Článek
Opět je nám podsouvána myšlenka, že pokud nezačneme rychle stavět, nebudeme mít dostatek bytů. Opět zde máme mantru dlouhého povolování. Údajně stavíme na faktech…
Realita? Místo toho tady opět posloucháme „příběh“. Názor, že „památkáři“ či „archeologové“ ztěžují proces, je děsivým důkazem naprostého nepochopení svěřené agendy ze strany paní ministryně. Vážená paní ministryně, proces nikdo neztěžoval. To ztěžování totiž má název - je to právě ona ochrana veřejných zájmů.
Povolování stavby „mordoru“ dle paní Landové trvalo několik desetiletí. Projektová dokumentace na bytový dům stojí 50 milionů, a když ji musí investor předělávat dvakrát třikrát, tak každých 50 milionů se projeví v ceně bytů? Paní Landová, tahle manipulace je opravdu laciná. Pokud někdo předělává již existující dokumentaci, tak náklady na úpravu asi nebudou totožné jako náklady na zpracování celé dokumentace, ne? A proč také neříkáte, že to přepracování dokumentace má obvykle nějaké důvody. A těmi důvody je právě například ochrana veřejných zájmů. Kdyby investor zpracoval dokumentaci v souladu s veřejnými zájmy, pak by dokumentaci třeba nemusel předělávat, ne?
Vracíme se k principu jeden úřad, jedno rozhodování, jedno razítko? Opravdu VRACÍME? Kdy tento princip fungoval?
Tak například stavební zákon č. 50/1976 Sb., obsahoval následující:
„Mají-li být prováděny stavební úpravy nebo udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou, přiloží stavebník k jejich ohlášení stavebnímu úřadu stanovisko orgánu státní památkové péče. Totéž se týká objektů na územích vyhlášených ochranných pásem a chráněných území podle příslušného zákona.“
„Stavební úřad ve stavebním řízení zajistí vzájemný soulad předložených stanovisek dotčených orgánů státní správy vyžadovaných zvláštními předpisy a posoudí vyjádření účastníků řízení a jejich námitky.“
Tj. tvrzení paní ministryně, že se vracíme k principu jednoho razítka, je přinejmenším pohledem posledních 50 let, nepravdivé.
Tvrzení o tom, že pomalost povolování staveb je příčinou nedostupnosti bydlení, je také velmi zjednodušující a manipulativní. Budu citovat.
Největší český rezidenční developer Central Group odkládá o rok zahájení všech svých nových projektů, zhruba tisícovku bytů. Důvodem je to, že ceny stavebních prací a materiálů od dodavatelů jsou nyní na úrovni, které nejsou pro investory přijatelné. Ve středu to oznámil zakladatel Central Group Dušan Kunovský.
Kde v tom paní ministryně vidí příčinu pomalého povolovacího procesu? Jak zrychlení povolování zlevní bydlení, když samotní developeři stavby odsouvají, byť stavět mohou???
„Téměř polovina zapojených autorizovaných osob odpověděla, že délka trvání většiny povolovacích řízení staveb v ČR, a to včetně související inženýrské činnosti, je obvykle šest měsíců až jeden rok. Prakticky ve všech kategoriích jsme narazili na relativně složitější stavby povolené během několika dní i relativně jednoduché stavby s velmi problematickým a dlouhým povolovacím řízením,
Každý stavebník se dozví všechny předběžné informace, všechno to se dozví na začátku? Paní ministryně, tohle se dozvěděl člověk už dnes. Ba dokonce už v roce 2006. Již stavební zákon č. 183/2006 Sb. obsahoval institut územně plánovací informace, kdy Krajský úřad, úřad územního plánování, obecní úřad pověřený pro výkon činnosti pořizovatele a stavební úřad poskytovaly v rámci své působnosti jako předběžné informace územně plánovací informace o podmínkách využívání území a změn jeho využití, zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace, podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů, a podmínkách vydání územního souhlasu v případech, kdy je možno jím nahradit územní rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů.
Mantra jednotných metodik, jednotných vzorů? Tak předně, návrh novely naopak počítá s tím že nejen Praha, ale i Brno a Ostrava (nebo skutečně i každé krajské město?) mohou mít VLASTNÍ STAVEBNÍ PŘEDPISY.
Stavební předpisy zůstávají roztříštěné! Vydávat je může každé krajské město. Z hlavních prováděcích vyhlášek se nově má stát nařízení vlády Nesystémové zmocnění vydávat stavební předpisy a vyhlášky se sice změnilo, ale nikoliv ve smyslu požadavků ČKAIT. Zjednodušení nenastalo! Prováděcí předpisy už nebudou připravovat jen ministerstva, ale i Úřad rozvoje území ČR (ÚRÚ). Stěžejní předpisy, např. o požadavcích na výstavbu nebo dokumentaci staveb, bude schvalovat vláda!
Tj. naopak se bude posuzovat záměr podle jiných předpisů v různých městech. Nadto, ministerstvo prostřednictvím svých složek má nejen možnost, ale dokonce povinnost zajišťovat metodiku již dnes. Tedy je nutné se ptát, proč ministerstvo metodicky kvalitně a jednotně nevedl stávající úřady? Proč ministerstvo nečiní něco, co mu zákon ukládá? Nebo tak činí, a opět je zde jen manipulováno s veřejným míněním?
Povolit „jestli nám může pršet na barák“? Zvláštní povolení na dešťovou kanalizaci je razítko navíc? A není to náhodou jen ochrana veřejných zájmů nad zajištěním dostatečné kapacity kanalizační soustavy?
Ochranné pásmo vily Tugendhat je celé Brno? To myslí paní ministryně opravdu vážně? Ochranné pásmo pro vilu Tugendhat obsahuje následující rozsah čítající cca 10 okolních domů.
Právo má být srozumitelné? Tak proč předkládáte novelu, která je velmi nesrozumitelná i pro odbornou veřejnost a profesní organizace? Proč to opět ještě zlehčujete? Nedošlo k žádnému nepochopení ohledně zajištění přístupnosti jiným způsobem. Došlo pouze k tomu, že ministerstvo předložilo legislativní zmetek, který bylo nutné opravovat.
Nové webové stránky? Proč webové stránky neumožňují transparentně a veřejně položit dotaz? Dotaz je nutné pouze zaslat na adresu, a je opět jen a pouze na ministerstvu, zda dotaz bude vybrán a jak případně bude prezentován…
Jaký z toho učinit závěr? Jsem poměrně zděšen z toho, jaké názory a myšlenky zastávají klíčoví lidé, kteří připravují novelu stavebního zákona. Veřejnost by opravdu měla slyšet fakta. Fakta obvykle prezentuje odborná veřejnost a odborné a profesní organizace. O těchto faktech se ovšem opět nedozvídáme od ministerstva vůbec nic…
Nemohu se zbavit názoru, že právě samotné ministerstvo pro místní rozvoj zde naopak vytváří nejvíce mýtů a dezinformací. Otázkou je, zda je to „jen“ neschopnost, nebo záměr, který účelně poslouží vybrané zájmové skupině…
Prameny
