Článek
Novela stavebního zákona není běžnou změnou několika paragrafů. Zasahuje do 42 zákonů, významně mění organizaci stavební správy i územního plánování a může ovlivnit fungování veřejné správy na mnoho let dopředu. Přesto její projednávání probíhá téměř bez širší veřejné diskuse. Rozhodl jsem se proto projít průběh jednání Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, vyslechnout vystoupení poslanců i odborné veřejnosti a porovnat je s tím, jak je novela prezentována navenek. Výsledek podle mého názoru stojí za pozornost.
Mediální prostor v posledních týdnech zaplňují především politické spory a osobní příběhy veřejně známých osobností. Ve stínu těchto témat se však projednává novela stavebního zákona, která může zásadním způsobem ovlivnit fungování stavební správy, územního plánování i výkon veřejné správy jako celku.
Pozornost si přitom zaslouží nejen samotný obsah novely, ale také způsob její přípravy a projednávání.
Návrh byl předložen jako poslanecká iniciativa, čímž obešel standardní mezirezortní připomínkové řízení. Nabízí se proto otázka, zda je takový postup vhodný u novely, která mění 42 zákonů, obsahuje stovky stran textu a více než stovku pozměňovacích návrhů.
Předkladatelé svůj postup odůvodňují potřebou rychlého přijetí změn. Tento argument však postupně ztrácí přesvědčivost. Od předložení návrhu uplynulo již několik měsíců, během nichž přibyly další desítky pozměňovacích návrhů a samotné projednávání se výrazně prodloužilo. Doba legislativního procesu tak dnes převyšuje dobu, kterou by standardně zabralo mezirezortní připomínkové řízení.
Právě proto se nabízí otázka, proč nebyl využit běžný legislativní postup. Mezirezortní připomínkové řízení není pouhou formalitou. Jeho smyslem je odstranit rozpory, posoudit dopady navrhovaných změn a umožnit odbornou diskusi ještě před předložením návrhu Poslanecké sněmovně.
Místo toho dnes sledujeme situaci, kdy se průběžně objevují další pozměňovací návrhy, opravují se chyby návrhů předchozích a orientace v celé novele je stále obtížnější. Výsledkem je stav, kdy se jen obtížně odpovídá na jednoduchou otázku – jaká bude výsledná podoba zákona.
Co skutečně zaznělo na hospodářském výboru
Významnou část veřejné diskuse představovalo projednávání novely na 12. schůzi Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, která se uskutečnila dne 25. června 2026. Jednání trvalo více než tři hodiny a jeho kompletní videozáznam je veřejně dostupný ve videoarchivu Poslanecké sněmovny.
Nešlo o anonymní rozhodování. Za podobou novely i jejím projednáváním stojí konkrétní lidé, kteří ponesou odpovědnost za výslednou podobu zákona i jeho dopady do praxe.
Při projednávání vystupovali zejména:
- Ing. Radim Fiala (SPD) – předseda hospodářského výboru,
- Mgr. Zuzana Mrázová (ANO 2011) – předkladatelka novely,
- Ing. Hana Landová – vládní zmocněnkyně pro stavební zákon,
- Ing. Zuzana Ožanová (ANO 2011) – zpravodajka,
- Ing. Berenika Peštová, Ph.D. (ANO 2011) – členka hospodářského výboru.
Úvodní vystoupení předkladatelky se soustředilo především na deklarované přínosy navrhované novely.
Zuzana Mrázová
„…jsme připraveni vést k jednotlivým návrhům věcnou a odpovědnou diskusi a věřím, že společným cílem nás všech bude přijmout takové řešení, které bude kvalitní, obhajitelné a funkční v praxi…“
Současně zazněla informace, že hospodářský výbor bude projednávat přibližně 130 pozměňovacích návrhů.
Zuzana Ožanová
„…bylo předloženo kolem 130 pozměňovacích návrhů, kterými se dneska budeme zabývat…“
Teprve následná rozprava však ukázala, že pochybnosti o způsobu projednávání nezaznívaly pouze od odborné veřejnosti, ale také od samotných poslanců.
