Článek
Téma vzdělávání mladých lidí se diskutuje na školách všech úrovních. Je dobře známé, že žáci a studenti mají nerovné podmínky přístupu ke vzdělávání. Mohu napsat, že máme skupinu meritokracie, čímž myslím žáky a studenty z rodin vysokoškolsky vzdělaných rodičů a z rodin bohatých rodičů. Pak jsou tu ti ostatní studenti a žáci, kteří jsou již tímto rozdělením diskriminováni v podmínkách přístupu ke vzdělání. Nyní se podívejme, co je toto vysněné studium na gymnáziích, kde poptávka velmi převyšuje kapacitní možnosti škol. Nedělejme si iluze o hodnotě tohoto získaného vzdělání, protože se většinou týká memorování a její výsledek je závislý na hodinách přípravy žáků a studentů na každý den vyučování.
Myslím, že stejnou hodnotu vzdělání mohou dosáhnout i žáci či studenti na učilištích. Vždyť dříve se učilištěm nazývali univerzity. Samozřejmě zde je velký tlak rodičů, aby jejich děti byli úspěšné. Hodnocení se však víceméně pohybuje v naivní rovině známek. V tomto stupni vzdělávání jakékoliv soudy, kdo co na co má a nemá, jak je slýcháváme, jsou zavádějící. Následné vysokoškolské studium většinou vede k tomu, že absolventi jsou poslušní a konformní. Samozřejmě je to důležité pro život aby se člověk mohl uplatnit, a uživit i s případnou rodinou. Problém společnosti je v tom, že „hloupí“ studenti zůstanou „hloupí“ i se svými tituly. Vysoká škola či univerzita je má naučit si udělat dobrý úsudek, protože při výuce se setkají s mnoha teoriemi, které nejdou ověřit, a to je třeba si uvědomit, protože na některé otázky nejsou správné odpovědi. Myslím, že si málo kdo uvědomuje, že věda se vyvinula z filosofie, která učí logickému myšlení a umožňuje člověku, aby rozuměl životu a byl šťastný.
