Odpovědnosti za vzniklou škodu se může zaměstnanec zprostit jen tím, že prokáže vznik škody bez jeho zavinění (např. dojde ke vzniku škody vlivem přírodní katastrofy, zaviněním třetí osoby, či znemožněním zaměstnanci s hodnotami nakládat).
Dohoda o odpovědnosti zaměstnance za svěřené hodnoty
K tomu, aby zaměstnanec odpovídal za schodek na svěřených věcech je kromě vzniku schodku a zavinění zaměstnance dále zapotřebí uzavření písemné dohody o odpovědnosti. Dohoda o odpovědnosti může být se zaměstnancem uzavřena nejdříve dnem dosažení jeho 18. narozenin. Pozor, pokud je zaměstnanec omezen ve svéprávnosti, dohoda nesmí být vůbec uzavřena, a to ani v případě, souhlasí-li s jejím uzavřením zákonný zástupce zaměstnance. Dohoda se pak může vztahovat druhově toliko na věci výše specifikované. Při uzavřením dohody o hmotné odpovědnosti, stejně jako při jejím skončení, musí zaměstnavatel provést inventuru.
Uzavření dohody o odpovědnosti není nezměnitelný stav a za zákonem předvídaných situací od ní můžete odstoupit. Tak tedy můžete učinit vykonáváte-li jinou práci, jste-li převedeni na jinou práci, či jiné pracoviště, jste-li přeloženi k jinému místu výkonu práce, nebo pokud zaměstnavatel v době do 15 kalendářních dnů od obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Dohoda se v takovém případě ruší dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody zaměstnavateli doručeno, případně dnem pozdějším, je-li v dohodě uveden. Nutno rovněž uvést, že odstoupení musí být také písemné.
Ztráta svěřených věcí (§ 255 zákoníku práce)
Zaměstnanec je dále povinen nahradit škodu způsobenou ztrátou nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných věcí, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení. Musí se tedy jednat o věci, které zaměstnavatel zaměstnanci poskytl k výlučnému užívání a zaměstnanec tak má možnost zabezpečit jejich ochranu, např. počítač, mobilní telefon, diktafon. Zaměstnanec však neodpovídá za ztrátu svěřených věcí jako např. automobil, neboť jejich ochranu nemůže nikdy plnohodnotně zabezpečit. U věcí, jejichž hodnota převyšuje 50.000,- Kč, se však vyžaduje uzavření dohody o odpovědnosti za ztrátu.
Dohoda o odpovědnosti zaměstnance za ztrátu svěřených věcí
Stejně jako dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty musí být i dohoda o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí uzavřena v písemné formě, a to nejdříve v den, kdy zaměstnanec dosáhne 18 let věku. Shodně rovněž nemůže být uzavřena se zaměstnancem omezeným ve svéprávnosti.
O této dohody pak může zaměstnanec odstoupit tehdy, jestliže mu zaměstnavatel nevytvořil podmínky k zajištění ochrany svěřených věcí proti jejich ztrátě.
Škodu vzniklou ztrátou svěřených věcí je povinen zaměstnanec zaměstnavateli nahradit v plné výši, omezení průměrným měsíčním výdělkem tak v tomto případě neexistuje.