Kritika způsobu projednávání
Jedním z prvních vystoupil Michal Kučera (TOP 09). Jeho kritika se netýkala obsahu novely, ale především způsobu, jakým byla poslancům předložena.
Michal Kučera
„…takhle složitý tisk si zasluhuje trošku respekt k poslancům a poslankyním hospodářského výboru… dostali jsme to ne ani 24 hodin před jednáním hospodářského výboru… tady bývalo zvykem, že předkladatel u těch nesouhlasů dával aspoň jednou či dvěma větami důvod toho nesouhlasu… To tady není…“
Na jeho vystoupení reagoval předseda hospodářského výboru Radim Fiala, který připustil mimořádnost celé situace.
Radim Fiala
„…ano, já tomu rozumím, chápu vaši připomínku, říkal jsem že to je výjimečná situace…“
Výrazně kritické bylo také vystoupení Lukáše Vlčka (STAN), který upozornil nejen na pozdní doručení podkladů, ale především na absenci skutečné odborné diskuse.
Lukáš Vlček
„…to co vidíme je opravdu pokračováním toho zmaru chaosu zmatku… dostat takhle velký tisk s tak velkým počtem pozměňovacích návrhů na poslední chvíli… odborná debata tady opravdu chyběla… Je mi hrozně líto že takhle zásadní věc děláme touhletou formou…“
K podobnému závěru dospěl také Ivan Adamec (ODS), který upozornil na samotný způsob předložení návrhu.
Ivan Adamec
„…ten prapůvod tohodlentoho problému je v začátku projednávání návrhu tohoto zákona jako poslaneckého návrhu…“
Výhrady zazněly i od Bohuslava Niemiece (ANO).
Bohuslav Niemiec
„…jsme v tady tom procesu jako velmi zmatení… bojím se toho, že nám tam spoustu věcí uteče, které pak budeme novelizovat…“
Z jednotlivých vystoupení je patrné, že kritika způsobu projednávání nezaznívala pouze z opozičních lavic. Opakovaly se zejména výhrady k rozsahu návrhu, množství pozměňovacích návrhů, krátké době na jejich prostudování a absenci standardní odborné diskuse.
Odborná veřejnost: Kritika se netýkala jen politiků
Pochybnosti o způsobu přípravy a projednávání novely nezaznívaly pouze od poslanců. Významnou část jednání tvořila vystoupení zástupců odborné veřejnosti, kteří se dlouhodobě věnují stavebnímu právu, územnímu plánování nebo zastupují obce, jež budou novou právní úpravu každodenně aplikovat.
Jejich vystoupení byla zajímavá tím, že se soustředila především na samotný legislativní proces a praktické dopady navrhovaných změn.
Anna Vinklárková: Nešlo o rychlost, ale o obejití připomínkového řízení
Jedním z nejvýraznějších vystoupení bylo vystoupení Ing. arch. Anny Vinklárkové z organizace Arnika.
Hned v úvodu upozornila na skutečnost, že novela byla předložena jako poslanecký návrh, přestože podle jejího názoru existoval dostatek času k tomu, aby prošla standardním mezirezortním připomínkovým řízením.
Ing. arch. Anna Vinklárková
„…byl předkládán jako poslanecký návrh s tím, že se má projednat rychle, a už je to půl roku… mezirezortní připomínkové řízení šlo za toho půl roku stihnout… očividně není cílem schválit a projednat to rychle, ale je cílem obejít standardní mezirezortní připomínkové řízení…“
Další část vystoupení věnovala argumentaci Ministerstva pro místní rozvoj, které dlouhodobě odůvodňuje potřebu změn délkou povolovacích procesů.
