Článek
Ne, opravdu nešlo o „selhání obnovitelných zdrojů“. Abychom si však vysvětlili parametry celé události, musíme se nejprve podívat na mnoholetý propagandistický narativ české fosilní lobby.
Ta se už dnes nemůže stavět tak okatě proti obnovitelným zdrojům, jako třeba v dobách, kdy ještě „dokazovala“, že v našich zeměpisných šířkách údajně dopadají sluneční paprsky na solární články příliš zešikma, takže se „nemohou vyplatit“.
Používá nicméně jeden „argument“, který i tak známe již po celé dekády. „Když nebude slunce svítit a vítr foukat a zrovna budeme potřebovat elektřinu, kde ji vezmeme?“
Taková otázka vyvolává klamnou představu, jako by v industriální epoše (v níž fosilní lobby dodnes mentálně žije) nevznikaly podobné potíže s nadbytečnou výrobou elektřiny mimo spotřební špičku, kterou tudíž bylo potřeba uložit. Existence takových zařízení, jako jsou přečerpávací vodní elektrárny - což je věc, která levnou/nadbytečnou elektřinou načerpá do horní nádrže vodu, aby v době, kdy elektřina zdraží/je jí nedostatek, vodu pustila zpět a proud znova vyrobila - ovšem ukazují na falešnost takové představy. Přečerpávací elektrárny přitom rozhodně nikdo neodsuzuje, mohou samozřejmě v obnovitelné energetice plnit úplně stejnou funkci, jako v té fosilní.
EU ovšem volá po dalším rozvoji technologií ukládání energie. Nejde jen o malá bateriová úložiště běžně využívaná u střešních solárních elektráren ani o jejich větší obdoby pro veřejné zdroje. Podobně jako je v přečerpávacích elektrárnách „akumulována“ elektrická energie ve změněné formě, může postupně začít plnit obdobnou roli zálohy i řada jiných projektů (například syntetická paliva, ultimátně vodík).
Jenže právě tady nasazuje svou páku česká fosilní lobby, která torpédovala národní legislativu ohledně budování českých úložišť. Záměrně vytváří PR iluzi, podle níž ukládání přebytečné energie z obnovitelných zdrojů údajně není ekonomicky rentabilní ani technicky proveditelné. A proto - což mělo být „dokázáno“ - si musíme ponechat uhelné elektrárny coby „nezbytné záložní zdroje“.
Takový argument fosilní lobby je samozřejmě směšný a mimořádně technologicky zpátečnický. Nicméně výborně zapadá do celkového „ideového rámce“ neefektivní české klauso-zemanomiky se spotřebou energie na jednotku HDP dvakrát vyšší než v Dánsku o 40 % vyšší než v Německu - přičemž ještě před válkou na Ukrajině jsme měli zdaleka nejdražší elektřinu v Evropě a i nadále její cena roste nejrychleji v celé EU.
Místo, aby předvedlo „selhání obnovitelných zdrojů“, pondělní vypnutí solárních elektráren demonstrovalo pouze smutný výsledek studené války fosilníků proti rozvoji moderních technologií, které jim konkurují a hrozí je vytlačit z trhu.
Pokud má být česká energetika někdy srovnatelná s energetikami vyspělých západních ekonomik, bez cíleného rozvoje infrastruktury k ukládání elektrické energie se rozhodně neobejde.
Jestli se ale necháme uhlobarony ukřičet a zastrašit jejich chimérou „hloupé Evropy“, dobře nám tak.
Tento článek také vyšel na webu Britských listů (blisty.cz)
