Článek
V předešlém článku popisuji, jak je v dnešní době rozmachu moderních technologií, nemožné vyřešit online podání pro změnu výplaty invalidního důchodu na jiný bankovní účet. Formulář online vyplníte, celý proces však musíte dotáhnout v papírové verzi, osobní návštěvou v bance a na úřadě. Zřídit si digitální ověřený certifikát na podepisování dokumentů sice můžete, ale čeká vás hromada papírování, certifikát má platnost jen rok a musíte ho pravidelně obnovovat. Navíc nemáte nikdy jistotu, jestli digitální podpis zvládne i druhá strana. Pokud ne, stejně vám nezbyde nic jiného než vše dořešit papírově. A to je v dnešní době opravdu smutné. Zvláště, když máme bankovní identitu, která slouží pro ověření uživatelů a mohla by řešit i digitální podepisování dokumentů.
Existují ale případy, kde alespoň z části online komunikace a digitalizace funguje. Záměrně píšu z části. Samotnou oblast mohu totiž posoudit jen ze strany klienta, žadatele. Ne však ze strany úředníků. Prozkoumejme funkční digitalizaci v praxi na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, dále označovaného zkratkou MPSV.
Bez papíru, kompletně online
Jako zcela zrakově hendikepovaný člověk od narození s neměnným zdravotním stavem, mám nárok na některé státní finanční příspěvky, které mi vyplácí úřad práce. Pro čerpání určitých příspěvků musím čas od času komunikovat s úřady práce. Ať už v případě hlášení změn třeba v oblasti jiného bankovního účtu, když podávám žádost o finanční příspěvek. Veškeré požadavky je možné řešit osobně v papírové formě, ale též kompletně digitálně právě na stránkách MPSV.
Vše začíná vyplněním libovolného online formuláře, který najdete pod odkazem Formuláře. Zde stačí vyhledat požadovanou kategorii, vhodný formulář a vyplnit ho. Tím ale nekončíme. Formulář nemusíte tisknout a běhat po úřadech nebo bankách, jak popisuji v předešlém článku, ale můžete pokračovat dále online.
Stačí přejít k odeslání. Systém formulář překontroluje a pokud neobsahuje chyby bránící odeslání, zvolíte si pobočku úřadu práce, kam má být formulář předán k dalšímu zpracování. Následně vybíráte způsob autorizace uživatele. Můžete zvolit bankovní identitu nebo datovou schránku.
Osobně jsem zkoušel obě varianty, ale za mě je lepší volit přihlášení datovou schránkou. Po odeslání dat na příslušný úřad, máte totiž přímo v datové schránce přehled o odeslaných zprávách. Bankovní identitou se sice autorizujete a odešlete požadovaný formulář taky, ale zpětně nemáte informace o odeslaných dokumentech. Samozřejmě záleží na vás, jaký způsob odeslání dat na úřad zvolíte.
Pokud vám z nějakého důvodu nevyhovuje odeslání dat rovnou z formuláře na stránkách MPSV, můžete vyplněný formulář stáhnout do PC v PDF formátu. Otevřít datovou schránku, ručně vyhledat příjemce, přiložit dokumenty a vše ručně odeslat. Osobně mi připadá rychlejší odesílat online formuláře z webu MPSV rovnou bez stahování do PC a ručního přihlašování do datové schránky. Samozřejmě vyplněné formuláře nebo alespoň jejich zdrojová data si do PC ukládám jen pro jistotu. Pokud by bylo potřebné něco poopravit a poslat formulář znovu, tak ať ho nemusím znovu celý vyplňovat. Někdy jde o celkem zdlouhavý proces.
Každopádně po odeslání formuláře, probíhá ve většině případů veškerá následná komunikace prostřednictvím datové schránky. Úřady vás informují o průběhu řešení vaší žádosti, vy jim skrze datovku odepisujete. Rozhodně je celé jednání rychlejší než běhat po úřadech.
Když takto digitálně komunikujete s úřady pomocí stránek MPSV, ještě nikdy se mi nestalo, že by zaslané online formuláře ať už rovnou skrze portál MPSV nebo ručně datovkou, nebyly přijaty. Nikdo po mě dosud nechtěl dokumenty podepisovat. Ověření identity v tomhle případě zajišťuje komunikace skrze datovou schránku nebo samotná bankovní identita.
Pro některé úřady nedostačující
Řešení MPSV, jejich online formuláře, digitální podání, následná komunikace datovou schránkou, je cesta k digitalizaci, která by stejným způsobem mohla fungovat ve většině odvětví a na většině úřadů. Jenže pokud si přečtete můj předešlý článek zjistíte, že tomu tak není.
Z předešlého článku víte, že jsem zkoušel zažádat o změnu výplaty invalidního důchodu do jiné banky digitálně, online. Na stránkách příslušného úřadu jsem vyplnil online formulář, ten už však nešel odeslat. Samotné odeslání datovou schránkou s oficiálním potvrzením o vlastnictví bankovního účtu nestačilo. Úřednice požadovala i v případě poslání podkladů datovou schránkou, dokument podepsat jak z mé strany, tak ze strany banky. Bez online konverze na CzechPOINTU tedy bez ověřených podpisů mě a banky, by můj požadavek odeslaný datovou schránkou, nebyl přijat.
Protože digitální certifikát pro elektronické podepisování je opravdu drbačka si zřídit, tato varianta nepřipadala v úvahu. A proč bych to dělal, když dnes už máme bankovní identitu a datovou schránku? Některé postupy úřadů skutečně nechápu. Vše jsem nakonec vyřešil papírově a ručním odevzdáním na příslušném úřadu.
Ale proč? Proč někde stačí využít pro ověření bankovní identitu nebo datovou schránku, jinde trvají na podepisování dokumentů i přesto, že jsou posílány skrze datovou schránku nebo bankovní identitu, což samo o sobě představuje ověření uživatele?
Na tohle mám pouze jednu odpověď. Neexistuje jednotné řešení a každý úřad funguje po svém. V rámci digitalizace by mělo dojít ke sjednocení postupů. To se však zatím evidentně neděje. Tak třeba někdy v budoucnu.
Tímto končí má série článků o tom, jak bojuji s úřady. Mé psaní ale zdaleka nekončí. Můžete se těšit na mé další osobní zkušenosti a zážitky z každodenního života zrakově hendikepovaného člověka.