Ing. arch. Anna Vinklárková
„…na webu ministerstva k novému stavebnímu zákonu se dočtete, že 7 až 10 let trvá povolování staveb… 7 až 10 let paní ministryně opravdu netrvá povolování staveb… Průměrně 6 měsíců podle průzkumu inženýrské komory, mediánově dokonce 3 měsíce…“
Současně vyzvala Ministerstvo pro místní rozvoj, aby při přípravě legislativy vycházelo z odborných analýz.
Ing. arch. Anna Vinklárková
„…já bych vás požádala, abyste místo šíření dezinformací nechali zpracovat analýzy a zveřejnili ty analýzy a vycházeli z těch analýz při přípravě zákonů…“
Ve svém vystoupení dále upozornila na opakované opravy komplexního pozměňovacího návrhu i na výhrady odborné veřejnosti z různých profesních oblastí.
Ing. arch. Anna Vinklárková
„…už jsou zase dva dílčí návrhy, které opravují chyby v tom komplexním pozměňovacím návrhu… akademici, úředníci, zástupci samospráv, právníci, architekti, památkáři… zasílají otevřené dopisy… a vy stále na to nereagujete…“
Na závěr shrnula svůj pohled na očekávané dopady novely.
Ing. arch. Anna Vinklárková
„…nepovede to ke zrychlení povolování staveb. Jediné k čemu to povede je, že projdou nějaký developerský projekty, který by za současných zákonů a současných pravidel neprošly…“
Sdružení místních samospráv: Návrh nejprve kvalitně připravte
Významné bylo rovněž vystoupení Jiřího Beneše za Sdružení místních samospráv České republiky.
Na rozdíl od předchozích řečníků nevystupoval za odbornou organizaci zabývající se stavebním právem, ale za sdružení zastupující stovky měst a obcí, které budou novou právní úpravu každodenně používat.
Ve svém vystoupení připomněl, že Sdružení místních samospráv se problematice věnovalo dlouhodobě – připravilo odbornou panelovou diskusi, samostatnou konferenci a sbíralo zkušenosti starostů, projektantů, stavebních úřadů i dalších odborníků.
Přesto jejich základní výhrada zůstává stále stejná.
Jiří Beneš (Sdružení místních samospráv ČR)
„…náš základní postoj je velmi jednoduchý. Chceme aby byl návrh připravený dobře osvědčenými postupy, což je připomínkové řízení… Nejdříve návrh kvalitně připravte po procesní i věcné stránce, odstraňte rozpory, vypořádejte zásadní připomínky, doložte dopady do území, státní kasy a teprve potom jej předložte parlamentu ke schválení…“
Jiří Beneš následně upozornil na rozdíl mezi standardním fungováním samospráv a způsobem projednávání této novely.
Jiří Beneš
„…si neumíme představit, že bychom na zastupitelstvu hlasovali o materiálu, u kterého nevíme kdo za něj nese odbornou odpovědnost, kdo ho připravoval, nemáme řádně zpracovanou analýzu jeho dopadů, neznáme finanční náklady ani důsledky pro fungování obce. Takový materiál bychom prostě vrátili k přepracování…“
Ve svém vystoupení současně zdůraznil, že kritické připomínky nepřicházejí pouze od starostů.
Jiří Beneš
„…i od odborné veřejnosti neslyšíme podporu, ale především konkrétní výhrady. Nejde o obecnou kritiku, ale o popis rozporů, nejasností a praktických problémů…“
Na závěr shrnul důvod, proč Sdružení místních samospráv považuje další projednávání novely za problematické.
Jiří Beneš
„…nemyslíme si, že by bylo správné přijímat tak zásadní změny jen proto, že už legislativní proces běží. U stavebního práva, které bude ovlivňovat obce, investory i občany na dlouhá léta, by měla být rozhodující kvalita návrhu, nikoliv rychlost jeho projednávání…“
Společný jmenovatel
Po zhlédnutí celého jednání hospodářského výboru mě zaujala jedna skutečnost.
Přestože jednotliví řečníci zastupovali rozdílné politické strany, odborné organizace i samosprávy, jejich výhrady se v několika bodech opakovaly.
Nejčastěji zaznívalo:
- kritika zvoleného legislativního postupu,
- absence mezirezortního připomínkového řízení,
- mimořádný rozsah pozměňovacích návrhů,
- nedostatek času na jejich posouzení,
- obavy z praktických dopadů novely.
Právě tato shoda je podle mého názoru jedním z nejzajímavějších momentů celého jednání. Kritika totiž nezaznívala pouze od opozice ani pouze od odborných organizací. Obdobné výhrady opakovaně formulovali poslanci, zástupci odborné veřejnosti i představitelé samospráv.
Debata nekončila jen u procesu. Zaznívaly i obavy z praktických dopadů
Jednání hospodářského výboru se neomezilo pouze na kritiku způsobu projednávání novely. Diskuse se postupně přesunula také ke konkrétním pozměňovacím návrhům a jejich možným dopadům do praxe.
Právě zde se ukázalo, jak obtížné je orientovat se v návrhu, který mění 42 zákonů a současně je doplňován více než stovkou dalších pozměňovacích návrhů.
Výstižně to během jednání shrnul poslanec Michal Kučera, když se projednávala odpovědnost za škodu související s pozměňovacím návrhem R1 č. 1214.
Michal Kučera
„…já jenom připomenu tu odvahu, se kterým tady měníme těch 42 zákonů, a myslím si že se tak nějak moc jako neptáme těch nositelů těch zákonů zda s tím souhlasí nebo ne… já to beru jako v duchu téhleté novely…“
Právě tato poznámka podle mého názoru dobře vystihuje atmosféru celého jednání. Nešlo pouze o spor o jednotlivé paragrafy. Opakovaně se vracela otázka, zda je možné v jednom legislativním procesu měnit tak rozsáhlý počet právních předpisů, aniž by návrh prošel standardním připomínkovým řízením.
Role vládní zmocněnkyně
Významnou roli při přípravě novely sehrává také vládní zmocněnkyně pro stavební zákon Ing. Hana Landová.
Její jméno během projednávání zaznívalo opakovaně, přesto veřejná debata o jejím působení zůstává poměrně omezená.
Veřejně známou skutečností je, že před svým nástupem na Ministerstvo pro místní rozvoj dlouhodobě působila ve společnosti FINEP. Tuto profesní minulost popsala například média v době jejího jmenování do funkce vládní zmocněnkyně. Sama skutečnost předchozího působení v soukromém sektoru samozřejmě není ničím neobvyklým ani sama o sobě nevypovídá o kvalitě navrhované legislativy. Přesto jde o okolnost, která je při diskusi o zásadní reformě stavebního práva legitimním předmětem veřejného zájmu.
Stejně legitimní je podle mého názoru i otázka, kdo je skutečným autorem jednotlivých koncepčních změn, které novela přináší. U standardního vládního návrhu bývá tento proces poměrně dobře dohledatelný prostřednictvím důvodové zprávy, mezirezortního připomínkového řízení a vypořádání připomínek. V případě poslaneckého návrhu je tato transparentnost výrazně nižší.
Nejde jen o stavební zákon
Ve veřejné debatě se často hovoří o novele stavebního zákona. Toto označení je však poněkud zavádějící.
Ve skutečnosti se nejedná pouze o změnu jednoho zákona, ale o rozsáhlý legislativní balík zasahující do 42 právních předpisů. Změny se dotýkají nejen stavebního řízení, ale také územního plánování, organizace státní správy, ochrany veřejných zájmů i dalších oblastí veřejného práva.
Právě proto podle mého názoru nelze diskusi zúžit pouze na otázku, zda se zrychlí povolování staveb. Stejně důležité je hodnotit způsob přípravy celé novely, její předvídatelnost, kvalitu legislativního procesu a možné dopady do každodenní praxe.
Otázky, které podle mě zůstávají otevřené
Po zhlédnutí celého jednání hospodářského výboru a prostudování veřejně dostupných materiálů mi zůstává několik otázek, na které jsem nenašel jednoznačnou odpověď.
- Proč byl zvolen právě poslanecký návrh místo standardního vládního legislativního procesu?
- Proč nebylo využito mezirezortní připomínkové řízení, přestože na něj podle některých vystupujících existoval dostatek času?
- Kdo nese odbornou odpovědnost za jednotlivé koncepční změny obsažené v novele?
- Byly dostatečně vyhodnoceny dopady navrhovaných změn na obce, stavební úřady, investory i veřejnost?
- Existují analýzy, které prokazují, že navrhované změny skutečně povedou ke zrychlení a zjednodušení povolovacích procesů?
Tyto otázky podle mého názoru nejsou politické. Jsou zcela legitimní u návrhu, který významně mění fungování stavebního práva i organizaci veřejné správy.
Závěr
Po zhlédnutí více než tříhodinového jednání Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, prostudování pozměňovacích návrhů i vystoupení poslanců a odborné veřejnosti jsem si odnesl jeden základní poznatek.
Diskuse se zdaleka nevede pouze o jednotlivých ustanoveních stavebního zákona.
Ve skutečnosti se vede o tom, jakým způsobem mají v České republice vznikat zásadní zákony.
V průběhu jednání zaznívala řada výhrad. Některé přicházely od opozičních poslanců, jiné od koaličních. Kritické připomínky formulovali zástupci odborných organizací i představitelé samospráv. Přestože se jejich pohled na jednotlivá ustanovení novely často lišil, v několika bodech se překvapivě shodovali.
Opakovaně zaznívalo, že:
- návrh neprošel standardním mezirezortním připomínkovým řízením,
- poslanci dostali rozsáhlé podklady na poslední chvíli,
- novela obsahuje mimořádné množství pozměňovacích návrhů,
- nebyly dostatečně vysvětleny důvody, proč předkladatel některé návrhy podporuje a jiné odmítá,
- není zřejmé, zda byly dostatečně vyhodnoceny dopady navrhovaných změn.
Právě tato shoda napříč politickým i odborným spektrem podle mého názoru stojí za pozornost.
Neznamená automaticky, že novela je špatná.
Neznamená ani to, že všechny vznesené výhrady jsou oprávněné.
Znamená však, že návrh tohoto rozsahu si zaslouží maximálně otevřenou odbornou diskusi.
Nejde jen o developery ani o stavebníky
Stavební zákon není zákonem, který slouží pouze developerům nebo stavebníkům.
Je to jeden ze základních právních předpisů upravujících rozvoj území, ochranu veřejných zájmů, postavení obcí, vlastníků pozemků i sousedů.
Jeho dopady se dotýkají prakticky každého.
Právě proto by měl být připravován transparentním způsobem, na základě odborných analýz, s dostatečným časem na připomínky a veřejnou diskusi.
Nejde totiž pouze o to, jak rychle bude zákon schválen.
Stejně důležité je, jak kvalitně bude připraven.
Každý si může udělat vlastní názor
Smyslem tohoto článku není přesvědčovat čtenáře, že novela je správná nebo špatná.
Stejně tak není jeho cílem hodnotit jednotlivé politiky.
Cílem je upozornit na průběh projednávání novely a na argumenty, které při něm zazněly.
Jednání Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny je veřejně dostupné stejně jako sněmovní tisk i pozměňovací návrhy. Každý si proto může udělat vlastní obrázek o tom, jakým způsobem je jedna z nejvýznamnějších legislativních změn posledních let připravována.
Pokud má novela skutečně přinést zjednodušení stavebního práva a zrychlení povolovacích procesů, bude to nepochybně přínosem.
Stejně důležité však je, aby důvěru veřejnosti vzbuzoval i samotný způsob její přípravy.
Právě ten totiž rozhoduje o tom, zda bude nový zákon vnímán jako výsledek otevřené odborné diskuse, nebo jako legislativa, která vznikala bez dostatečné možnosti odborné kontroly.
Zdroje
